Nová budova Jihočeského divadla a filharmonie

Nová budova Jihočeského divadla a filharmonie

Mariánské náměstí, České Budějovice

(4. 11. 2019) Přehlídka diplomových prací ČKA – 2019, Zvláštní cena společnosti Zumtobel

   
 
 
 
 

Nová budova Jihočeského divadla a filharmonie

Miroslav Chmel, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, ateliér Jana Šépky

Porota ocenila koncept novostavby divadla a jeho finální hmotu na kontrastu dvou základních principů. Zatímco společná platforma a parter jsou tvarovány urbanistickou strukturou města, objem divadelních sálů vytváří výrazný výtvarný prvek ztvárňující provoz divadla.

O nové budově divadla se v Českých Budějovicích uvažuje již od šedesátých let, kdy bylo pro stavbu vybráno Mariánské náměstí, lokalita v těsné návaznosti na historické jádro města a na okružní třídu, která kopíruje stopu původního opevnění. Nově navržený urbanismus má za cíl zacelit městskou strukturu s těžištěm v budově divadla a nově definovaného náměstí.
V současné době jsou tendence zpřístupňovat divadelní instituce široké veřejnosti a městu. Již se nejedná o uzavřené budovy, které se otevírají pouze večer na dobu představení. Jsou to spíše živá společenská centra, přístupná po celý den, která jsou také doplněna o další funkce. Symbolem otevřenosti instituce a propojenosti s městem je v návrhu parter budovy, který tvoří veřejně přístupný interiér foyer. Jeho kontinuální prostor člení dvě schodiště a šesti jáder, kde jsou umístěny jednotlivé funkce divadla a dalších doprovodných programů. Otevírají se tedy dle potřeby, nejsou na sobě plně závislá.
Budova divadla je spojující platformou, živoucím prostorem, místem kde se míchá provoz divadla s městem. Jádra zároveň slouží jako nosná struktura budovy, v druhém patře protínají horizontální desku, kterou zároveň nesou. V desce jsou umístěny šatny a zázemí. Pomyslným těžištěm domu je jádro s jevišti hlavního sálu, které je umístěno uprostřed. Když člověk prochází parterem, může zároveň nahlédnout pod pokličku, jak se divadlo připravuje a jak vzniká. Zkoušky jednotlivých souborů odehrávající se v jádru se zkušebnami lze v přízemí sledovat skrze prosklenou stěnu.

Autorská zpráva

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

4. 11. 2019 15:38:07. Re: Nová budova Jihočeského divadla a filharmonie. jadran

  Bylo by skvělé, kdyby se na podobných školách, jako je UMPRUM architektura vůbec "neučila". Kromě dalších titulů, kterými se rádi tak honosí někteří architekti tato škola produkuje jedince, kteří (a to je více než jasné z prezentovaného návrhu) absolutně neví, o čem pak ta stavba je a pokud se do primárního návrhu nepromítne alespoň elementární konstrukční řešení, vznikají paskvily, které jsou buď v reálu úplně jiné (k rozhořčení autora, který má poněkud arogantní představu, že jeho geniální dílo musí uvést do praxe "ti druzí" podřadní "stavaři" a je jejich neschopnost, pokud dílo nevypadá jako na vizualizaci) a nebo investora, který se nestačí divit, co všechno bude stát ono geniální a naprosto ojedinělé architektonické dílo (vždyť na vizualizace vypadalo tak skvěle...). Ona asi ta Labská filharmonie, o které tak básní pan Pleskot (v představě, že Praha něco "takového" potřebuje víc, než třeba funkční vnější okruh či most v Suchdole) a jejíž účet se vyšplhal na desetinásobek původně stanovené ceny. Ano, v tom dokonalém Německu...

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz