Le Temps: Bazény XXL, aneb vlna modrozelené vody zaplavuje svět

Santiago de Chile 17. dubna (ČTK/Le Temps) – "Žít v blízkosti karibské pláže po celý rok kdekoli na světě." Tento sen mnohých lidí se daří měnit ve skutečnost chilská společnost Crystal Lagoons, která našla způsob, jak ošetřovat vodu v plaveckých bazénech stovky metrů velkých, napsal francouzský list Le Temps.

Raketový úspěch dovolenkového bytového komplexu postaveného v roce 2007 kolem "největšího plaveckého bazénu na světě" vyvolal bezprecedentní nadšení developerů po celé zeměkouli. K úspěchu komplexu přispělo i zapsání Crystal Lagoons do Guinnessovy knihy rekordů poté, co otevřela největší bazén na světě v malém chilském městečku San Alfonso del Mar na pobřeží Pacifiku asi 100 kilometrů od Santiaga de Chile.

Tento rekord spustil nepředstavitelnou mediální bouři. Matias Goldsmith, obchodní ředitel Crystal Lagoons, má stále schovanou část článků o slavném bazénu, který měří kilometr krát 100 metrů. Během posledních pěti let se uskutečnilo nebo uskutečňuje 180 projektů ve 45 zemích včetně Španělska, Francie a Rumunska s celkovou hodnotou investic 110 miliard dolarů.

Tyto bazény jsou obzvláště přitažlivé v domovské zemi firmy, v Chile. Jen málokteré pobřeží světa je tak frustrující jako právě to chilské. Pláže jsou nádherné a slunce neuvěřitelné, ale voda je studená – opravdu studená. Humboldtův proud brání teplotám vystoupat nad 17 stupňů Celsia, a to dokonce i uprostřed léta.

"Když jsem před zhruba deseti lety začal, všechno šlo mizerně," vzpomíná Fernando Fischmann, který Crystal Lagoons založil. "Voda v bazénech zelenala a páchla, až se z toho zvedal žaludek. Stížnosti od majitelů se vršily a postupně mě opouštěli zaměstnanci, kolegové i přátelé."

Chilský podnikatel se pak na vlastní pěst pokoušel vyřešit problém, který experti na celém světě pokládali za neřešitelný: jak udržet tři metry hluboký bazén s plochou povrchu deset hektarů čistý bez nutnosti použít několik náklaďáků chlóru denně a bez nutnosti budovat ohromný filtrovací systém spotřebovávající neskutečné množství energie.

Trvalo mu pět let, než našel řešení, ale díky němu má nyní největší bazén na světě křišťálově průzračnou vodu. V roce 2009 dostal od chilské vlády titul "podnikatel roku" a jeho firma zaznamenala exponenciální křivku růstu, díky níž má nyní kanceláře v Dubaji, USA či Singapuru a už brzy vznikne evropská pobočka.

Svou technologii si nechal patentovat ve 160 státech, což bylo podle finanční agentury Bloomberg víc než správné. Bloomberg odhaduje, že do roku 2030 bude postaveno na světě více než 14.000 gigantických bazénů.

Co je ale na těchto bazénech tak mimořádného, že to vyvolalo neutuchající touhu mít je za domem? "Naše laguny jsou jiné než ostatní bazény díky způsobu ošetřování vody," vysvětluje Goldsmith.

Senzory měřící množství bakterií a pH vody jsou umístěny na každých deseti čtverečních metrech bazénu. Například v San Alfonso del Mar je nejméně 12.000 senzorů na povrchu a u dna laguny. Senzory ovládají malé trysky, které vstřikují do vody mikrodávky chlóru dezinfikujícího vodu, zatímco zelené, páchnoucí řasy ničí ultrazvukový systém.

Výsledkem je, že laguna v San Alfonso spotřebovává stejné množství chemických produktů a energie jako typický bazén olympijské velikosti. "Na kvalitě vody moc nezáleží," libuje si Goldsmith. "Může to být mořská voda, sladká voda, anebo podzemní voda jako v případě Egypta."

Právě Egypt je místem zatím nejšílenějšího projektu společnosti: 30.000 bytů a stohektarový plavecký bazén přímo uprostřed pouště.

V San Alfonso del Mar je jasné, čemu návštěvníci dávají přednost. Umělá laguna je uprostřed léta plná koupajících se lidí. Voda je modrozeleně čistá, hladina klidná, její teplota dosahuje 26 stupňů Celsia. Pláže lemují palmy a bílý písek se lidem nelepí na těla. Skutečná pláž na skutečném pobřeží je bičovaná vzedmutým a studeným mořem. Písek je tu žlutý a lepivý… a lidí je tu míň než kdykoli dřív.