Kov je vhodným materiálem pro krásnou a funkční architekturu

Kov je vhodným materiálem pro krásnou a funkční architekturu

(31. 1. 2020) Jak vznikají architektonické originály a proč se v nich nezřídka objevují kovy. Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře se ptá Alena Georgiadisová

   
 
 
 
 

Kov je vhodným materiálem pro krásnou a funkční architekturu

Rodinné domy, které jsou jednoduché s klasickými křivkami – přitom se pokaždé jedná o zcela unikátní řešení, pocházejí z dílny studia Stempel & Tesař architekti. Jsou vyústěním dvanáctileté spolupráce profesora a jeho studenta z Fakulty architektury ČVUT v Praze, kteří mají na svém kontě řadu realizací, studií a bohaté zkušenosti s nejen s rodinnými domy, ale také s rezidenčními stavbami.
Měli-li bychom studio Stempel & Tesař nějak charakterizovat, pak by to byl vstřícný přístup k zákazníkům. Každému z nich pozorně naslouchají, protože architektura je především o dialogu. Výsledkem jsou vytříbené, nadčasové a originální stavby, které ale v prvé řadě slouží svým uživatelům do posledního detailu.
Dalším pojítkem mnoha realizací je použití ušlechtilého materiálu – kovu. Falcovaný plech na střechách či fasádách nebo pergoly z válcovaných profilů jsou jen těmi nejmarkantnějšími představiteli často se objevujících kovových materiálů.

Jak vznikají architektonické originály a proč se v nich nezřídka objevují kovy, jsme se zeptali obou pánů – profesora Ing. arch. Jána Stempela a Ing. arch. Jana Jakuba Tesaře, Ph.D.

Naslouchání potřebám klientů je chvályhodné, jak se ale daří do jejich neodborných představ vnášet prvky elegantní architektury?
Od našich klientů chceme, aby popisovali svoje sny, představy, potřeby, zvyky a koníčky. Nejde primárně o popis domu v konkrétních obrysech, žádné projektování. Od toho jsme tady my. Jde o to, získat kvalitní ingredience a pak z toho uvařit výborný výsledek. Stejně jako by mělo být uvařené jídlo voňavé a chutné, musí i dům lahodit oku. To je architektura. Že dům bezproblémově slouží, je samozřejmost, bez níž ale dobrá architektura nikdy nebude.

Do jaké míry akceptujete přání klientů?
Oslovují nás lidé se vkusem, takže k rozporům při návrhu naštěstí nedochází. Vycházíme z potřeb lidí a navíc reagujeme na místo, kde bude dům stát. Výsledkem tak jsou pouze domy, na které můžeme být hrdí a hlásíme se k nim.

Jak se vyrovnáváte s technickými nároky?
Naše návrhy se vyznačují tím, že mají kompaktní hmoty a správnou orientaci vůči světovým stranám. To je základní předpoklad pro úsporný dům. Když je ale třeba na sever nádherný výhled, vždy se snažíme nějakým řešením do interiéru dostat i jižní slunce. Ale vždy tak, aby jej bylo možné v horkých dnech odstínit. Proto jsou všechny domy, které z našeho studia vycházejí, nízkoenergetické. Při doplnění o nezbytné technologie (řízené větrání, tepelné čerpadlo…), pokud si to klient přeje, může být každý z domů pasivním. V portfoliu máme pasivní domy čím dál častěji.

Je nějaký styl, který je vám bližší než jiné?
Nevím, zda se můžeme bavit o nějakém stylu. Domy jsou buď dobré, nebo špatné. Dobrý dům perfektně a bezproblémově slouží a ještě má „to něco navíc“, o čem jsem již hovořil – architekturu. Takové domy se snažíme propagovat i v našich knihách o současných rodinných domech v České republice (99 domů, 99 domů II, České domy – Czech houses). A je jedno, jestli jsou oblé či hranaté, bílé či dřevěné.

Jaké materiály preferujete?
O to si vždy řekne dům sám. Když přetavíte představy klienta do domu na konkrétní morfologii terénu a do konkrétního prostředí, tak to většinou vyplyne samo. Někdy má na materiály vliv více konstrukční řešení, jindy okolí, jindy zase klient. Ale vždy je to provázaný a ucelený proces a vždy je nutné brát v potaz veškeré souvislosti a cit. To je práce architekta. Proto ji podle mě nemůže dělat robot či počítač.

Jak je to se zmiňovanými kovy?
Kov je materiál, který je ušlechtilý, má trvanlivost a lehce se udržuje – pokud je kvalitně připraven. Výborný je zejména na šikmé střechy, oproti taškám je lehký. Ale použití je téměř nevyčerpatelné.

V případě oceněné Rekonstrukce mlýna v Povltaví jste jako krytinu použili šindel SATJAM. Co vás k této volbě vedlo?
Jednoznačně to bylo tvarosloví a také trvanlivost. Klasický a kvalitně vyrobený dřevěný šindel byl za rozumné peníze nedostupný. Navíc se zachovával původní krov a nesměl se přetížit. Šindel z plechu byl pro nás z těchto důvodů jasnou volbou. Protože jsme do domu vkládali moderní prvky – hliníková okna apod., plechová krytina po všech stránkách skvěle zapadla.

Máte na svém kontě i další realizace s materiály SATJAM?
Myslím, že mlýn je na začátku řady. V současných návrzích máme domy s fasádami a střechami z vlnitého či trapézového plechu, což je pro SATJAM příležitost. V budoucnu se proto určitě dalších realizací s ním dočkáme. Vyhovuje našim vizím na krásnou a funkční architekturu.

Své stavby sledujete i během jejich životnosti. Jak byste z tohoto pohledu hodnotili materiál SATJAM?
Ve mlýně se bydlí tři roky. Věřím, že krytina bude sloužit stejně spolehlivě jako první tři také dalších devadesát sedm let (úsměv).

Jaké jsou vize studia Stempel & Tesař architekti do budoucna?
Vize našeho ateliéru je neměnná, chceme navrhovat domy, ve kterých budou lidé šťastni a budou nás doporučovat dál svým známým. Chceme, aby naše domy byly předlohou a abychom českou krajinu, města i venkov kultivovali rozumnými domy. Aby nás naši klienti vždy, když pojedeme kolem jejich domova, pozvali na kávu.

Alena Georgiadisová
Foto: Archiv studia Stempel & Tesař architekti a Filip Šlapal
Ilustrační snímky zachycují oceněnou Rekonstrukci mlýna v Povltaví

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rodinné domy

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

28. 2. 2020 08:15:31

Re: Rozhledna na vrchu Šibeník

Připadá mi to jako politizování situace kolem členství v EU, které cílí na lidi bez znalostí souvislostí a bez zájmu o politiku. Hurá, podívejte jak je EU dobrá! Všude i v autobusech nálepky, jak se EU spolupodílí na všem, málem i na výrobě betonových tvárnic na chodníky a sirky do krabiček. Samá podlost! My zatím platíme do fondů EU méně, než kolik čerpáme, ale proč čerpáme na takovéto téměř bezvýznamné stavbičky miliony, když nám kulhají investice i peníze do oprav všech typů silnic? Proč naši řidiči denně bourají po srážce se zvěří? Na I.třídách a dálnicích? Protože nemáme oplocení a podchodu i mosty pro zvěř, aby nemusela přes cestu pod kola aut! Toto má být smysluplná investice za stovky milionů!! Kdo to nezažil, neví, co to je za nezměrný děs, který někteří řidiči zaplatí životem nebo doživotním zmrzačením, a nejen oni. ale i jejich děti, partneři, rodiče. O likvidaci majetku a zruinování některých z nich nemluvě. Mně takto rozhledny připadají jako aktivity Kocourkovských občanů. Není těch stovek pitomostí v této zemi už moc? Celý den by na jejich výčet nestačil! Také pokus primátora Macury v Ostravě prosadit novou 3 km tramvajovou trať v Porubě tam, kde ji nikdo nepotřebuje a dokonce většina občanů odmítá, patří do této kategorie pomatenosti, protože zase jde o to, že nějaký spolek amatérů omylem zvolených ve volební euforii na Magistrátě odsouhlasil, že na to může Ostrava dostat víc než miliardu z dotací. Slabomyslnost lidiček bez významu hold v této zemi stále má podivnou váhu! Jak dlouho ještě bude blbost tolerována?

20. 2. 2020 18:50:35

Re: Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje.

Polemika o výškových budovách nikdy neskončí. Dnes je to již otázka prestiže, nikoliv potřeby. Kdo výš, je geroj, je víc. Viz Arabský svět i dálný asijský východ. Blbost lidská vítězí. Ale žižkovská trojka od Evy Jiřičné nejsou mrakodrapy, to je úchvatný návrh, jak zaplnit místo po telekomunikační věži a kdo zná podrobně a detailně souvislosti, musí se paní Jiřičné poklonit. Věřím, že její kouzelný návrh bude realizován a rozhodně nemá pražádný vliv na panoráma Prahy, notabene historického centra. On tu někdo v této části Žižkova vidí historické centrum? Nákladové nádraží, konec jedné části Prahy, příliš vzdálené od toho centra, které obdivují miliony cizinců, i Čechů a Moravanů. A co Letná, tam blob Kaplického nebyl vedle panoráma staré Prahy? Tam byl, hned vedle. A kolik bojovníků ho prosazovalo, že? Proti nás bylo asi víc, tak to monstrum stát nebude. Ale návrh Jiříčné je naprosto něco jiného. Ve všech myslitelných hodnotitelných směrech. Skvěle zasazen do oblasti, i výškově, i polohově, i s ohledem na dopravní poměry. Pojďme ho podporovat proti hlupákům, kteří sice mají akademický titul, ale v hlavě něco zřejmě jiného, než lidské moudro. Postižení člověka se projevuje všelijak, je těžká doba, když podle expertů má 20% vysokoškolských absolventů duševní poruchu různého typu. Ono to možná i tady bude vidět. Nechť postižení prominou, ale léčení může být v Klecanech i zdarma, u profíků.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz