Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda

Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda

Andrea Šetinová z Fakulty architektury ČVUT v Praze; ateliér Borise Redčenkova

Veřejný prostor v Karlových Varech byl vždy soustředěn okolo vývěrů pramenů. Vývěr Vřídla, tryskající do výšky dvanácti metrů, je krytý lehkým skleněným pavilonem. Stal se tak součástí lázeňské promenády a dominantou celého území. Kolonáda je situována pod kostelem sv. Máří Magdalény, poloha vyplynula z morfologie města.

Urbanismus: Proluka u kostela sv. Máří Magdalény je dostavěna řadou městských domů, nová zástavba částečně kopíruje půdorysný tvar původních domů. Na levém břehu řeky Teplé je doplněna liniová zástavba. Podél domů je obnoven průchod podél řeky a vzniká nábřeží. Dopravní řešení je založeno na předpokladu omezení dopravy a celkového dopravního zklidnění místa. Celé území je řešeno jako pěší zóna. Divadelní náměstí se stává živým veřejným prostorem.

Návrh: Zastřešení výtrysku termálního pramene je pro Karlovy Vary specifické a ve světě nemá obdoby. Uzavření Vřídla je dáno především ochranou okolních budov před termální vodou rozpuštěnou ve vzduchu. Zároveň uzavřením výtrysku v pavilonu vzniká léčivé mikroklima. Výtrysk Vřídla je umístěn do proskleného pavilonu na hranu nábřežní zdi - dostává se tak do centra veřejného prostoru.
Hmota kolonády navazuje na schodiště pod kostelem sv. Máří Magdalény.  Její proporce částečně vycházejí s rozměrů Mlýnské kolonády. Jednoduchou subtilní konstrukci tvoří prefabrikované železobetonové sloupy a deska. Povrch je navržen ze světlého pohledového betonu. Pro ochranu před povětrnostními podmínkami jsou její části prosklené.
Prostor pod Vřídlem se stává součástí kolonády. Jeho centrem je fontána Vřídla, které do podzemí propadá z úrovně pavilonu. Propadající voda symbolizuje počátek koloběhu termální vody, kdy je dešťová voda vsakována několik tisíc metrů do země a začíná proces přeměny na termální vodu. Expozice dále popisuje celý proces vzniku. V podzemí se dále nachází multifunkční sál.

Autorská zpráva