Ateliér MS architekti v krátké době zaznamenal hned dva úspěchy ve významných architektonicko-urbanistických kláních.
V nedávné soutěži na ideové řešení rozvoje centra Plzně byl sice jeho návrh z technických důvodů posuzován mimo soutěž, ale přesto získal zvláštní cenu. Jejich komplexní návrh nové metropolitní struktury dává městu zcela novou tvář.
Urbanistická soutěž Plzeň – vnitřní město
Problematickým stavem Plzně jsou obrovské mono-funkční průmyslové oblasti. Ty způsobují, že město je roztříštěné a spolu s železničním koridorem rozbíjí město na více částí. Průmyslové dědictví však vnímáme spíše jako hnací sílu transformace, než jako na problém. I proto je tento projekt jeden z řady těch, který názorně představuje aplikaci strategické adaptace a funkčního propojení pro udržitelný rozvoj města.
„Každá soutěž je tak trochu skokem do neznáma – ani z kvalitního zadání vždy není jasné, co bude akceptovat porota, samozřejmě také nikdy nevíte, s kým budete měřit své síly. Náš ateliér nicméně v ideových soutěžích tohoto typu vždy velmi akcentuje problematiku veřejného prostoru. Jinak řečeno: máme za to, že prostor mezi projektovanými budovami je stejně důležitý jako budovy samotné.
Soutěže v Helsinkách a Plzni nám oprávněnost tohoto přístupu potvrdily nejen získanými cenami, ale i tím, že v obou případech jsme zvítězili při veřejném hlasování, které proběhlo na výstavních prezentacích projektů.“
Návrh:
Veřejný prostor je páteří nového rámce, který definuje novou městskou strukturu. Nová městská struktura dává přednost veřejnému prostoru, zintenzivňuje a podporuje to tím, že rekultivuje prostor uvnitř města. Celé město má promyšleně rozmístěna veřejná prostranství. Ta jsou protkána sítí rekreačních tras pro pěší a cyklisty. V rámci propojení, jsou použity flexibilní a polycentrické struktury, které se spíše orientují na vnitřní město jejich posílením než rozšiřováním a prodlužováním a tím vytahování života z města. To se přímo týká místních komunit, se kterými spolupracuje a podporuje tak místní identitu. Jsou zde uplatněny konstrukční principy, které zlepšují pocit sounáležitosti občanů. Proto je veřejný prostor důležitý jako katalyzátor pro udržitelnou městskou transformaci, který posílí městskou vybavenost a veřejné aktivity.
Návrh svou restrukturalizací Infrastruktury umožňuje vznik atraktivního města. Městu již nebudou dominovat masivní tranzitní trasy, ale místo toho zde budou příjemné veřejné prostory a dominující scenérie. Tato paleta prostorů různého typu a velikosti dává městu nový a lepší vzhled. Zaměření na občanskou vybavenost podporuje sociálně-ekonomický rozvoj.
Řešením pro přetížené stávající komunikace je změna plánu okruhu kolem města ve prospěch celé Plzeňské aglomerace. Kromě toho je navrženo zlepšení veřejné dopravní sítě, zahrnující novou lehkou železniční trať (městské vlaky) spojující průmyslové lokality se zbytkem města což podpoří jeho udržitelný rozvoj.
Expanze hromadné dopravy by měla jít ruku v ruce s veřejnou vybaveností a intenzifikací. Návrh využití území vždy obsahuje kombinaci funkcí, kdy veřejný prostor je zárukou sociální interakce ku prospěchu maloobchodních aktivit, nových pracovních míst a služeb.
Základní myšlenky a principy pro vymezenou část města
Veřejný prostor, páteř města. Návrh nabízí rámec pro vnitřní rozvoj, ve kterém jsou veřejný prostor a veřejná vybavenost katalyzátory transformace v trvale udržitelnou strukturu. Jedná se o logickou síť hierarchizovaných prostorů (fig.6, fig.7) tvořící scénu pro setkávání obyvatel a jejich vzájemnou sociální a dopravní komunikaci. Veřejný prostor a přítomnost lidí vněm koreluje veřejné funkce – vybavenost. Moderní technologie jsou šetrné k životnímu prostředí, a proto již není nutná segregace z hygienických důvodů. Funkce lze vzájemně kombinovat. Funkční využívání území je převedeno z polohy 2D do 3D a tím je zajištěna variabilita ve vrstvách nad sebou (fig.5). Město tedy přestává být určeno funkční strukturou, ale strukturou prostorovou.
Město „všude“, nejen v centru. Město je nevyvážené, protože se velká část „městského ruchu“ odehrává v centru a vnější části města jsou buď noclehárny, nebo výrobny. Když se sem přenese podíl společenského a ekonomického života a vše se napojí veřejným prostorem, podpoří se celková stabilita města (fig.8)
STOP extenzivnímu růstu města. Základem transformací je znovuvyužití existujících struktur a zastavení suburbanizace města tj. jeho rozpadu. Je to právě intenzivní rozvoj v centrálních částech, který zajistí celkovou soudržnost a energetické úspory (fig.9)
Dopravní systém spojuje, nerozděluje. Doprava je důležitým segmentem struktury města a má své místo ve veřejném prostoru. Její postavení není dominantní. Jedná se o servis pro obyvatele. Neutlačuje město. Netvoří bariéry. Naopak maximálně obsluhuje a zajišťuje spojení na všech úrovních, tj. regionální, městské a lokální. Servis dopravního systému má své místo na okraji města nikoliv v centru (fig.12). Stejnou důležitost jakou má doprava silniční a kolejová má i doprava lehká, která je spojená s rekreační zelenou sítí města (fig. 10)
Zeleň, jako mízní systém města. Město jakkoliv moderní a vyvážené po stránce sociální i kulturní je krajinou vyžadující ekologickou stabilitu založenou na pevném systému zeleně. Řeky s doprovodnou zelení jsou hlavními páteřemi spojenými v centru města. To však nestačí. Veškeré zelené plochy včetně osamocených ostrovů uprostřed sídelní struktury jsou propojeny v jeden celek (fig.11).
Prezentaci soutěžního návrhu ve formátu PDF naleznete zde.
zdroj: MS architekti
Doplněno Stavbaweb:
Porota urbanistické soutěže "Plzeň – vnitřní město", vybrala dva vítěze, a to soutěžní návrh studia MOBA studio a architektonické kanceláře Romana Kouckého. Více informací o soutěži a vítězné návrhy naleznete zde.
