Memorandum o blobu

(ČTK) – Ředitel Národní knihovny (NK) Martin Kocanda a ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) dne 25. června 2019 podepsali s Eliškou Kaplicky Fuchsovou memorandum o převodu autorských práv k projektu budovy knihovny od Jana Kaplického. Vdova po architektovi je včetně dokumentace poskytne knihovně, tedy českému státu. Knihovna novou budovu chce, zda to bude ale blob, zřejmé není. Vláda by nejprve musela revokovat své usnesení o tom, že se nová budova knihovny stavět nebude, řekl po podpisu ČTK Kocanda. Vedení Prahy podle radní pro kulturu Hany Třeštíkové (Praha Sobě) zatím nikdo neoslovil.

Staněk uvedl, že na ministerstvu vzniká pracovní skupina, která se možnostmi využití projektu blobu a potřebami NK, pokud jde o novou budovu, bude zabývat. NK musí také začít jednat s hlavním městem, jemuž patří pro blob kdysi určené pozemky na Špejcharu. Podmínkou Elišky Kaplicky pro převod je zachování původního místa. Druhou podmínkou je, že na stavbu bude dohlížet grémium architektů z původního týmu studia Future Systems ve složení Andrea Morgante a Georg Rötzel.

Kaplický zvítězil s návrhem budovy v roce 2007. Novostavbou chtěl tehdejší ředitel NK Vlastimil Ježek řešit prostorové nedostatky instituce. Soutěž posvěcená Mezinárodní architektonickou unií skončila u soudu kvůli tomu, že se v jejím průběhu měnila pravidla. Proti stavbě se ale především postavili někteří politici, kteří výrazně ovlivnili veřejné mínění.

Současné vedení Prahy zatím nebylo osloveno. „Zatím mi žádná výzva od ministerstva kultury nedorazila, abychom mohli posoudit, jaké jsou současné možnosti projektu,“ uvedla na dotaz ČTK Třeštíková.

Vláda pak přijala usnesení, že NK novou budovu stavět nebude, knihovna potom své prostorové potíže řešila rekonstrukcí a dostavbou depozitářů v Hostivaři. Z něj dvakrát denně jezdí auta s knihami do hlavního areálu knihovny v Klementinu, což je nákladné a pro knihy nešetrné. NK se proto znovu přiklání k novostavbě v centru města.

Ministerstvo kultury podle znění memoranda udělá vše pro to, aby získalo souhlas vlády a ministerstva financí. „Vycházíme z toho, že NK novou budovu nezbytně potřebuje a že zde v minulosti proběhla architektonická soutěž. Memorandum neříká nic víc a nic méně než to, že Eliška Kaplicky je ochotná v případě, že se NK rozhodne jít cestou původního návrhu, poskytnout veškerou dokumentaci Národní knihovně. Tím by se NK vyhnula dalším nákladům na další soutěž. Ale může se rozhodnout jít i jinou cestou,“ řekl Staněk. Dodal, že jemu se blob líbí.

Kaplický zemřel v roce 2009. „Pro mě se po deseti letech symbolicky uzavírá kruh, kdy předávám dílo Jana Kaplického, to nejdůležitější v jeho životě, které chtěl věnovat České republice,“ řekla Kaplicky.

Někteří architekti i jiní experti tvrdí, že je velmi obtížné postavit budovu architekta, který se realizace nedožil. Zaznívá i argumentace, že v době výsledků soutěže byla technologie knihovny průkopnická, od té doby ale i v této oblasti nastal pokrok a NK by získala zastaralé zařízení.

„Future Systems navrhla budovy, které stojí po celém světě a doposud jsou těmi nejmodernějšími vzhledem i funkčností. Žádná z nich se nemusela opravovat nebo rekonstruovat. Možná jen kriketový stadion vyměnil zastaralé podlahy, ale ve své podobě stále stojí a je nadčasový,“
řekla ČTK Kaplicky. „Myslím, že knihovna byla před 12 lety pro nás naprostým šokem, takový typ architektury u nás nebyl. Mnoho lidí bylo zděšeno a reagovali velmi emotivně. Naše nadace je stále ve spojení s architekty, kteří byli ve vítězném týmu a jsou ochotni okamžitě nastoupit a pracovat na tomto projektu,“ doplnila. Uvedla příklad muzea Enza Ferrariho v italské Modeně, které bylo také postaveno po Kaplického smrti.


Kaplického blob pro Prahu vzbudil odpor i nadšení

(ČTK) – Výběr informací o návrhu budovy Národní knihovny pro Prahu architekta Jana Kaplického (Národní knihovna a ministerstvo kultury podepsaly s Eliškou Kaplicky Fuchsovou memorandum o nové budově knihovny, vdova po Kaplickém poskytne autorská práva):

– Návrh budovy Národní knihovny zvaný chobotnice architekta Jana Kaplického zvítězil 2. března 2007 v soutěži na novou budovu Národní knihovny. Projekt ale rozpoutal velké vášně a jeho výstavba ztroskotala kvůli odporu politiků. Soutěž posvěcená Mezinárodní architektonickou unií skončila u soudu kvůli tomu, že se v jejím průběhu měnila pravidla. Národní knihovna od stavby ustoupila, později se několikrát objevily pokusy projekt oživit.

– Plánovaná devítiposchoďová knihovna organických tvarů (tzv. blob), vysoká 48 metrů a umístěná na Letné, měla pojmout na deset milionů svazků a počítalo se i s kavárnou, restaurací, studovnami či víceúčelovým sálem. Podle odborníků byla technologie knihovny v mnoha směrech průkopnická. Většina fondů měla být umístěna v podzemí budovy, což ale soutěž původně neumožňovala a kritici později tvrdili, že tím Kaplický i porota porušili její podmínky. Česká komora architektů (ČKA) požádala o prověření regulérnosti soutěže Mezinárodní unii architektů (UIA), ta však žádná pochybení nenašla.

– Netradiční stavba takzvaného blobu vyvolala nadšení, ale i silnou kritiku. Diskuse o ní dostala posléze politický rozměr, když se proti ní vyslovil například tehdejší prezident Václav Klaus, k němuž se později přidal pražský primátor Pavel Bém (ODS). Spory kolem návrhu knihovny byly i příčinou odvolání tehdejšího ředitele NK Vlastimila Ježka.

– Pro architekta Kaplického, který se proslavil v Británii nepřehlédnutelnými i kontroverzními návrhy často inspirovanými hi-tech architekturou i nejrůznějšími tvary v přírodě, byla soutěž silnou motivací a výzvou. Přesto, že se v Česku již několika soutěží účastnil, dosud úspěšný nebyl a dával najevo, jak těžce to nese. Po odmítnutí návrhu knihovny některými politiky Kaplický za její stavbu bojoval, z dozvuků kauzy byl rozčarován. Zemřel ve věku 71 let 14. ledna 2009 v Praze.

– Ambiciózní stavba měla i řadu zastánců, podle kterých by „pražský skanzen“ oživila a také měla potenciál stát se turistickou atrakcí. Podle zastánců Praze chybí stavby moderní architektury, Kaplického blob mohl být jejich důstojným zástupcem.

Výběr výroků kolem Kaplického návrhované knihovny:
Exprezident Václav Havel:
„Je to zvláštní a možná symptomatické, že česká veřejnost… mlčí k monumentům banality, jako je novostavba na Karlově náměstí nebo jako je dům na rohu Václavského náměstí a ulice 28. října naproti paláci Koruna… A když někdo jednou za deset let navrhne zajímavý, originální dům, tak je vzbouření na vsi.“ (ČTK, 15. května 2007)

Architektka Eva Jiřičná, předsedkyně poroty:
„Kde je psáno, že právě politici jsou rozhodčími při střetu estetických představ? … Politici ať se zamýšlejí nad sebou a o knihovně ať nechají rozhodnout mladé lidi.“ (LN, 11. října 2007)

Tehdejší prezident Václav Klaus:
„Artefakt pana Kaplického se mi zdá být nesmírně nepokorný, svévolný, až arogantní… Pro mne je stavba pana Kaplického ošklivá a nemyslím, že je to proto, že jde o nesecesní, nekubistickou, nefunkcionalistickou stavbu. Nelíbí se mi sama o sobě.“ (MfD, 9. května 2007)

Tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS):
„Kaplického návrh je odvážný, překvapivý, originální, energeticky úsporný a jistě i kontroverzní… Teď přijdou ke slovu konzervativní památkáři a začne živé představení o budoucnosti moderní architektury v Praze. Já jsem znám jako příznivec odvážných řešení.“ (ČTK, 2. března 2007)
„Jakožto primátor jsem byl členem mezinárodní poroty, ale umístění Kaplického blobu se mi od začátku nelíbilo a nikdy jsem pro ně nehlasoval. Kaplického návrh je v tak arogantní disharmonii s celým svým blízkým i vzdáleným okolím, že se v žádném případě nedá srovnat z hlediska zásahu do urbanismu města například s Tančícím domem.“ (MfD, 15. října 2007)

Související články:
Praha vytvoří studii proveditelnosti výstavby blobu na Letné   17.10.2018
Nová šance pro chobotnici?  15.6.2018
Národní knihovna uvažuje o nové budově  2.3.2017
Národní knihovna prohrála spor ohledně soutěže na novou budovu  24.11.2015
Národní knihovna trvá na tom, že ohledně Kaplického nechybovala  19.11.2015
Pro Národní galerii je blob nevhodný, říká její příští ředitel  14.4.2014
Architekt Jan Kaplický už svou knihovnu v Praze prosadit nestihl  14.1.2014
Žalobu architektů na Národní knihovnu znovu projedná soud  4.3.2014
IHNED.cz: Knihovna má platit kvůli soutěži na svou budovu  2.7.2012
Na základě soutěží vzniká jen málo veřejných kulturních staveb  29.2.2012
Soud není oprávněn řešit spor o regulérnosti soutěže na návrh NK  2.5.2011
Před dvěma lety vyhrál Kaplického návrh soutěž na novou NK  1.3.2009
Národní knihovna dva roky po soutěži přijde o Kaplického projekt  24.2.2009
Za rok může Kaplický svou knihovnu nabídnout kdekoli na světě  28.3.2008
Další…

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Ministru Staněk říká, že se mu „blob“ líbí – tak to rozptýlilo všechny mé pochybnosti! Když to řekne taková autorita, hned se prostá žena lépe orientuje.

    Ministr Staněk je vůbec na architekturu machr – třeba ta minulý měsíc územním rozhodnutím povolená 22 patrová Šantovka Tower v ochranném pásmu Městské památkové rezervace v Olomouci, to je aspoň pionýrský čin!!! Bravo! Jako primátorovi města Olomoucese to dlouho nedařilo – NPÚ a MK ČR byly neústupné. Ale po Staňkově příchodu na ministerstvo se pohnuly ledy když řekl, že ministerstvo (pod jeho odborným vedením) bude muset své původně zamítavé stanovisko přehodnotit… Bingo! Konečně neúzkoprsý ministr! A to by ho chtěla ČSSD odvolávat! Ještě, že máme moudrého pana prezidenta!

    A navíc, jaký hanácký fiškus a prozíravý hospodář ten Staněk je! Aby se vyhnul nové architektonické soutěži na Národní knihovnu, koupí autorská práva na vítězný návrh z architektonické soutěže, kterou soud prohlásil za zpackanou, protože Kaplického návrh porušil soutěžní podmínky a tedy vyhrát neměl a nesměl. Těm hlupáčkům, kteří soutěžní podmínky dodrželi a proto nevyhráli, soud přiřkl finanční kompenzaci. Ale legitimní právo na pokračování v práci nikoliv. Neměl ministr Staněk (po tonto výroku soudu) koupit nejvýše hodnocený regulérní návrh? A ne ten, který vyhrál neoprávněně?

    Navíc ministr Staněk věnoval veřejné prostředky na koupi autorských práv na stavbu, která se na 99% nikdy stavět nebude. Je toto ono proklamované hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, kvůli kterému podal trestní oznámení na bývalé ředitele Muzea umění Olomouc Mgr. Michala Soukupa a jeho předchůdce Prof. PhDr.Pavla Zatloukala, CSc (koupě údajně předraženého pozemku), kteří pro myšlenku olomouckého Středoevropského fóra (SEFO) a kulturu obecně udělali asi tak 1000x víc, než tento nekulturní ministr kultury?

  2. Čtenář Stavbawebu says:

    Souhlasím více s Marií.+
    – Není celková koncepce Letné, knihovna byla náhodně situována, dominantní místo je na ose Pařížské ,zde Blob nevhodný
    – Je nutná analýza, zda je knihovna nutná. Klementinum uvolnila Technická knihovna. Při digitalizaci fondů, studenti omezeně docházejí do knihoven, na Letnou horší dostupnost.
    – nebyla zohledněna negativa ovzduší /výdechy tunelů, garáží aj.
    – při vylidňování centra pro bydlení, je zde vhodné zachovat funkce pro studenty (sídla VŠ, UK aj)
    – kreativní extravagance lákající turisty je nevhodná v centru, kde bude nutné návaly turistů redukovat
    – Blob by byl předražená stavba
    – Je nebezpečí komerčního využití Klementina…

  3. Čtenář Stavbawebu says:

    No, ono to mnoho neznamená a tak i opatrný optimismus je v tomto případě jen chválením dne před večerem. A je již vyzkoušeno v té naší kotlině, že den je třeba chválit až nazítří či lépe s několikatýdenním zpožděním :-). Moc bych si realizaci této stavby přál a nejsem sám, ale zůstávám poučeným pesimistou – raději se nechám příjemně překvapit. A vláda, která tohle prosadí, má moji podporu!

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*