LIKO-Vo
(20. 6. 2019) LIKO-S představil první živou halu na světě - LIKO-Vo
LIKO-Vo
Unikátní zelená budova mění koncept stavění industriálních hal
Společnost LIKO-S, přední výrobní a
stavební rodinná firma ze Slavkova u Brna, dnes pod záštitou ministra životního
prostředí slavnostně představila první živou halu na světě - LIKO-Vo. Oproti ostatním halovým objektům, nad nimiž se horký vzduch ohřívá
až na teplotu 80 °C, dokáže LIKO-Vo snižovat radiaci tepla a ochlazovat své okolí až o 10 °C. „Běžné haly, které jsou opláštěné
standardními materiály, generují ohromné množství tepla a působí jako radiátory.
A co více, výstavba v Česku denně znehodnotí 10 hektarů půdy, která přestává zadržovat vodu. Zelené budovy jsou schopny tyto
jevy eliminovat,“ upozorňuje Libor Musil, zakladatel společnosti LIKO-S.
LIKO-Vo využívá
konceptu „živých staveb“ postaveného na přírodní tepelné stabilizaci. Tu
zajišťuje zelená střecha a fasáda, retenční jezírko i další technologie. Klasickou
klimatizaci byste ale hledali marně. Zelené plochy budovy mají kromě zjevného estetického
přínosu
a schopnosti tepelné izolace i funkci kořenové čistírny odpadních vod. Odpadní
voda z celé budovy je tak přirozenou cestou vyčištěna a dále použita k
závlaze. Neméně důležitou roli hraje i zelená střecha. „Akumuluje přívalové
deště, zabrání zahlcení kanalizace, zamezí přehřívání podkrovních prostor v
interiéru a prodlužuje životnost krytiny,“ upřesnil Musil.
Místo „plechové krabice“ tak stojí
ve Slavkově vizionářská hala porostlá desítkami druhů rostlin. „Průmyslová
hala LIKO-Vo je unikátní v ohleduplnosti. V
přírodě jde do tuhého. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou
orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických
ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Hala LIKO-Vo se to pokouší zachránit. Zatím je ale
jediná, a tím naprosto unikátní,“ popisuje stavbu autor návrhu,
architekt Zdeněk Fránek. Zelenou průmyslovou halu podporuje také Česká rada pro
šetrné budovy.
„Doufáme, že projekt LIKO-Vo inspiruje další investory a architekty
průmyslových staveb jak u nás, tak v zahraničí. Vzhledem k abnormálně vysokým
teplotám a minimu srážek v posledních letech začala města bojovat proti
tepelným ostrovům zelenými střechami budov. A totéž je potřeba začít i na
průmyslových pozemcích,” míní Simona Kalvoda, výkonná ředitelka
České rady pro šetrné budovy.
Podle Libora Musila mohou živé stavby pomoci s
problematikou tepelných ostrovů a vysoušení krajiny, která je na pokraji
udržitelnosti. „Sucho je předzvěstí zániku civilizace. Člověk svou činností
již stovky let vytváří po světě nové suché pouštní oblasti. Stavebnictví je
koncipováno jako brutální zásah do přírody, který vede k růstu teploty a tím i
sucha. Tempo urbanizace krajiny klasickými stavebními metodami překročilo na
severní polokouli bod zvratu, rovnováha v přírodě se hroutí a krajina se již
nestačí regenerovat. Každá další stavba působí jako zářič tepla a nositel sucha.
Svému okolí neposkytuje žádnou chladicí alternativu. Lesy jsou na ústupu a
propadli jsme se do spirály zániku.“ Tento
klimatický proces je však lidstvo schopno zvrátit. „Našimi zelenými
stavbami jsme se pokusili najít nový koncept budov, které nejenom chladí samy
sebe, ale umí ochladit i svoje okolí. Dnes již víme, že je možné na zastavěném
pozemku nastolit ještě lepší podmínky pro přírodu, než tam byly před zahájením
stavby,“ dodává Musil.
Úspěšný průkopník LIKO-Noe
Výrobní hala
LIKO-Vo navazuje na předchozí zelený objekt z dílny společnosti LIKO-S,
který byl vybudován v roce 2015. „Naše první živá kancelářská a vývojová
budova LIKO-Noe® předčila všechna očekávání. Chová se
vlastně jako les, odparem vody z fasád snižuje teplotu o více než 10 °C. Proto
jsme se rozhodli také novou velkou výrobní halu osadit na střeše a stěnách
zelenými technologiemi. Ty zajišťují přírodní klimatizaci, snižují energetické
náklady na technologie chlazení a v zimě také dobře izolují,” doplnil podnikatel a vizionář.
Projekt podpoří
vědu a výzkum
Společnost
LIKO-S bude pečlivě měřit a zaznamenávat vliv ozelenění na teplotu v budově
samotné i na její okolí, jako tomu bylo už dříve v případě LIKO-Noe®. O získaná data se podělí s akademiky. „Do výstavby je zapojena Technologická agentura ČR, která
přispívá na další vývoj zelených staveb, Mendelova univerzita v Brně a
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT Praha se sídlem v
Buštěhradě. Získáme referenční vzorek k demonstraci výhod zelených technologií,“ doplnil Libor Musil.
Kytky a
svářečky
Výrobní
pracovníci se mohou těšit na příjemné pracovní prostředí, ve kterém budou vnitřní
stěny haly zdobit popínavé rostliny. „Také denní místnost a šatny jsou
nadstandardní. Zázemí s moderní relaxační místností je propojeno se vsakovací
zahradou a jezerem. To vytváří mikroklima pro pěstování bylin, keřů a stromů
poskytujících jedlé plody,“ doplnil architekt Fránek. Dostatek denního
světla zajistí okny netradičně prolamovaná fasáda.
Projekt: první
živá hala na světě LIKO-Vo
Místo: sídlo
společnosti LIKO-S, a. s., U Splavu 1419, Slavkov u Brna
Investor:
LIKO-S
Projekt: 2018
Realizace: 2019
Architektonický
návrh a generální projektant: prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, Fránek Architects
Stavební část:
Jiří Železný, Jiří Vítek, Violetta Larmolinska, Vaši-architekti.cz
Zdravotně technické
instalace: Kateřina Riesnerová
Elektroinstalace:
Jaroslav Zvonař, Vojtěch Florian
Vzduchotechnika:
Ondřej Seget, TZpro, s.r.o.
Stavební a konstrukční
řešení: Petr Mazánek, CONSTRUCT DESIGN s.r.o.
Požárně bezpečnostní
řešení: Jaroslav Drahoš, Marek Šindler
Měření a
regulace: Martin Fojtík
Zajímavosti:
Předpokládaná
letní teplota povrchu živé haly LIKO-Vo: fasáda 28 °C, střecha 31 °C * Letní
teplota povrchu standardní haly: fasáda 55 °C, střecha 77 °C
Podlahová plocha:
hala 1095 m2, přístřešek 387 m2 = 1482 m2
Počet pracovních
míst: 13 administrativních + 35 svářečů
Přibližný počet
rostlinných druhů: 70
podle podkladů společnosti LIKO-S
Doplněno Stavbaweb:
Sledovat halu živě můžete na stránkách liko-s.cz
www.liko-s.cz
Související články:
Živá stavba LIKO-Noe 8.9.2016
Stavba LIKO-NOE byla postavena za 27 dní 2.6.2015
LIKO NOE 14.4.2015
Základní informace o objektu
Kategorie
Sustainability
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

1. 12. 2023 15:20:28
Rýchla služba financovania do 48 hodín.
PŮJČKA PRO KAŽDÉHO V ČR\nNabízíme vám půjčky s velmi flexibilními podmínkami, naše úrokové sazby se liší v závislosti na požadované částce a době splatnosti. Naše ceny jsou relativně nízké a liší se o 3%. Sami si zvolíte množství a dobu trvání, které nejlépe vyhovují vaší situaci. S osobní půjčkou si můžete půjčit částku od 20 000 do 50 000 000 Kč na dobu 12 až 240 měsíců.\n- Finanční pomoc,\n- okamžitá půjčka,\n- nebankovní půjčka,\nKontakt s\nE-mail:::::::jaroslavatrnkova848@gmail.com
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.
14. 11. 2023 21:23:01
Re: Re: Grand Prix Architektů získala Kloboucká Lesní.
To je dlouhodobý nešvar všech cen. Aby to nikomu nebylo líto. Vždyť ani Oskar už není jen jeden.
14. 11. 2023 21:04:41
Re: Re: Lesní chata u Prahy.
Omluvte. prosím, opakovaný příspěvek, nebylo to úmyslně. Nějak jsem si nerozuměla s počítačem.
14. 11. 2023 21:02:50
Re: Lesní chata u Prahy
Na jednom ze snímků je jasně vidět rozdíl mezi tradiční chatou vycházející z trampských tradic a současnou moderní takychatou. Nejzřetelnější je to u oken. Dřív se chaty stavěly s malými okny, jen aby se v nich udrželo teplo, protože se v nich jen vařilo a spalo. Nová stavba je svou podstatou dům k trvalému bydlení, které chce být s přírodou spojeno jen vizuálně. U trampských chat se žilo venku a společně, nová stavba si venek vtahuje dovnitř do soukromí. Je vidět, jak se změna životního stylu propisuje i do architektury. A vlastně i do názvosloví - dnešní legislativa místo chata užívá termín stavba pro individuální rekreaci a je to fét, tohle už není chata. Zajímalo by mě, jak je tato stavba zabezpečena, protože není vidět, že by měla okenice. Kromě toho to na fotografiích vypadá, jako by bylo vidět skrz ni - jak to tedy asi vnímají ptáci?
14. 11. 2023 21:02:30
Re: Lesní chata u Prahy
Na jednom ze snímků je jasně vidět rozdíl mezi tradiční chatou vycházející z trampských tradic a současnou moderní takychatou. Nejzřetelnější je to u oken. Dřív se chaty stavěly s malými okny, jen aby se v nich udrželo teplo, protože se v nich jen vařilo a spalo. Nová stavba je svou podstatou dům k trvalému bydlení, které chce být s přírodou spojeno jen vizuálně. U trampských chat se žilo venku a společně, nová stavba si venek vtahuje dovnitř do soukromí. Je vidět, jak se změna životního stylu propisuje i do architektury. A vlastně i do názvosloví - dnešní legislativa místo chata užívá termín stavba pro individuální rekreaci a je to fét, tohle už není chata. Zajímalo by mě, jak je tato stavba zabezpečena, protože není vidět, že by měla okenice. Kromě toho to na fotografiích vypadá, jako by bylo vidět skrz ni - jak to tedy asi vnímají ptáci?
10. 11. 2023 16:17:42
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Z překlenovaného průtahu stávající silnice I/35 městem odpadne už brzy podstatná část zátěže z tranzitní dopravy po zprovoznění dálnice D 35. I tak je ale dobře, že se dá překonat mimoúrovňově.
10. 11. 2023 15:43:58
Re: Smetanova lávka v Litomyšli
velmi pekne, chlapci.
2. 11. 2023 14:27:57
Re: Grand Prix Architektů získala Kloboucká Lesní
Dobrá GPA, ale co není dobré, je přemíra, přehršel cen a ocenění! Architektura je tu především pro lidi, t.j. uživatele architektury. Není tady pro ocenění. GPA by velice slušelo, kdyby se z cenami šetřilo a GRAND PRIX je vlastě JEDNA...ne........X. To je můj osobní poznatek, jako sedmiletého předsedy OA, který pořádal GPA taky v NG Veletržní.
2. 11. 2023 14:20:53
Re: Vršovická dvojčata
Super, má to ohromnou DUŠI i TĚLO.