Konference PROPAMÁTKY 2019

Konference PROPAMÁTKY 2019

(3. 9. 2019) Registrujte se na 12 ročník podzimní konference

 
 
 
 

Konference PROPAMÁTKY 2019

Od června je možné se registrovat na 12. ročník podzimní konference PROPAMÁTKY, která se pravidelně věnuje obnově a využívání staveb. Letos se organizátoři zaměří na historické budovy škol. Setkání se uskuteční od 6. do 8. listopadu v Písku.

Registrace opravňuje k účasti na všech třech dnech setkání včetně doprovodného programu. Ve středu 6. listopadu je připraven blok příspěvků zaměřených na historii jednotlivých škol v Písku a jeho okolí, ale také na vývoj školství v regionu obecně. Tato část bude za dobrovolné vstupné přístupná i pro veřejnost.

Hlavní konferenční den se odehraje ve čtvrtek 7. listopadu. Vstupní příspěvek odborného bloku přednese Jan Šimek z Národního pedagogického muzea, který bude hovořit o historickém vývoji podoby školních budov v souvislosti s proměnou společnosti i legislativy. Další přednášející rozeberou některé konkrétní aspekty vzniku a proměny podoby tohoto typu objektů. Profesor Karel Kibic představí výsledky svého doposud nepublikovaného výzkumu o nejstarších školách a o tom, co se z nich zachovalo do současnosti. Jiří Škabrada z Fakulty stavební ČVUT v Praze se zaměří na venkovské školy. Naopak o těchto stavbách ve městech a o jejich roli v urbanismu bude mluvit Alena Krusová z Národního památkového ústavu.

Odpolední program představí formou diskusních bloků konkrétní příklady obnovy a nového využití školních budov, a to i včetně příkladů, kdy byla starší historická stavba doplněna či rozšířena o novodobou moderní architekturu. V bloku najde místo i rekonstrukce ZŠ Komenského v Písku pro potřeby nového využití Městskou knihovnou, kde se celé setkání uskuteční.

Na pátek 8. listopadu je pro registrované účastníky připraven program exkurzí a prohlídek. V rámci něj bude možné navštívit vybrané školní budovy v okolí Písku, na kterých bude představeno jejich nové využití, ale účastníci budou krátce seznámeni i s jejich historií.

Program je postupně aktualizován a stejně jako každý rok ho doplní i řada doprovodných aktivit. Aktuální informace sledujte na stránkách KONFERENCE a na FACEBOOKU. Akce byla zařazena do programu celoživotního vzdělávání ČKAIT a ČKA.

podle podkladů pořadatele

Související články:
Konference PROPAMÁTKY – obnova a využívání škol  8.7.2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz