Lalibela: etiopská sakrální architektura
(15. 4. 2020) Ondřej Havelka
Lalibela: etiopská sakrální architektura
Křesťanská
sakrální architektura, hledající ideu svatostánku v beztvaré materii skály,
není ve světě – zejména na Středním východě – nijak výjimečná. Jedním z pozoruhodných
míst, kde středověcí architekti tvořili v pravdě výjimečně, je etiopská
Lalibela s jedenácti velkými kostely vytesanými do skalního podloží.
Lalibela, dříve známá jako Roha,
nacházející se ve vysokých horách severní Etiopie, je nejvýznamnějším
křesťanským poutním místem v Africe a jedním z nejzajímavějších poutních míst
na celém světě. Největší pozoruhodností Lalibely jsou přibližně 800 let staré
kostely vytesané z jednoho bloku kamene, zapuštěné do země tak, že z povrchu
vlastně nejsou vidět, neboť střechy kostelů kopírují niveletu okolního terénu.
Tyto kostely jsou výkladní skříní středověké etiopské skalní architektury,
označované také jako aksumská skalní architektura. Jedenáct impozantních
kostelů skrytých v podzemí spojují podzemní chodby v jakýsi tajemný podzemní
labyrint. Král Lalibela (1181–1221), který podle historiků toto zvláštní dílo
nechal vystavět, je v jednom z kostelů pohřben; podle legendy chtěl Lalibela po
svém pobytu v Jeruzalémě postavit ve svém království svaté město podle
jeruzalémské předlohy. Vzniklo ovšem něco zcela unikátního (a podstatně
odlišného), podzemní svět plný kostelů a tajných chodeb, který při běžném
pohledu z povrchu jakoby neexistoval. Každý kostel je vytesán z jednoho bloku
kamene včetně propracovaných interiérů, místností, schodišť, oken, zdobení,
oltářů a co je mimořádně zajímavé, také včetně napodobenin schrány úmluvy,
které v evropských kostelích rozhodně nejsou běžné. Architekti, ale také
dělníci a jejich stavební dozor, zaslouží i po osmi staletích velké uznání.
Uvědomíme-li si náročnost tohoto stavebního projektu, a vezmeme-li v potaz
úroveň tehdejší subsaharské Afriky, nezbývá než chválit, vždyť jižně od Sahary
v této době jiná podobně propracovaná stavba nevznikla.
Přestože kamenné kostely vytesané do
skalního podloží neprojevily za osm století prakticky žádné známky destrukce
vlivem počasí, rozhodli se supervizoři této unikátní památky pro velmi nevkusné
plechové zastřešení (s výjimkou jediného kostela sv. Jiří, jenž je na
fotografiích), které bohužel zcela pokazí první dojem a ochromí možnost
přehlédnout kostely z exteriéru. Cestovatel si již bohužel neudělá ani
fotografii a jeho vzpomínce na Lalibelu bude vévodit plechová zrůda nad
kamennou krásou. Zda to kamenným kostelům jakkoli prospěje, nechť každý posoudí
sám. Jak už to v Africe bývá, místo je v současnosti kromě mimořádně
nepovedeného zastřešení silně zkomercionalizované a cestovatel se místo ponoru
do duchovních hlubin musí smířit s placením, obtěžováním samozvaných průvodců,
opětovným placením a žebráním. Lalibela je zakonzervovaná střechami a byznysem,
což je bohužel případ mnoha původně živých památek, které si pod svá křídla
vzalo UNESCO.
Když už jsme u křesťanské
architektury, dovolme si doplnit, jak architekturu vnímá křesťanský teolog:
málokteré povolání naplňuje křesťansky chápanou výzvu kreativně spravovat
stvoření jako architektura. Hovořím-li o povolání, mám na mysli vznešenější
uchopení lidské práce provázané s bytostnou touhou po smyslu a hledáním krásy;
nejde jen o profesi, způsob obživy – jde o bytostnou touhu tvořit, zakódovanou
v naší přirozenosti a to po vzoru Nejvyššího architekta: tvořit z ničeho (creatio
ex nihilo), při pohledu na kousek krajiny vyvolávat ideje a formovat je pro
dobro člověka, k jeho užitku, ale také – možná zejména – k jeho prožitku, k
pozdvižení jeho mysli ke kráse, která spojuje se smyslem a uvádí člověka do
harmonie s fascinujícím stvořením.
Ondřej Havelka
Autor je cestovatel, religionista, teolog a
jednatel stavební firmy.
Základní informace o objektu
Kategorie
Ostatní
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

1. 12. 2023 15:20:28
Rýchla služba financovania do 48 hodín.
PŮJČKA PRO KAŽDÉHO V ČR\nNabízíme vám půjčky s velmi flexibilními podmínkami, naše úrokové sazby se liší v závislosti na požadované částce a době splatnosti. Naše ceny jsou relativně nízké a liší se o 3%. Sami si zvolíte množství a dobu trvání, které nejlépe vyhovují vaší situaci. S osobní půjčkou si můžete půjčit částku od 20 000 do 50 000 000 Kč na dobu 12 až 240 měsíců.\n- Finanční pomoc,\n- okamžitá půjčka,\n- nebankovní půjčka,\nKontakt s\nE-mail:::::::jaroslavatrnkova848@gmail.com
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.
14. 11. 2023 21:23:01
Re: Re: Grand Prix Architektů získala Kloboucká Lesní.
To je dlouhodobý nešvar všech cen. Aby to nikomu nebylo líto. Vždyť ani Oskar už není jen jeden.
14. 11. 2023 21:04:41
Re: Re: Lesní chata u Prahy.
Omluvte. prosím, opakovaný příspěvek, nebylo to úmyslně. Nějak jsem si nerozuměla s počítačem.
14. 11. 2023 21:02:50
Re: Lesní chata u Prahy
Na jednom ze snímků je jasně vidět rozdíl mezi tradiční chatou vycházející z trampských tradic a současnou moderní takychatou. Nejzřetelnější je to u oken. Dřív se chaty stavěly s malými okny, jen aby se v nich udrželo teplo, protože se v nich jen vařilo a spalo. Nová stavba je svou podstatou dům k trvalému bydlení, které chce být s přírodou spojeno jen vizuálně. U trampských chat se žilo venku a společně, nová stavba si venek vtahuje dovnitř do soukromí. Je vidět, jak se změna životního stylu propisuje i do architektury. A vlastně i do názvosloví - dnešní legislativa místo chata užívá termín stavba pro individuální rekreaci a je to fét, tohle už není chata. Zajímalo by mě, jak je tato stavba zabezpečena, protože není vidět, že by měla okenice. Kromě toho to na fotografiích vypadá, jako by bylo vidět skrz ni - jak to tedy asi vnímají ptáci?
14. 11. 2023 21:02:30
Re: Lesní chata u Prahy
Na jednom ze snímků je jasně vidět rozdíl mezi tradiční chatou vycházející z trampských tradic a současnou moderní takychatou. Nejzřetelnější je to u oken. Dřív se chaty stavěly s malými okny, jen aby se v nich udrželo teplo, protože se v nich jen vařilo a spalo. Nová stavba je svou podstatou dům k trvalému bydlení, které chce být s přírodou spojeno jen vizuálně. U trampských chat se žilo venku a společně, nová stavba si venek vtahuje dovnitř do soukromí. Je vidět, jak se změna životního stylu propisuje i do architektury. A vlastně i do názvosloví - dnešní legislativa místo chata užívá termín stavba pro individuální rekreaci a je to fét, tohle už není chata. Zajímalo by mě, jak je tato stavba zabezpečena, protože není vidět, že by měla okenice. Kromě toho to na fotografiích vypadá, jako by bylo vidět skrz ni - jak to tedy asi vnímají ptáci?
10. 11. 2023 16:17:42
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Z překlenovaného průtahu stávající silnice I/35 městem odpadne už brzy podstatná část zátěže z tranzitní dopravy po zprovoznění dálnice D 35. I tak je ale dobře, že se dá překonat mimoúrovňově.
10. 11. 2023 15:43:58
Re: Smetanova lávka v Litomyšli
velmi pekne, chlapci.
2. 11. 2023 14:27:57
Re: Grand Prix Architektů získala Kloboucká Lesní
Dobrá GPA, ale co není dobré, je přemíra, přehršel cen a ocenění! Architektura je tu především pro lidi, t.j. uživatele architektury. Není tady pro ocenění. GPA by velice slušelo, kdyby se z cenami šetřilo a GRAND PRIX je vlastě JEDNA...ne........X. To je můj osobní poznatek, jako sedmiletého předsedy OA, který pořádal GPA taky v NG Veletržní.
2. 11. 2023 14:20:53
Re: Vršovická dvojčata
Super, má to ohromnou DUŠI i TĚLO.