Kritika výběru pomníku Husserla pro Prostějov

Kritika výběru pomníku Husserla pro Prostějov

(18. 10. 2019) Podle expertů byly podmínky soutěže nestandardní a zřejmě měly zvýšit šance jednoho uchazeče 

 
 
 
 

Kritika výběru pomníku Husserla pro Prostějov

(ČTK)  - Kritiku odborných členů výběrové komise sklidila prostějovská radnice za způsob organizace soutěže o návrh pomníku významného německého filozofa Edmunda Husserla, který se v Prostějově v roce 1859 narodil. Podle expertů byly podmínky soutěže nestandardní a zřejmě měly zvýšit šance jednoho uchazeče o tuto zakázku v hodnotě až 2,5 milionu korun. Členové komise to uvedli v prohlášení zaslaném 16. října 2019 ČTK.

Primátor František Jura (ANO) po vyhlášení nejlepších návrhů rozhodnutí komise kritizoval. Soutěž je pozastavená, radní její projednání odložili, řekla dnes ČTK mluvčí města Jana Gáborová.

Soutěž radnice vyhlásila v polovině července a lhůta pro podání nabídek skončila v polovině září. Přihlášeno bylo deset návrhů. Město počítalo s tím, že nové umělecké dílo bude příští rok na jaře instalováno na náměstí, které nese filozofovo jméno. Podle odborných členů hodnotící komise ale některé zadávací podmínky soutěže vybočovaly z běžné praxe. Pozastavili se nad tím, že na předložení návrhů měli autoři čas pouze dva měsíce a velmi komplikované podle nich byly také některé požadavky na parametry návrhu.

"Téměř nereálně se jevil i termín realizace sochy. Zadavatel nereflektoval připomínky odborné komise ke sporným částem zadání. Ale i přesto bylo z pohledu komise lepší na podmínky radnice kývnout, aby se soutěž opravdu uskutečnila, než je zamítnout a samotnou sochařskou soutěž a realizaci sochy úplně odpískat
," uvedli v prohlášení členové komise, mezi kterými je i výtvarník Kurt Gebauer.

Ihned po zveřejnění soutěžních podmínek ale experti v komisi obdrželi stížnosti od odborné veřejnosti. "Naznačovaly, že soutěž je jednoznačně vyhlášena tak, aby byl jejím vítězem konkrétní autor s konkrétním projektem. Ba dokonce, že už je tento projekt hotový a tím jako jediný má šanci dodržet šibeniční termín realizace,"
upozornili odborníci z komise.

Autora, jehož socha měla podle stěžovatelů zvítězit, vedení Prostějova podle členů komise už několikrát oslovilo bez výběrového řízení. Jako vítězný návrh komise nakonec vybrala dílo s názvem Brýle s očima E. Husserla. Návrh autora, kterému měly být podmínky soutěže nakloněny, v trojici nejlepších prací podle členů komise není. Pro první dva vítězné návrhy podle odborníků hlasovali i dva radní, kteří byli členy komise.

Primátorovi se ale rozhodnutí komise o nejlepších návrzích nezamlouvá. "Komise měla jediné štěstí, že jsem ten den nebyl přítomen v Prostějově. Jinak bych ji s okamžitou platností rozpustil a doporučil jí, aby se už nikdy nesešla. Díla, která označila za nejlepší, jsme v radě města většinou vůbec nepochopili a nedobrali se, co mají se světoznámým filozofem společného," řekl Jura zpravodajskému webu Prostějovské novinky.

Radní už soutěž pozastavili. "Radnice města začíná couvat a zpochybňovat výběrové řízení, které sama zadala. Zdá se, že nejspíš nedopadlo podle představ radních, tedy že o budoucí podobě sochy bylo rozhodnuto dávno před tím, než toto výběrové řízení vůbec začalo," stojí v prohlášení odborníků z komise.

Doplněno Stavbaweb:
Edmund Husserl (8. 4. 1859 v Prostějově – 27. 4. 1938 ve Freiburgu)
Narodil se v prostějovské židovské obci. Byl profesorem na univerzitách v Göttingenu a Freiburgu. Své první dílo věnoval Husserl svému učiteli Franzi Brentanovi a mělo název ”Philosofie der Arithmetik”.
První práce, která uvedla Husserla do světového filosofického povědomí, jsou ”Logická zkoumání”. Tato práce vyšla v roce 1900. Husserl v ní vystupuje proti psychologismu a správně hájí transcendentální logiku. Po filozofii žádá, aby byla přesnou vědou a k tomu je třeba, aby byly dány základní pojmy, která má dodávat fenomenologie.
Je zakladatelem fenomenologické školy. Jeho metoda získala brzy mnoho stoupenců, protože poukazovala na nesprávnost empirismu, který se ztrácel ve faktech. Dále tato metoda vyhovovala časové tendenci po samostatných metodách a předmětech, vedla k přesné logické formulaci a nespokojovala se s pouhým hromaděním materiálů.
V belgickém městě Lovani (Leuven) je Husserlův archiv. Rodný dům Edmunda Husserla byl zbořen počátku roku 1959.
Zdroj: iProstejov.cz

Informace o soutěži

Doplněno 20. 2. 2020
Husserl bude mít v Prostějově místo pomníku pamětní desku
(ČTK) - Prostějovská radnice nechá zhotovit pamětní desku německému filozofovi a zakladateli fenomenologie Edmundu Husserlovi. Právě Prostějov bude na začátku dubna hostit mezinárodní konferenci fenomenologů. Pořízení pamětní desky slavnému rodákovi tento týden schválila městská rada, řekl novinářům primátor František Jura (ANO).
Husserl se v Prostějově narodil v roce 1859. Město loni počítalo s tím, že filozofovi nechá postavit pomník, avšak radní nakonec nevybrali ani jeden z deseti přihlášený návrhů. Radnice kvůli způsobu organizace soutěže na pomník sklidila kritiku odborných členů výběrové komise.

Jura 19. února 2020 novinářům řekl, že podrobnosti o chystané pamětní desce radnice zveřejní příští týden na tiskové konferenci, která bude věnována dubnovému setkání fenomenologů.
Primátor loni na podzim v regionálním tisku kritizoval činnost výběrové komise i úroveň návrhů pomníku, jež městu doporučila. Podle odborných členů výběrové komise byly podmínky soutěže nestandardní a zřejmě měly zvýšit šance jednoho uchazeče o tuto zakázku v hodnotě až 2,5 milionu korun. Radní toto obvinění důrazně odmítli.
Jako vítězný návrh komise loni nakonec vybrala dílo s názvem Brýle s očima E. Husserla. Návrh autora, kterému měly být podmínky soutěže nakloněny, v trojici nejlepších prací podle členů komise nebyl. Pro první dva vítězné návrhy podle odborníků hlasovali i dva radní, kteří byli členy komise.
V podmínkách soutěže byla podle Jury klauzule, podle které mohla městská rada rozhodnout, že žádný z návrhů na podobu pomníku nebude uskutečněn, čehož posléze využila.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

20. 2. 2020 08:30:29. Re: Kritika výběru pomníku Husserla pro Prostějov. Redakce / ČTK

 
 
 
 

20. 2. 2020 08:30:29. Re: Kritika výběru pomníku Husserla pro Prostějov. Redakce / ČTK

  Husserl bude mít v Prostějově místo pomníku pamětní desku (více v článku)

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz