Kritika výběru pomníku Husserla pro Prostějov

Kritika výběru pomníku Husserla pro Prostějov

(18. 10. 2019) Podle expertů byly podmínky soutěže nestandardní a zřejmě měly zvýšit šance jednoho uchazeče 

 
 
 
 

Kritika výběru pomníku Husserla pro Prostějov

(ČTK)  - Kritiku odborných členů výběrové komise sklidila prostějovská radnice za způsob organizace soutěže o návrh pomníku významného německého filozofa Edmunda Husserla, který se v Prostějově v roce 1859 narodil. Podle expertů byly podmínky soutěže nestandardní a zřejmě měly zvýšit šance jednoho uchazeče o tuto zakázku v hodnotě až 2,5 milionu korun. Členové komise to uvedli v prohlášení zaslaném 16. října 2019 ČTK.

Primátor František Jura (ANO) po vyhlášení nejlepších návrhů rozhodnutí komise kritizoval. Soutěž je pozastavená, radní její projednání odložili, řekla dnes ČTK mluvčí města Jana Gáborová.

Soutěž radnice vyhlásila v polovině července a lhůta pro podání nabídek skončila v polovině září. Přihlášeno bylo deset návrhů. Město počítalo s tím, že nové umělecké dílo bude příští rok na jaře instalováno na náměstí, které nese filozofovo jméno. Podle odborných členů hodnotící komise ale některé zadávací podmínky soutěže vybočovaly z běžné praxe. Pozastavili se nad tím, že na předložení návrhů měli autoři čas pouze dva měsíce a velmi komplikované podle nich byly také některé požadavky na parametry návrhu.

"Téměř nereálně se jevil i termín realizace sochy. Zadavatel nereflektoval připomínky odborné komise ke sporným částem zadání. Ale i přesto bylo z pohledu komise lepší na podmínky radnice kývnout, aby se soutěž opravdu uskutečnila, než je zamítnout a samotnou sochařskou soutěž a realizaci sochy úplně odpískat
," uvedli v prohlášení členové komise, mezi kterými je i výtvarník Kurt Gebauer.

Ihned po zveřejnění soutěžních podmínek ale experti v komisi obdrželi stížnosti od odborné veřejnosti. "Naznačovaly, že soutěž je jednoznačně vyhlášena tak, aby byl jejím vítězem konkrétní autor s konkrétním projektem. Ba dokonce, že už je tento projekt hotový a tím jako jediný má šanci dodržet šibeniční termín realizace,"
upozornili odborníci z komise.

Autora, jehož socha měla podle stěžovatelů zvítězit, vedení Prostějova podle členů komise už několikrát oslovilo bez výběrového řízení. Jako vítězný návrh komise nakonec vybrala dílo s názvem Brýle s očima E. Husserla. Návrh autora, kterému měly být podmínky soutěže nakloněny, v trojici nejlepších prací podle členů komise není. Pro první dva vítězné návrhy podle odborníků hlasovali i dva radní, kteří byli členy komise.

Primátorovi se ale rozhodnutí komise o nejlepších návrzích nezamlouvá. "Komise měla jediné štěstí, že jsem ten den nebyl přítomen v Prostějově. Jinak bych ji s okamžitou platností rozpustil a doporučil jí, aby se už nikdy nesešla. Díla, která označila za nejlepší, jsme v radě města většinou vůbec nepochopili a nedobrali se, co mají se světoznámým filozofem společného," řekl Jura zpravodajskému webu Prostějovské novinky.

Radní už soutěž pozastavili. "Radnice města začíná couvat a zpochybňovat výběrové řízení, které sama zadala. Zdá se, že nejspíš nedopadlo podle představ radních, tedy že o budoucí podobě sochy bylo rozhodnuto dávno před tím, než toto výběrové řízení vůbec začalo," stojí v prohlášení odborníků z komise.

Doplněno Stavbaweb:
Edmund Husserl (8. 4. 1859 v Prostějově – 27. 4. 1938 ve Freiburgu)
Narodil se v prostějovské židovské obci. Byl profesorem na univerzitách v Göttingenu a Freiburgu. Své první dílo věnoval Husserl svému učiteli Franzi Brentanovi a mělo název ”Philosofie der Arithmetik”.
První práce, která uvedla Husserla do světového filosofického povědomí, jsou ”Logická zkoumání”. Tato práce vyšla v roce 1900. Husserl v ní vystupuje proti psychologismu a správně hájí transcendentální logiku. Po filozofii žádá, aby byla přesnou vědou a k tomu je třeba, aby byly dány základní pojmy, která má dodávat fenomenologie.
Je zakladatelem fenomenologické školy. Jeho metoda získala brzy mnoho stoupenců, protože poukazovala na nesprávnost empirismu, který se ztrácel ve faktech. Dále tato metoda vyhovovala časové tendenci po samostatných metodách a předmětech, vedla k přesné logické formulaci a nespokojovala se s pouhým hromaděním materiálů.
V belgickém městě Lovani (Leuven) je Husserlův archiv. Rodný dům Edmunda Husserla byl zbořen počátku roku 1959.
Zdroj: iProstejov.cz

Informace o soutěži

Doplněno 20. 2. 2020
Husserl bude mít v Prostějově místo pomníku pamětní desku
(ČTK) - Prostějovská radnice nechá zhotovit pamětní desku německému filozofovi a zakladateli fenomenologie Edmundu Husserlovi. Právě Prostějov bude na začátku dubna hostit mezinárodní konferenci fenomenologů. Pořízení pamětní desky slavnému rodákovi tento týden schválila městská rada, řekl novinářům primátor František Jura (ANO).
Husserl se v Prostějově narodil v roce 1859. Město loni počítalo s tím, že filozofovi nechá postavit pomník, avšak radní nakonec nevybrali ani jeden z deseti přihlášený návrhů. Radnice kvůli způsobu organizace soutěže na pomník sklidila kritiku odborných členů výběrové komise.

Jura 19. února 2020 novinářům řekl, že podrobnosti o chystané pamětní desce radnice zveřejní příští týden na tiskové konferenci, která bude věnována dubnovému setkání fenomenologů.
Primátor loni na podzim v regionálním tisku kritizoval činnost výběrové komise i úroveň návrhů pomníku, jež městu doporučila. Podle odborných členů výběrové komise byly podmínky soutěže nestandardní a zřejmě měly zvýšit šance jednoho uchazeče o tuto zakázku v hodnotě až 2,5 milionu korun. Radní toto obvinění důrazně odmítli.
Jako vítězný návrh komise loni nakonec vybrala dílo s názvem Brýle s očima E. Husserla. Návrh autora, kterému měly být podmínky soutěže nakloněny, v trojici nejlepších prací podle členů komise nebyl. Pro první dva vítězné návrhy podle odborníků hlasovali i dva radní, kteří byli členy komise.
V podmínkách soutěže byla podle Jury klauzule, podle které mohla městská rada rozhodnout, že žádný z návrhů na podobu pomníku nebude uskutečněn, čehož posléze využila.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

20. 2. 2020 08:30:29. Re: Kritika výběru pomníku Husserla pro Prostějov. Redakce / ČTK

 
 
 
 

20. 2. 2020 08:30:29. Re: Kritika výběru pomníku Husserla pro Prostějov. Redakce / ČTK

  Husserl bude mít v Prostějově místo pomníku pamětní desku (více v článku)

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz