Nová víceúčelová sportovní hala v Sušici

Nová víceúčelová sportovní hala v Sušici

(9. 3. 2020) Autorem architektonické studie haly je ateliér APRIS 3MP

   
 
 
 
 

Nová víceúčelová sportovní hala v Sušici

(ČTK) - Město Sušice chce letos v létě začít stavět víceúčelovou sportovní halu za 130 až 150 milionů korun. Třetinu nákladů pokryje dotace od ministerstva životního prostředí na nízkoenergetický objekt. Na halu, která se má stavět dva roky, je letos v rozpočtu jedenáctitisícového města 40 milionů korun. Město teď vyhlásí soutěž na dodavatele, z níž vyplyne konečná cena. ČTK to řekl starosta Petr Mottl (ODS).

Sportovní hala vznikne v lokalitě Na Hrázi v nevzhledném bývalém areálu technických služeb. "Naproti krytému bazénu a zimnímu stadionu," uvedl starosta. Město tak bude mít veškerá sportoviště soustředěná na jednom místě, a to včetně fotbalového a atletického areálu, nedávno opraveného koupaliště, kurtů a relaxačního areálu na říčním ostrově Santos.

Architektonicky zajímavá hala, podobně jako bazén z betonu, skla a dřeva, bude výjimečná tím, že v ní bude část pro atlety - krátká tartanová běžecká dráha s doskočištěm i plochou pro vrhače. Tribuna pojme 150 až 200 diváků. Součástí budou prostorné šatny, občerstvení, recepce a terasa. V patře vzniknou dvě hřiště na squash a malá lezecká stěna, před budovou bude parkoviště pro téměř 70 vozidel.

Ve městě je teď pro veřejnost vedle tělocvičen u základních škol pouze městská sportovní hala u gymnázia, což je podle starosty také "jen" tělocvična. "Nesplňuje žádné parametry soutěží a komfort pro diváky je téměř nulový," dodal.

Sušice, páté největší město v Plzeňském kraji, se dlouhodobě snaží profilovat jako dobré místo pro život místních i pro návštěvníky. "Stavíme se do pozice brány Šumavy, možná jejího hlavního města. Musíme nabídnout infrastrukturu cestovního ruchu. Hala do konceptu zapadá," uvedl Mottl.

V zimě se město snaží nabídnout lyžařům alternativní program. V letošní zimě bez sněhu je podle starosty oblíbený krytý bazén, který si vyžádal zhruba stejné náklady jako sportovní hala. Otevřel se v květnu 2014, nabízí dráhy s toboganem, wellness a protiproudem napodobujícím divokou vodu. "Teď tam jsou fronty, zájem turistů i místních je letos obrovský. Měli by se tam jít podívat všichni kritici bazénu. Není sníh, a tak tam čekají fronty lidí, aby se mohli jít vykoupat. Je to obrovsky znát na návštěvnosti, každoročně se zvyšuje," uvedl Mottl. Město bazén dotuje asi třemi miliony korun ročně.

Doplněno Stavbaweb:
Autorem architektonické studie haly je ateliér APRIS 3MP. Variantu výstavby nové sportovní haly v této lokalitě zastupitelé schválili již v listopadu 2015.
Projekt na stránkách autorů najdete ZDE.
Podrobné informace najete i na stránkách Sušické noviny.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Sport

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz