Novostavba na rohu Václavského náměstí má stavební povolení

Novostavba na rohu Václavského náměstí má stavební povolení

(16. 7. 2018) Založení stavby je vlastně přemostěním tubusů metra, které jsou deset až 15 metrů pod budoucími základy stavby

 
 
 
 

Novostavba na rohu Václavského náměstí má stavební povolení

(ČTK) - Platné stavební povolení má od 13. července 2018 developer pro novostavbu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Do podzimu příštího roku plánuje majitel pozemku, společnost Flow East mít hotovou hrubou stavbu. Dům postaví Metrostav, který vyhrál výběrové řízení. S dokončením stavby, jejíž základy tvoří most přes tubusy pražského metra, se počítá na začátek roku 2020. ČTK to řekl projektový manažer společnosti Flow East Tomáš Matýsek.

Novostavbu v horní polovině Václavského náměstí plánuje firma mnoho let. Patří jí i hotel Jalta, který s pozemkem pro novou budovu sousedí. Nový dům bude ale nabízet výhradně kancelářské a obchodní prostory. Záměr stavět nový dům vyvolával od počátku i negativní reakce, tak je tomu ale v případě snahy stavět v centru Prahy vždy.

Do příprav výstavby Květinového domu, jak objektu investor říká, zasahovala občanská sdružení, někteří odborníci i často protichůdná rozhodnutí úředníků. Zásadní bylo odmítnutí ministerstva kultury prohlásit dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice za kulturní památku; učinilo tak podle kritiků rozhodnutí zejména z obavy z arbitráže kvůli zmařené investici. Developer při svém postupu vycházel z předchozích rozhodnutí úřadů, která projektu umožňovala budoucí realizaci.

Novostavba zaplní i místo po objektu někdejší Pražské akciové tiskárny. Ta byla dlouhá léta opuštěná a zdevastovaná. V roce 2008 ji tehdejší majitel zboural, teprve poté požádal o sejmutí památkové ochrany, čemuž ministerstvo kultury vyhovělo. Z domu z roku 1919, kde sídlily i Národní listy, zůstávalo jen torzo. V době, kdy objekt již vlastnila firma Flow East, bylo v roce 2013 strženo na základě posudku statika i torzo fasády.

Někdejší rohový dům z roku 1880, který konečnou podobu získal o čtyři desítky let později, byl v dobrém technickém stavu. Ač se autorství přestavby či podíl na ní připisuje architektu Bohumíru Kozákovi, podle developera si žádný z architektů ve svých publikovaných materiálech autorství stavby nenárokoval.

Po loňské demolici a přípravných pracích spojených i s dohledem archeologů začíná stavba domu s devíti nadzemními a třemi podzemními podlažími. Vedle stavebního úřadu, památkářů, archeologů a majitelů okolních staveb firma jako s dalším partnerem při přípravě stavby jednala také s projektantem metra, společností Metroprojekt. "Založení stavby je vlastně přemostěním tubusů metra, které jsou deset až 15 metrů pod budoucími základy stavby," říká Matýsek. Napříč stavební parcelou vede tunel mezi stanicemi Můstek a Muzeum. "Metro i okolní domy pravidelně sledujeme a geodeticky zaměřujeme a mohu potvrdit, že nedošlo k žádným pohybům jejich konstrukcí," dodal zástupce firmy.

Dvě ze tří podzemních podlaží budou parkoviště, jedno pojme vzduchotechniku a další technologie - památkáři zakázali umístit je na střechu. Namísto tradičních plynových kotelen bude rozměrný objekt vytápěn i chlazen systémem tepelných čerpadel VRV (Variable Refrigerant Volume, proměnný průtok chladiva). "Je to ekonomicky i ekologicky výhodné. Na jaře a na podzim, kdy se část domu ještě chladí a druhá už ohřívá, systém si distribuuje chlad a teplo v rámci patra mezi sebou, nepotřebuje vůbec externí zdroj," popisuje Matýsek.

Firma usiluje o ekologický certifikát pro administrativní, komerční a průmyslové budovy, proto třeba třídila materiály i při demolici budov. Zajímavostí domu podle Matýska bude i fasáda, na níž každý skleněný segment bude prohnutý ve vertikálním a horizontálním směru, a bude tak tvořit souvislou křivku. Skleněné tabule se vyrobí rovné a budou se ohýbat zastudena - protože je systém jedinečný, musí se všechno ještě testovat na povětrnostní vlivy. Dodavatelem fasády bude česká firma.

Zástupci firmy, která v centru Prahy vlastní i historické domy, věří, že přes nedůvěru některých skupin lidí se jí podaří vyústění Opletalovy ulice do Václavského náměstí Pražanům i turistům zpříjemnit a přispět spolu s rekonstrukcí Národního muzea k oživení Václavského náměstí.


Související články:

Územní rozhodnutí pro nový dům na Václavském náměstí  1.3.2017
Ministerstvo kultury potvrdilo umístění novostavby na Václaváku 27.6.2016
Ministerstvo kultury poprvé vystoupilo proti demolici domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice 11.2.2015
Stavební úřad povolil demolici domu na rohu Václavského náměstí 26.9.2013
Praha se odvolala proti stavbě domu na Václavském náměstí 20.9.2013
Investor získal územní rozhodnutí ke stavbě na rohu "Václaváku" 17.9.2013
Dům na rohu Václavského náměstí památkou není, může být zbourán 4.7.2013
Ústav dějin umění je proti demolici domu na Václavském náměstí 8.7.2013
MK přes půl roku rozhoduje o památkové ochraně domu na Václaváku 19.6.2013
Květinový dům - den otevřených dveří 22.4.2013
Květinový dům na Václavském náměstí - architektura 2.4.2013
Vlastník rohového domu v Opletalově ulici kritizuje kroky MK 18.12.2012
Jaká je vize Prahy - Bourat, či nebourat? 11.12.2012
Odborníci opět chtějí, aby dům na Václavském náměstí byl památkou 15.11.2012
ÚDU AV ČR: Demolicí domu na Václavském náměstí bude porušen zákon 12.11.2012
Komise má posoudit rozhodnutí ohledně domu na Václavském náměstí 7.11.2012
Dům na Václavském náměstí není památkou, může se přestavět. 30.10.2012
MK změnilo názor a začalo se zabývat domem na Václavském náměstí 23.4.2012
Proti demolici domu vedle Jalty v Praze protestovalo asi 50 lidí 12.4.2012
Flow East/Chapman Taylor k projektu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice 26.3.2012
Ministerstvo se už nebude zabývat domem na Václavském náměstí 19.3.2012
Uměleckostorická společnost chce dům na rohu Václavského náměstí prohlásit za památku 16.3.2012
Květinový dům - investor snížil výšku plánované novostavby na Václavském náměstí 22.9.2011
Stavební úřad Prahy 1 nebude bránit demolici domu vedle Jalty 26.9.2011
Květinový dům na Václavském náměstí 20.9.2011
Veřejný občanský protest proti bourání domu čp. 1601 na Václavském náměstí v Praze 20.9.2011  
Výstava Václavské náměstí - ohnisko změn 26.11.2014
Poznej Prahu s Flow East 17.7.2014
 

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

16. 7. 2018 17:46:35. Re: Novostavba na rohu Václavského náměstí má stavební povolení. Jiří Kalvach

  Jsem zvědav, jak dlouho budou úplatní pražáci podléhat tlaku peněz developerů, a tím postupně promění podobu historické Prahy na běžnou evropskou metropoli, jakých jsou desítky. A tím zničí navždy její jedinečnost. Bravo, lidská hloupost opět vítězí, což nepřekvapuje. V Praze také žijí jen obyčejní lidé, komerčně naladění, jako je celá dnešní doba i mnozí lidé. Co proti tomu učinila například Adriana Krnáčová? Snad jen to, že si přišla na hodně velké peníze. Ale to asi bude vše. A desítky tzv. "odborníků" kolem ní? Chlév ve vedení měst bychom našli možná všude. A také všude za tím chlévem stojí peníze. Peníze a někde i pomyslná moc.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz