Nové brněnské nádraží nesmí tvořit bariéru, vyplynulo z workshopu

Nové brněnské nádraží nesmí tvořit bariéru, vyplynulo z workshopu

(15. 10. 2013) (ČTK) - Nové brněnské vlakové nádraží, pokud se postaví v odsunuté poloze u Svratky, už nesmí být bariérou, jakou je nádraží současné. Musí být v úzkém kontaktu s městským prostorem a nová čtvrť musí organicky srůst s historickým centrem. Velkou šancí je také udělat obří park podél stávajícího tělesa dráhy, vyplynulo z třídenního workshopu dvou desítek studentů brněnské fakulty architektury.

 
 
 
 

Nové brněnské nádraží nesmí tvořit bariéru, vyplynulo z workshopu

(ČTK) - Nové brněnské vlakové nádraží, pokud se postaví v odsunuté poloze u Svratky, už nesmí být bariérou, jakou je nádraží současné. Musí být v úzkém kontaktu s městským prostorem a nová čtvrť musí organicky srůst s historickým centrem. Velkou šancí je také udělat obří park podél stávajícího tělesa dráhy, vyplynulo z třídenního workshopu dvou desítek studentů brněnské fakulty architektury.



V oblasti takzvaného jižního centra, kde dnes vedou koleje a zbytek území je spíše tzv. brownfieldem, by se mohlo v případě stavby nového nádraží prostavět během 20 až 30 let 30 miliard korun ze státního a městského rozpočtu. "Ve Vídni skončí výstavba nového hlavního nádraží v roce 2015 a zde prostavěli 800 milionů eur (20,5 mld Kč). Proto je vhodné se otázce nového brněnského nádraží a celé čtvrti pečlivě věnovat," upozornil Petr Pelčák z fakulty architektury.

Studenti vytvořili ve skupinách čtyři návrhy, z nichž byly patrné hlavní impulzy, kterými by se měla výstavba nové čtvrti ubírat. "Nádraží přimkli co nejblíže městu a městské zástavbě. Dále novou čtvrť organicky propojí nový bulvár, který skončí pod Petrovem. Nádraží by mělo propojovat také oblast Komárova směrem na jih. A velký potenciál má také zeleň podél současného tělesa dráhy. Myslím, že to jsou signály pro město, kterými by se mělo zabývat," podotkl Pelčák.

Jestli bude nové nádraží skutečně u řeky, tedy 800 metrů jižně od dnešního v místě dolního nádraží, se rozhodne na přelomu roku. "Srovnávací studie obou variant, tedy odsunutého a pod Petrovem, bude hotová nejpozději na začátku příštího roku. Minulý týden se konal na ministerstvu dopravy kontrolní den a většině z 50 účastníků je už zřejmé, která varianta se jeví jako výhodnější," řekl primátorův náměstek Robert Kotzian (ODS). Která by to měla být, však zatím neuvedl.

Město už aktivně pracuje s variantou přesunu nádraží, která je zanesena v územním plánu. "Chystáme výstavbu městské infrastruktury, zejména tramvajových tras a parcelu po parcele se zabýváme majetkoprávním vypořádáním. Řešíme také pěší trasy, kterými se zatím nikdo nezabýval," uvedl Kotzian. Studentská iniciativa je podle něj přínosná hlavně kvůli neotřelým pohledům a nápadům. "Je dobré, že nejsou ničím příliš omezeni. Myslím, že z jejich nápadů lze čerpat inspiraci," podotkl.

Město nyní také chystá doplňovací komplexní studii dopravní obslužnosti nového nádraží a celé čtvrti, která bude řešit všechny druhy dopravy. "V klíčovou dobu musíme občanům představit komplexní řešení," řekl Kotzian. Za důležité také považuje to, aby město schválilo změnu ve stávající studii a určilo povinný podíl ploch pro bydlení. "Nejhorší, co by se mohlo jižnímu centru stát, že by se po pracovní době vylidnilo a byla z něj mrtvá čtvrť, ač se to investorům nemusí úplně líbit," konstatoval Kotzian.

Doplněno Stavbaweb:

Nádraží u řeky

zdroj obr.: facebook / Nádraží u řeky

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 10. 2021 01:01:51

Re: Stanovisko k chystané demolici budovy Chemapolu-Investy v Pr...

Naprosto si netroufám polemizovat s oběma autory obhajoby Chemapolu, tohoto jistě nezpochybnitelného architektonického dokladu své doby. Natož zpochybňovat jejich kvalifikovanost v oboru vývoje architektury. Jenomže dokladem doby je každá realizovaná stavba. Jistě. Liší se vzájemně dobovou kvalitou, významem, ojedinělostí v běhu historie. Ale stavby není možné napichovat špendlíkem a uchovávat jako motýly. Stavba není mrtvý motýl v zasklené vitríně. Stavba má majitele, který si nekoupil muzeální kousek, ale nemovitost, která musí sloužit. Buď to dokáže při zachování (navrácení do) původní podoby. A pokud ne, nezbývá, než ji inovovat, dostavět, přestavět, nebo zbourat a nahradit novostavbou – novým architektonickým dokladem své doby. To není barbarství, ale zákonitost udržitelnosti. Bylo tomu tak v lidské historii vždy. Tedy alespoň do doby institucionalizace památkářů. Že by měly existovat výjimky? Nepochybně ano. Ale někdo musí právo mrtvých motýlů na věčný život mimo ekonomickou realitu kompenzovat. Možná zapálený nebo excentrický vlastník, možná kulturně vzdělaný donátor. Na 99% to ale bude dělat stát, jehož možnosti ale nejsou bezlimitní. Není právě proces prohlašování stavby za památku příležitostí vyjasnit, jakou míru ekonomické neudržitelnosti si může stát dovolit kompenzovat ve snaze o uchování co nejkomplexnější sbírky architektonických motýlů? Tak či tak si dovolím připojit dvě poznámky: 1. Přečetla jsem si: „Pokud se doposud budova Chemapolu nestala předmětem zájmu památkové péče, bylo to tak nepochybně proto, že nikoho z památkářských a architektonických kruhů ani nenapadlo, že by se tak významné architektonické dílo mělo demolovat.“ To je hrůzostrašné vysvětlení. Začít uvažovat o vyhlášení stavby za památku až ve chvíli, kdy ji hrozí zbourání, to nesvědčí zrovna o systémovém přístupu k památkové péči. A lobbování obou autorů (věřím, že upřímné) tak působí náhodně a nedůvěryhodně. 2. Zdánlivě paradoxně se přiznám k tomu, že jsem přesvědčena o tom, že památkově chráněných staveb by mělo být víc – a především z opomíjené nedávné historie této země. Že je to popření toho, co jsem napsala výše? Vůbec ne. Vyžaduje to ale několik systémových změn: a) Přestat si lhát. Zařazení stavby do Seznamu nemovitých kulturních památek neznamená, že je stavba památkově chráněná. Znamená to jediné: že majitel ztratí větší či menší díl svobody vyplývající z vlastnického práva, o čemž rozhodují (soudně nebo nezřídka zcela nesoudně) památkové orgány. Naplnění památkové ochrany je ale jen a jen na majiteli nemovité kulturní památky. b) Zaměňme proto konečně termín „památkově chráněné stavby“ na „stavbu s režimem památkového dohledu“ nebo tak nějak podobně… c) Zcela zásadně je třeba změnit postavení vlastníka objektu, na který chce stát uplatnit ochranný památkový režim. Zatím je to bezprávný a obtěžující element. Protože to ví, nechá památku chátrat, případně ji zrekonstruuje, ostaví případně zbourá „na černo“. d) Je třeba dosáhnout zásadní změny přístupu památkových orgánů: hájit nikoliv všechny atributy stavby, ale skutečně jen ty nejvýznamnější. Při posuzování záměrů rovnocenně posuzovat kulturně-historické hodnoty způsobilost pro účelnou (vhodnou!) soudobou funkci, uživatelský komfort, provozní efektivitu. Nevylučovat aplikaci moderních technologií, zařízení a výrobků – tam, kde to nebude degradovat vyznění památky. Přestat odmítat vkládání soudobé kulturní vrstvy ve formě ohleduplných, ale samozřejmě kontrastních (!) intervencí. Trvat na rigidní autenticity všech částí stavby, bez ohledu na jejich hodnotu a účelnost je cesta do pekel. Je nemyslitelné, aby si památkové orgány vystačily s kunsthistorickým a architektonickým vzděláním, aniž by je kombinovaly se zákonitostmi investiční, stavební a provozní ekonomie, efektivity, návratnosti, se znalostmi realitního světa – účelnosti, flexibility, nabídky, poptávky atd. Nejde o to, aby se atributy udržitelnostistaly součástí památkové péče, ale aby se památková péče stala součástí udržitelnosti!

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz