Neratovický kostel bude mít skleněnou křížovou cestu od Ronyho Plesla
(19. 12. 2019) Autorem projektu kostela je Zdeněk Fránek
Neratovický kostel bude mít skleněnou křížovou cestu od Ronyho Plesla
Nový
neratovický kostel bude mít kromě zelené střechy další unikát. Světoznámý
výtvarník a sochař Rony Plesl pro něj vytvoří skleněnou křížovou cestu, kterou
zasadí do stěny svatostánku. Designér, který se jako jeden z mála
tuzemských uměleckých sklářů prosadil také v zahraničí, ztvární čtrnáct
zastavení Kristova utrpení a smrti pro stavbu, jejímž autorem je architekt
Zdeněk Fránek. Kostel by měl vyrůst během následujících tří let v jednom
z mála měst, které chrám boží dosud nemají. „Chci vybrat pro kostel
v Neratovicích ty nejlepší spolupracovníky a Ronyho Plesla považuji za
nejlepšího z naší generace uměleckých sklářů,“ uvedl Zdeněk Fránek.
Posvátná
geometrie
Pro Ronyho
Plesla, který spolupracuje s tradičními firmami jako Cartier, Moser, Bomma
či Preciosa, to nebude poprvé, kdy dotkne sakrální tématiky. Letos
v létě vystavoval v londýnské Victoria and Albert Museum na prestižním
London Design Festival skleněnou instalaci s názvem Sacred Geometry, která
vychází z myšlenky univerzálního jazyka „posvátné geometrie“ inspirované
myšlenkami českého surrealisty Josefa Šímy a německého astronoma Johannese
Keplera. „Rony Plesl skutečně posouvá možnosti skla,“ uvedl ředitel
London Design Festival v celostránkovém článku, který o londýnské instalaci
otiskl deník Financial Times.
„Ve své
tvorbě se velice často dotýkám tématu víry. Přesněji řečeno, jak to nejlépe
vyjádřil Jan Ámos Komenský, labyrintu světa a ráje srdce. Zajímá mne
geometrická podstata přírodních tvarů ve vztahu ke geometrii, kterou vytváří
člověk. Sakrální architektura je pro mne právě v této spojitosti velkou
inspirací. Navíc sklo, které se propojuje se světlem, dává stavbám další
rozměr,“ vysvětlil Rony
Plesl. Možnost vytvořit křížovou cestu ve spolupráci s architektem Zdeňkem
Fránkem pro něj prý představuje další velice silný moment.
Hra se
světlem
„Křížová
cesta je nedílnou součástí katolických kostelů, připomíná Kristovu lásku
k člověku. Každý pátek vzpomínáme na jeho utrpení, kterým na sebe vzal
tragický úděl člověka pro naše hříchy. Spása i láska není bez bolesti,“ doplnil farář Peter Kováč, který má
výstavbu nového kostela na starosti. Na spolupráci s Rony Pleslem se těší.
„Znal jsem jeho práci ještě před tím, než jsme se potkali nad neratovickým
kostelem. Líbila se mi už jeho soška pro Českého lva, a jak jsem se postupně
s jeho tvorbou seznamoval, nabyl jsem přesvědčení, že jeho díla mají silný
spirituální rozměr. Vnímám, jak umožňují nahlédnout na hluboký smysl
každodenního lidského horizontu,“ dodal farář. Zasazení křížové cesty do
stěny kostela, otevře průnik denního světla z venku i umělého zevnitř, aby
jednotlivá zastavení vynikla i dokonale zapadla do celkového
umělecko-architektonického pojetí interiéru posvátného prostoru.
Sakrální
ikona pro Neratovice
Návrh kostela
farnost svěřila přednímu českému architektovi Zdeňku Fránkovi i proto, že si
město s převážně socialistickou kulturou výstavby zaslouží unikátní
soudobou stavbu. Fránek se už proslavil
oceňovanými kostely v Litomyšli a v Černošicích. Neratovický kostel
bude tvořen dvěma soustřednými klenbami a představuje tak návrat ke kořenům
církevních staveb. Dvouplášťový systém je možné spatřit například
v kostele Santa Maria del Fiore ve Florencii od Filippa Brunelleschiho
nebo v katedrále svatého Pavla v Londýně od Christophera Wrena.
Do prostor mezi
klenbami neratovického kostela architekt zakomponoval zázemí jako učebny,
klubovny, toalety a podobně. Církevní stavba dostojí i současným ekologickým
trendům šetrného stavebnictví, jehož je Zdeněk Fránek propagátorem. Na kostel i
faru umístil zelenou střechu, která by měla být zavlažována z retenční
nádrže zachycující dešťovou vodu.
Farář Peter
Kováč očekává, že by kostel mohl získat během příštího roku stavební povolení a
do dvou tří let by mohlo nové duchovní a komunitní centrum, které bude zároveň
architektonickým skvostem, stát. Investiční náklady na výstavbu kostela jsou
vyčísleny na zhruba 90 milionů korun.
tisková zpráva
Související články:
Neratovice budou mít konečně vlastní kostel 30.10.2019
Základní informace o objektu
Kategorie
Ostatní
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

6. 12. 2023 12:39:42
Re: Šťastný Hlavák
Přestože brutalistní stavby v centru zrovna nemusím, protože většinou nemají žádnou návaznost na okolí, v tomto případě je to jiné. Hala se skrývá pod úrovní magistrály a pohled na Fantovu budovu je odkrytý. To je to hlavní, co by mělo být zachováno. Pergola mezi parkem a vstupní halou je nesmysl, provozně nic nevyřešila. Jen překáží pohledu na historickou památku, ubírá vnitřní prostor a poskytuje další prostor bezdomovcům a holubům. Nevím, jak náročná by byla oprava a úprava vnitřního uspořádání současné haly, ale jediné, co by stačilo přidat, by byly přístřešky na nové tramvajové zastávce.
5. 12. 2023 22:51:11
Re: Šťastný Hlavák bez Dánů !
Nepamatuji se, že by nějaká vafle vydržela dlouho ...
5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.