Interiér rodinného domu

Interiér rodinného domu

Brno

(25. 5. 2020) studio AEIOU

   
 
 
 
 

Interiér rodinného domu

Stavební úpravy i návrh interiéru nejprve spočívaly v efektivním využití obývacího pokoje, zadání se pak rozrostlo do dalších prostor. Předělením společenské části vzniklo místo pro nový obývací pokoj a ložnici. Uspořádání obývacího pokoje je nové, sedací souprava se přesunula do rohu a vylepšuje funkčnost celého prostoru, stejně tak je lépe propojen s jídelnou a kuchyní. Nad sedací soupravou je soustava polic se skříňkami, vedle ní krbová vložka. Naproti je komoda s policemi a místem pro televizor. V jídelně pokračuje nábytek ve stejném duchu jako v obývacím pokoji, což prostor vizuálně propojuje – bílá komoda s dřevěnými policemi a skříňkami. Dřevěné plochy na podlaze, stěnách a skříňkách tvoří dubové parkety francouzského typu. Kuchyně je od jídelny a obývacího pokoje materiálově odlišená, v bílém odstínu v kombinaci s dubovou dýhou. Na jídelnu navazuje v místě původní ložnice dětský pokoj pro dvě děti, který je rozšířen jednoduchou stavební úpravou. Celkové materiálové pojetí vychází z různých charakterů místností v rámci jednoho otevřeného prostoru.
Autorská zpráva
Foto: Martin Zeman



Autoři: studio AEIOU – Ing. arch. Jan Vojtíšek, Ing. Jakub Staník; spolupráce Ing. arch. Tamara Bemerová
Užitná plocha: 98 m2
Dodavatel: TARGET DESIGN s.r.o.; PB Profi s.r.o.; PODLAHY PRŮŠA, s.r.o.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Interiéry/design

Dokončení

2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

25. 5. 2020 17:38:58. Re: Interiér rodinného domu. Marie adámková
27. 5. 2020 12:24:05. Re: Re: Interiér rodinného domu. arch
27. 5. 2020 14:43:42. Re: Re: Re: Interiér rodinného domu. Jitka
29. 5. 2020 10:55:06. Re: Re: Re: Re: Interiér rodinného domu. arch
29. 5. 2020 15:30:40. Re: Re: Re: Re: Re: Interiér rodinného domu. Jana

 
 
 
 

25. 5. 2020 17:38:58. Re: Interiér rodinného domu. Marie adámková

  Jako uživatelka bych měla k Vašemu návrhu několik výhrad, ačkoli je interiér na pohled impozantní :
1) podle velikosti ložnice a postlelí odhaduji, že kuchyň bude mít rozměry cca 4x5 m. I když velká kuchyň je krásná, současně by měla šetřit nohy kuchařky, která kromě vaření je možná celý den pracovně na nohou a ještě obstarává malé děti. Víte jak se naběhá s hrncem špaget po kuchyni, než ho někam umístí? A další cca 3 m k jídelnímu stolu, když chce servírovat. Nechtěla bych to. Kuchyň, kde se nestoluje, má být prostorná, praktická, ale ne rozlehlá!
2) Ložnice na opačné straně domu od WC vám nebude vadit, dokud budete mladí a zcela zdraví. Potom si zařídíte raději ložnici v sousední koupelně, než bloudit po celém domě.
3) chválím nápad dvoupostele s prostředním madlem v dětském pokoli. Skvělý nápad s multifunkční a velkokapacitní pohovky s postelemi pro hostinský pokoj (nebo do obýváku). Ale rodičům se dvěma dětmi i stejného pohlaví, bych zcela určitě, po všech svých zkušenostech, doporučila raději dva malé pokojíky než jeden společný. Možná ten společný tak max. max. do 5. třídy. Ale pak by jej muselo být možné rozdělit na dva.
P.S. Pohled z pohovky obýváku do přírody může být úchvatný, na krb také. Přesto bych umožnila pro konzervativce i pohled na obrazovku TV - pohovka jak stvořená pro domácí kino!
Je mi líto, ale snaha po umění tady, podle mne, převyšuje funkčnost a praktičnost. Měly by být v rovnováze. Člověku běžně nestačí jen se dívat, v bytě musí i příjemně žít.

27. 5. 2020 12:24:05. Re: Re: Interiér rodinného domu. arch

  Pani Adamkova, vy jste uzivateka tohoto domu?

27. 5. 2020 14:43:42. Re: Re: Re: Interiér rodinného domu. Jitka

  Tenhle dotaz není fér, připomínky odpovídají praktickým zkušenostem. Mladí na to možná neslyší, nevíme ale, jestli na to tyto konkrétní uživalele projektant alespoň upozornil.

29. 5. 2020 10:55:06. Re: Re: Re: Re: Interiér rodinného domu. arch

  Ale vy hodnotite soukromy dum, ktery si nekdo postavil podle svych pozadavku a po dlouhych konzultacich mezi architektem a klientem. Pouzivat na to vase hodnoceni, ze vy byste to chtela jinak, je zcestne.
Proto jsem se pani Adamkove ptal, protoze jeji komentar je velmi podrobny. Jestli je uzivatelka domu, da se pak ten komentar brat jako zkusenost z praxe uzivani domu, jako feedback architektum. Pokud ale uzivatelka domu neni, je ten komentar bezpredmetny. (k jidlu ma take kazdy rad neco jineho, bereme to jako fakt a nejak se nehadame o tom, ze vase spagety jsou horsi nez moje svickova, a ze byste ty spagety mela delat spis s houskovym knedlikem)

29. 5. 2020 15:30:40. Re: Re: Re: Re: Re: Interiér rodinného domu. Jana

  Asi máte pravdu. Ale já tam také vidím některé "ergonomické" chyby. Nejvíc mě např. dráždí ten dřez v rohu - to si fakt neumím představit, jak bych tam myla nádobí. Nám např. architekt "udělal" zábradlí 15 cm před oknem (od stropu k podlaze, 3 m šířka), takže se zvenku vůbec nedá umýt. Ono ne všechno, co vypadá, je taky praktické.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz