Karlovy Vary, Vřídelní kolonáda

Andrea Šetinová z Fakulty architektury ČVUT v Praze; ateliér Borise Redčenkova

Veřejný prostor v Karlových Varech byl vždy soustředěn okolo vývěrů pramenů. Vývěr Vřídla, tryskající do výšky dvanácti metrů, je krytý lehkým skleněným pavilonem. Stal se tak součástí lázeňské promenády a dominantou celého území. Kolonáda je situována pod kostelem sv. Máří Magdalény, poloha vyplynula z morfologie města.

Urbanismus: Proluka u kostela sv. Máří Magdalény je dostavěna řadou městských domů, nová zástavba částečně kopíruje půdorysný tvar původních domů. Na levém břehu řeky Teplé je doplněna liniová zástavba. Podél domů je obnoven průchod podél řeky a vzniká nábřeží. Dopravní řešení je založeno na předpokladu omezení dopravy a celkového dopravního zklidnění místa. Celé území je řešeno jako pěší zóna. Divadelní náměstí se stává živým veřejným prostorem.

Návrh: Zastřešení výtrysku termálního pramene je pro Karlovy Vary specifické a ve světě nemá obdoby. Uzavření Vřídla je dáno především ochranou okolních budov před termální vodou rozpuštěnou ve vzduchu. Zároveň uzavřením výtrysku v pavilonu vzniká léčivé mikroklima. Výtrysk Vřídla je umístěn do proskleného pavilonu na hranu nábřežní zdi – dostává se tak do centra veřejného prostoru.
Hmota kolonády navazuje na schodiště pod kostelem sv. Máří Magdalény.  Její proporce částečně vycházejí s rozměrů Mlýnské kolonády. Jednoduchou subtilní konstrukci tvoří prefabrikované železobetonové sloupy a deska. Povrch je navržen ze světlého pohledového betonu. Pro ochranu před povětrnostními podmínkami jsou její části prosklené.
Prostor pod Vřídlem se stává součástí kolonády. Jeho centrem je fontána Vřídla, které do podzemí propadá z úrovně pavilonu. Propadající voda symbolizuje počátek koloběhu termální vody, kdy je dešťová voda vsakována několik tisíc metrů do země a začíná proces přeměny na termální vodu. Expozice dále popisuje celý proces vzniku. V podzemí se dále nachází multifunkční sál.

Autorská zpráva

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Studie předpokládá obnovu celé levé poloviny Kostelního náměstí a obnovu tří domu na Tržišti v původních hmotách a parcelaci . To je myslím zcela legitimní náprava omylů a chyb obou dvou minulých totalitních režimů. Proč se ale logicky také nenavrhuje obnova původní kolonády , Vřídelních lázní a Schillerova domu , tedy |návrat ke kořenům| se vším všudy ?

  2. Čtenář Stavbawebu says:

    Význam kolonády pro lázeňství zanikl, když řada lázeňských domů je připojena na Vřídelní vodu (cca 37 objektů). Mlýnská kolonáda tedy plní funkci efektní turistické atrakce. Absolutně správně by bylo propojení výstřiku Vřídla s podzemím, kde je vidět vývěr a pokameňování předmětů – jedinečná (ale dnes dobře ukrytá) fenomenální atrakce.
    Moc oceňuji, že se tím někdo zabývá !!!, OS Fellner-Helmer

  3. Čtenář Stavbawebu says:

    Přeji Vám všem dobrý den. Víte, po přečtení textu k návrhu, po prohlídce studie je mi velmi úzko. Jedná se sice o studentkou práci, takže je nasnadě jistá míra nepochopení místa, významu budovy, vřídla, ale to je hrůza. Jde mi mráz po zádech o to více, když vedoucí ateliéru, asistenti jen chválí. Proboha, tady nejde o no name místo, kompoziční návrh do XY místa. Jde o nejvýznamnější místo z města s 650 let starou lázeňskou tradicí. Místo s vývěrem termominerální kyselky , která nemám mít nad sebou jen ochranu proti postříkání domů v okolí. No, čas je vzácný, ale přejít to nejde. Děkuji.

Napsat komentář: Čtenář Stavbawebu Cancel

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*