Libeňský most z roku 1928 je v havarijním stavu, od svého postavení nebyl kompletně opravován. Loni musel být kvůli havarijnímu stavu dočasně uzavřen pro auta a MHD. Minulé vedení Prahy počítalo se zbouráním mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí. Na tomto rozhodnutí se podílela komise rady, ve které zasedali i členové ČKAIT. Současné vedení města po volbách ale rozhodlo o opravě.
Podle zástupců sdružení je zvolený plán rekonstrukce problematický z řady důvodů. Nesplňuje podle nich podmínky původních stavebních povolení, což může znamenat nutnost začít od začátku. „Nelze měnit základní parametry, pokud bychom takto postupovali, tak nikdy nic nepostavíme,“ uvedl projektant a vysokoškolský pedagog Jan Vítek. Dodal, že původní projekt nového mostu se začal připravovat v roce 1997.
Podle Milana Kalného z ČKAIT byly původně oblouky postaveny z nekvalitního betonu, který má zhruba poloviční pevnost než současné materiály. Navíc jsou v něm dutiny. „Materiál je velmi křehký a náchylný k náhlému porušení,“ uvedl. Zvolený postup, kdy město plánuje na stávající materiál přidat další vrstvu zpevňujícího betonu, podle stavebníka může způsobit zhroucení klenby mostu už při rekonstrukci. „Spojit tyhle dva materiály je naprosto nereálné,“ řekl. Dalšími problematickými body jsou podle něj například otázky inženýrských sítí, průtoku vody pod mostem v případě povodní či fakt, že plán řeší jen most přes Vltavu, a ne dalších několik mostů, které soumostí tvoří.
Nové mosty se podle Lukáše Vráblíka z ČKAIT staví na životnost 100 let, zatímco oprava zaručí jen polovinu této doby, a to navíc za předpokladu stálého monitorování a diagnostiky. Náklady na rekonstrukci jsou navíc podle zprávy odborníků z Kloknerova ústavu obdobné při kompletní rekonstrukci i stavbě nového mostu, můžou se navíc zvýšit. „Zvýšení nákladu u podobných rekonstrukcí se někdy pohybuje až kolem 50 procent,“ uvedl Kalný.
Podle pražského náměstka Scheinherra jsou stavaři sdružení v ČKAIT členy projekčních kanceláří a bourání a stavbu nového rozšířeného mostu prosazovali už jako členové komise v minulém volebním období. „My vycházíme z nezávislého posouzení Kloknerovým ústavem, který předkládá pouze fakta, detaily o mostní konstrukci jsou veřejně dostupné na stránkách Technické správy komunikací. Studii také nezávisle posoudil profesor švýcarské univerzity v Lausanne a specialista na rekonstrukce mostů Eugen Brühwiler. Obávám se, že cílem je jen brzdit práce na Libeňském mostu právě v momentě, kdy se po letech konečně úspěšně rozjely,“ uvedl.
Radní vybrali další postup koncem letošního dubna. Vycházeli při tom z expertní zprávy Kloknerova ústavu, která navrhla čtyři možné varianty. Rada vybrala tu, která počítá s posílením, nikoliv náhradou stávající konstrukce mostu přes Vltavu. Oprava by podle zástupců hlavního města měla trvat 32 měsíců a uskutečnit se od září 2022 do dubna 2025. Náklady na rekonstrukci mostu mají být asi 480 milionů korun, na dalších 80 milionů vyjdou přeložky inženýrských sítí.
ČKAIT je stavovská organizace, která sdružuje více než 30.000 autorizovaných inženýrů a techniků, jimž byla udělena autorizace v oblasti stavebnictví. Ta je opravňuje vypracovat projektovou dokumentaci pro stavby.
Doplněno Stavbaweb:
Videozáznam z konference
Stanovisko je reakcí ČKAIT na nepřiměřené vyjádření náměstka primátora hl. m. Prahy Ing. Scheinherra na tiskovou konferenci ČKAIT a její závěry.
Zásadní připomínky ČKAIT:
• členové ČKAIT mají ze zákona povinnost spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů, a proto tisková konference;
• nikdo z odborníků, kteří vystoupili na tiskové konferenci nepracoval na projektu „Soubor mostních objektů a komunikací ulic Libeňský most včetně ramp, Voctářova a křižovatky Jankovcova – Dělnická v Praze 7 a 8“, který získal stavební povolení – nejsou tedy na projektu finančně zainteresováni;
• Rada hl. m. Prahy schválila návrh řešení, které bylo vytvořeno jako studie Kloknerova ústavu ČVUT. Tato studie nebyla odborně oponována, ani nepodstoupila nezávislou kontrolu podle Zákona;
• studie neřeší to co bylo v zadání schváleného projektu, tj. zlepšení průjezdnosti ulice Libeňský most, zlepšení průtoku při povodních, vybudování retenční nádrže a předčistícího zařízení na jedné z hlavních kanalizačních stok před čistírnou, dopravní řešení předmostí i prostoru „ostrova“;
• rozhodnutím Rady HMP bylo oddáleno zahájení prací na řešení havarijního stavu Libeňského mostu o cca tři roky;
• rozhodnutí Rady HMP znamená, že za půl miliardy Kč budeme mít místo nového mostu most starý, který nebude splňovat provozní podmínky nejen výhledové, ale ani současné.
Celé Stanovisko najdete v příloze pod článkem.
V časopise Stavba 1/2019 byl uveřejněn článek Libeňský most – současnost a budoucnost. Autoři, Jiří Witzany, Radek Zigler, Tomáš Čejka a Klára Kroftová, v něm představují řešení, které umožňuje dosažení požadované zatížitelnosti a plné zachování historické mostní konstrukce pomocí ocelové příhradové konstrukce vestavěné do stávající betonové obloukové konstrukce. Navržené řešení je příspěvkem do současné diskuze o budoucnosti Libeňského mostu.
Související články:
Libeňský most bude opraven 2.5.2019
