Návrh brněnského územního plánu má být zveřejněn 24. března

Návrh brněnského územního plánu má být zveřejněn 24. března

(11. 3. 2020) Současný je z roku 1994 s různými aktualizacemi a řadu let neodpovídá nynějším potřebám rozvoje města

 
 
 
 

Návrh brněnského územního plánu má být zveřejněn 24. března

(ČTK) - Návrh brněnského územního plánu by měl být zveřejněn 24. března, tedy víc než o týden dříve proti původnímu plánu, řekl ČTK radní Filip Chvátal (KDU-ČSL). Ještě než se tak stane, sešel se se zástupci městských částí, ale i se zástupci spolků a neziskových organizací, aby s nimi nad podobou návrhu diskutoval a zmírnil případný budoucí odpor. Podle něj bylo jednání velmi konstruktivní.

Brnu nový územní plán chybí, protože současný je z roku 1994 s různými aktualizacemi a řadu let neodpovídá nynějším potřebám rozvoje města. Návrh musí být přeměněný do platného dokumentu do konce roku 2022, jak požaduje stavební zákon.

Veřejné projednání má být ukončeno do 13. května, poté se bude odbor územního plánování zabývat všemi podněty, které musí vypořádat. Dokument, jehož součástí jsou mapy a texty, bude k dispozici zájemcům na úřadě i na webu. Součástí veřejného projednání mají být dvě představení návrhu v sále zastupitelů v brněnské radnici.

"Myslím, že setkání se zástupci městských částí bylo úspěšné a stejně tak minulý pátek s 'neziskovkami'. Debaty se samozřejmě nesly v duchu zachování dostatku zeleně a zahrádek, také jsme mluvili o výškovém zónování, které nahradí index podlažní plochy," řekl Chvátal.

Hovořilo se také o otázkách dopravy, jako je například letitý projekt silnice 43 přes Bystrc. "Děláme studii, která nám řekne, co by mohlo nad silnicí být," řekl Chvátal. Přes Bystrc a Kníničky má vést kompletně zakrytá. Podrobněji město řeší i některé další rozvojové plochy ve městě.

Město i developeři si od nového územního plánu slibují jednodušší výstavbu, z velké míry jde například o okolí brněnských řek. Nejprve je totiž potřeba vytvořit protipovodňové plány, pak bude možné stavět.

Územní plán Brna

Související články:
Územní plán Brna by měl být do roku 2022  8.6.2018
Nový územní plán Brna  14.11.2016                                        
Brno nepodá kasační stížnost na zrušení změny územního plánu  13.2.2015
Soud zrušil aktualizaci brněnského územního plánu 26.1.2015
2x k aktualizaci územního plánu Brna 17.6.2014
Aktualizace územního plánu Brna 5.2.2014
Brněnští aktivisté vytvořili web pro připomínky k územnímu plánu 15.1.2014
Příprava nového územního plánu Brna nabrala další zpoždění 3.2.2012
Sdružení v Brně chtějí ovlivnit územní plán, sbírají podpisy 10.3.2011
Příprava nového územního plánu Brna se zpozdí 4.3.2011
Projednávání územního plánu Brna jde dál, náměstek odmítl námitky 7.1.2011
Brno by se dle konceptu územního plánu mělo rozvíjet víc na jih 28.2.2011
Radnice Brno-střed chce v územním plánu víc ploch pro bydlení 24.2.2011
Nový Územní plán města Brna - zahrádky, zeleň, volný čas 14.12.2010
Nový územní plán Brna 8.11.2010Nový územní plán Brna schválí až příští vedení města 11.3.2010
Územní plán Brna se změní, vyjde tak vstříc investorům 10.12.2008   

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz