Kov je vhodným materiálem pro krásnou a funkční architekturu
(31. 1. 2020) Jak vznikají architektonické originály a proč se v nich nezřídka
objevují kovy. Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře se ptá Alena
Georgiadisová
Kov je vhodným materiálem pro krásnou a funkční architekturu
Rodinné domy, které
jsou jednoduché s klasickými křivkami – přitom se pokaždé jedná o zcela
unikátní řešení, pocházejí z dílny studia Stempel & Tesař architekti. Jsou
vyústěním dvanáctileté spolupráce profesora a jeho studenta z Fakulty
architektury ČVUT v Praze, kteří mají na svém kontě řadu realizací, studií a
bohaté zkušenosti s nejen s rodinnými domy, ale také s rezidenčními stavbami.
Měli-li bychom studio
Stempel & Tesař nějak charakterizovat, pak by to byl vstřícný přístup k
zákazníkům. Každému z nich pozorně naslouchají, protože architektura je
především o dialogu. Výsledkem jsou vytříbené, nadčasové a originální stavby,
které ale v prvé řadě slouží svým uživatelům do posledního detailu.
Dalším pojítkem mnoha
realizací je použití ušlechtilého materiálu – kovu. Falcovaný plech na
střechách či fasádách nebo pergoly z válcovaných profilů jsou jen těmi
nejmarkantnějšími představiteli často se objevujících kovových materiálů.
Jak vznikají
architektonické originály a proč se v nich nezřídka objevují kovy, jsme se
zeptali obou pánů – profesora Ing. arch. Jána Stempela a Ing. arch. Jana Jakuba
Tesaře, Ph.D.
Naslouchání
potřebám klientů je chvályhodné, jak se ale daří do jejich neodborných představ
vnášet prvky elegantní architektury?
Od našich klientů
chceme, aby popisovali svoje sny, představy, potřeby, zvyky a koníčky. Nejde
primárně o popis domu v konkrétních obrysech, žádné projektování. Od toho jsme
tady my. Jde o to, získat kvalitní ingredience a pak z toho uvařit výborný
výsledek. Stejně jako by mělo být uvařené jídlo voňavé a chutné, musí i dům
lahodit oku. To je architektura. Že dům bezproblémově slouží, je samozřejmost,
bez níž ale dobrá architektura nikdy nebude.
Do jaké míry
akceptujete přání klientů?
Oslovují nás lidé se
vkusem, takže k rozporům při návrhu naštěstí nedochází. Vycházíme z potřeb lidí
a navíc reagujeme na místo, kde bude dům stát. Výsledkem tak jsou pouze domy,
na které můžeme být hrdí a hlásíme se k nim.
Jak se vyrovnáváte
s technickými nároky?
Naše návrhy se
vyznačují tím, že mají kompaktní hmoty a správnou orientaci vůči světovým
stranám. To je základní předpoklad pro úsporný dům. Když je ale třeba na sever
nádherný výhled, vždy se snažíme nějakým řešením do interiéru dostat i jižní slunce.
Ale vždy tak, aby jej bylo možné v horkých dnech odstínit. Proto jsou všechny
domy, které z našeho studia vycházejí, nízkoenergetické. Při doplnění o
nezbytné technologie (řízené větrání, tepelné čerpadlo…), pokud si to klient
přeje, může být každý z domů pasivním. V portfoliu máme pasivní domy čím dál
častěji.
Je nějaký styl,
který je vám bližší než jiné?
Nevím, zda se můžeme
bavit o nějakém stylu. Domy jsou buď dobré, nebo špatné. Dobrý dům perfektně a
bezproblémově slouží a ještě má „to něco navíc“, o čem jsem již hovořil –
architekturu. Takové domy se snažíme propagovat i v našich knihách o současných
rodinných domech v České republice (99 domů, 99 domů II, České domy – Czech
houses). A je jedno, jestli jsou oblé či hranaté, bílé či dřevěné.
Jaké materiály
preferujete?
O to si vždy řekne
dům sám. Když přetavíte představy klienta do domu na konkrétní morfologii
terénu a do konkrétního prostředí, tak to většinou vyplyne samo. Někdy má na
materiály vliv více konstrukční řešení, jindy okolí, jindy zase klient. Ale
vždy je to provázaný a ucelený proces a vždy je nutné brát v potaz veškeré
souvislosti a cit. To je práce architekta. Proto ji podle mě nemůže dělat robot
či počítač.
Jak je to se
zmiňovanými kovy?
Kov je materiál,
který je ušlechtilý, má trvanlivost a lehce se udržuje – pokud je kvalitně
připraven. Výborný je zejména na šikmé střechy, oproti taškám je lehký. Ale
použití je téměř nevyčerpatelné.
V případě oceněné Rekonstrukce
mlýna v Povltaví jste jako krytinu použili šindel SATJAM. Co vás k této volbě
vedlo?
Jednoznačně to bylo
tvarosloví a také trvanlivost. Klasický a kvalitně vyrobený dřevěný šindel byl
za rozumné peníze nedostupný. Navíc se zachovával původní krov a nesměl se
přetížit. Šindel z plechu byl pro nás z těchto důvodů jasnou volbou. Protože
jsme do domu vkládali moderní prvky – hliníková okna apod., plechová krytina po
všech stránkách skvěle zapadla.
Máte na svém kontě
i další realizace s materiály SATJAM?
Myslím, že mlýn je na
začátku řady. V současných návrzích máme domy s fasádami a střechami z vlnitého
či trapézového plechu, což je pro SATJAM příležitost. V budoucnu se proto
určitě dalších realizací s ním dočkáme. Vyhovuje našim vizím na krásnou a
funkční architekturu.
Své stavby
sledujete i během jejich životnosti. Jak byste z tohoto pohledu hodnotili
materiál SATJAM?
Ve mlýně se bydlí tři
roky. Věřím, že krytina bude sloužit stejně spolehlivě jako první tři také
dalších devadesát sedm let (úsměv).
Jaké jsou vize
studia Stempel & Tesař architekti do budoucna?
Vize našeho ateliéru
je neměnná, chceme navrhovat domy, ve kterých budou lidé šťastni a budou nás
doporučovat dál svým známým. Chceme, aby naše domy byly předlohou a abychom
českou krajinu, města i venkov kultivovali rozumnými domy. Aby nás naši klienti
vždy, když pojedeme kolem jejich domova, pozvali na kávu.
Alena
Georgiadisová
Foto: Archiv
studia Stempel & Tesař architekti a Filip Šlapal
Ilustrační snímky
zachycují oceněnou Rekonstrukci mlýna v Povltaví
Základní informace o objektu
Kategorie
Rodinné domy
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou
17. 6. 2022 16:51:50
Re: Architektonická soutěž Svazková škola Pode Vsí
Autor tiskové zprávy by před 50 lety dostal na základní škole z češtiny za 3 hrubé chyby čtyřku. Odolena je přivlastňovací přídavné jméno a jako takové se neskloňuje!
9. 6. 2022 23:00:22
Re: Debata o propojení centra Ostravy a Dolní oblasti Vítkovic
Přítomnost Tomáše Macury a Zuzany Bajgarové je hodně kvalifikovaný důvod, proč se této debatě vyhnout. Lidé, kterým chybí soudnost a zdravý respekt k urbanismu a k lidem, kteří v Ostravě žijí, nemají mít právo diskutovat o tom, jak se mění Ostrava, i když jsou jen žel velkým omylem ve vedení města. Pro mnoho občanů jsou ostudou naší ostravské municipality. Zejména amatérská kariéristka Bajgarová.
7. 6. 2022 18:12:02
Re: Nový Hlavák dostal zelenou. Projekt osobně představili nejvy...
Předpokládám, že jako u Vltavské koncertní haly, budou opět ve veřejné a anonymní soutěži, vybrání k účasti kolektivy již veřejné a známé.........