Křižíkův pavilon D na pražském Výstavišti bude opraven

Křižíkův pavilon D na pražském Výstavišti bude opraven

(18. 3. 2020) Autorem rekonstrukce parteru Křižíkových pavilónů je ateliér SOA

   
 
 
 
 

Křižíkův pavilon D na pražském Výstavišti bude opraven

(ČTK) - Zchátralý Křižíkův pavilon D na pražském Výstavišti v Praze 7 bude opraven. Práce vyjdou na zhruba 54,8 milionu korun. Pražští radní v pondělí 16. března schválili smlouvu mezi městem a jeho firmou Výstaviště Praha, na jejímž základě společnost opravy zajistí. Novinářům to řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Oprava má být hotova do konce června příštího roku. Následně město opraví zbylé tři pavilony. Magistrát na Výstavišti plánuje také dostavbu repliky vyhořelého křídla Průmyslového paláce a zahájilo opravu restaurace Bohemia.

"Jde o poměrně důležitou investiční akci. Ty pavilony jsou v naprosto neuspokojivém technickém stavu a my je chceme co nejrychleji zrekonstruovat tak, abychom i po dobu rekonstrukce Průmyslového paláce mohli na Výstavišti zachovat výstavní a obchodní činnost,"
řekl Vyhnánek.

Jako první byl pro rekonstrukci vybrán zmíněný pavilonu D. Vyměněna bude fasáda, technologického vybavení a kompletně opraveno bude zázemí pro návštěvníky. Zlepší se také zateplení, což sníží provozní náklady.

Křižíkovy pavilony byly postaveny v roce 1991 při příležitosti Všeobecné československé výstavy. Jejich součástí je kryté auditorium s kapacitou téměř 3000 diváků.

Výstaviště Praha loni investovalo do úprav areálu více než 130 milionů. Ve spodní části vznikla nová sportoviště a areál se propojil se Stromovkou. Otevřely se také opravené restaurace, vzniká gastropavilon a byla dokončena první část oprav Křižíkovy fontány. Letos je v plánu kromě Křižíkových pavilonů také oprava divadla Spirála a začít má dostavba Průmyslového paláce. Rekonstruována je restaurace Bohemia, kde opravy skončí do konce příštího roku.

Výstaviště bylo postaveno v roce 1891 při příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Velké škody v areálu napáchala povodeň v roce 2002, v roce 2008 vyhořelo levé křídlo Průmyslového paláce. Firma Výstaviště Praha vznikla v roce 2015 poté, co město vypovědělo smlouvu na pronájem areálu s firmou Incheba.

Doplněno Stavbaweb:
Křižíkův pavilon D se nachází v dolní části areálu. Jedná se o jeden ze čtyř multifunkčních prostor, které stavebně uzavírají prostor Křižíkovy fontány. Z toho pavilon D o velikosti 844 m2.
Pavilon lze využít na pořádání výstav, konferencí, seminářů, koncertů, sportovních akcí, společenských akcí, filmových natáčení apod.
Projekt na stránkách autorů, ateliéru SOA, najdete ZDE.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

19. 3. 2020 08:43:53. Re: Křižíkův pavilon D na pražském Výstavišti bude opraven. Karel Doubner ing. arch. ČKA 0078

  Autorem návrhu Křižíkových pavilónů je Michal Brix.
Koncepce: Je nutné navrhnout a realizovat napojení výstaviště na městský okruh a zajištěno parkování pro cca 1000 aut, vše je marnost.

19. 3. 2020 11:35:32. Re: Re: Křižíkův pavilon D na pražském Výstavišti bude opraven. Redakce

  Děkujeme za doplnění jména autora.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz