Nový stavební zákon navrhuje zrušit Pražské stavební předpisy

Vláda ČR v pondělí schválila nový návrh stavebního zákona. Ten však z pohledu velkých českých měst zlepšení nepřinese. Jedním z problémů, se kterým se bude muset popasovat např. Praha, je zrušení Pražských stavebních předpisů, díky nimž mohla budovat kompaktní město krátkých vzdáleností. Nad návrhem se podivují i ostatní česká města.

Nový stavební zákon je dle institucí, které mají na starost rozvoj největších českých měst nešťastnou variantou, která ještě zhoršuje současný stav. Pražský IPR (Institut plánování a rozvoje), brněnský KAM (Kancelář architekta města) i ostravská MAPPA (Městský ateliér prostorového plánování a architektury) s novým návrhem nesouhlasí.

„MMR návrhem zásadně omezuje rozvoj velkých měst, která však táhnou ekonomiku celého Česka. V posledním půlroce jsme MMR jasně říkali, co česká města potřebují, MMR však nevyslyšelo ani jednu připomínku. Pro Prahu je navíc ohromnou hrozbou konec Pražských stavebních předpisů, se kterými nový zákon nadále vůbec nepočítá,“
říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Pražské stavební předpisy se věnují dnešním problémům města spojených zejména s rozpadem městské struktury. Zavádí tak např. umístění uliční čáry, výškové limity či definují, že je možné stavět v tzv. blocích, tedy takové čtvrti jako jsou např. Vinohrady. A tomu by nový stavební zákon zamezil. Nově chystané čtvrti jako Bubny-Zátory či Nákladové nádraží Žižkov by tak musely být přeplánovány spíše jako pražská sídliště.

„V případě návrhu nového stavebního zákona se jedná o zmařenou příležitost. Například Pražské stavební předpisy jsou odbornou veřejností vnímány pozitivně, jako krok správným směrem. Statutární města ČR si naopak přála rozšířit možnost vydávat vlastní městské stavební předpisy, aby mohla reagovat na individuální situaci měst. Toto bylo opakovaně komunikováno i na jednáních s ministerstvem. MMR prosby praxe nevyslyšelo, naopak ruší i Pražské stavební předpisy. Prosadilo tak úřední, byrokratický přístup, určující požadavky na výstavbu shora, centrálně ač je to při různorodosti měst a různosti jejich podob a podmínek nesmyslné,“
říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města Michal Sedláček.

S výstavbou je také úzce spojena ekonomika státu. A právě velká města jsou jejím motorem. Pokud však nový stavební zákon vejde v platnost, ekonomika tak může zásadně oslabit. Stavební úřady jsou totiž v přenesené působnosti státu a města nemají možnost sami ovlivnit, jak se budou vyvíjet. Města nebudou moci rychle reagovat a budou i nadále odkázáni na rozhodnutí státních úředníků.

„Jde o micromanagement na úrovni státu. Neznám žádnou firmu, kde by tento princip přinášel ekonomický růst. Snaha státu mít pod dohledem každý obrubník je nesmyslná,“ doplňuje Boháč.

Nad návrhem MMR zrušit stavební předpisy se podivuje také Ostrava: „V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí – Pražské stavební předpisy – pozbývá s novým návrhem platnost. Jako by nezáleželo na tom, co budujeme, hlavně že to budujeme rychle. Naopak podobné předpisy by měly mít právo přijmout i další města. Třistatisícovou postindustriální metropoli v případě Ostravy nelze poměřovat stejnou šablonou, jako malou dvoutisícovou obec,“ říká ředitel Ostravské MAPPA Ondřej Vysloužil.

Česká republika je mistrem v počtu regulací, razítek a byrokratických předpisů. Průměrně u nás trvá postavit bytový dům 1163 dní. Jsme na 158. příčce na světe co do rychlosti povolování staveb. Za námi už jsou jen subsaharské země. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) slibuje, že se tento proces zkrátí, realita je však jiná:
„MMR slibuje zkrácení lhůt, během kterých by měly jednotlivé úřady vydat svá rozhodnutí, tyto lhůty však nejsou nijak vymahatelné a možnost zkrácení celého procesu je tak zanedbatelná,“ uzavírá Boháč.
tisková zpráva IPR


Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Zdá se nelogické, když se dnes řeší samostatně Územní plán středočeského kraje a Metropolitní plán Prahy. Uniklo mi, kdo cca v r. 2010 hodil do koše celkem kvalitní (a velmi drahý) Koncept Územního plánu hl. města Prahy ve fázi jeho projednávání.
    Jako Metropoli -Praha, s předpokládaným nárustem obyvatel, je podle mne nutno chápat a řešit v Zásadách rozvoje oblasti min. celého sředočeského kraje, kde budou vymezeny plochy celostátního a celopražského významu. Lokální regulace, funkční využití ploch, je možné zodpovědně řešit jen územními (regulačními) plány městských částí a obcí, -jak uvádí Jitka.
    U PSP mi vadí redukce povinného oslunění bytů vedoucí k zahušťování města +mj.dalšímu vylidňování. Rodiny s dětmi, pokud mohou v rámci zdraví, pořizují 2.bydlení mimo Prahu.

  2. Čtenář Stavbawebu says:

    Zakopaný pes je v územním plánování, které rekodifikace nepsunuje ani o milimetr.. Takže územní plán 100.000-ové metropole bude jak nositelem koncepce, tak současně údajně dostatečným podkladem pro vydání územního rozhodnutí. To je metoda, která spolehlivě devastuje urbanistický detail území, kvalitu vystavěného prostředí, urbanistické dědictví. MMR ČR, inženýři a právníci, kteří by měli naplňovat Politiku architektury mají jen 2 cíle: zamést cestu |velkým| investorům a zhotovitelům, kteří (jistě často oprávněně) naříkají, mají silný hlas a nezandbatelně přispívají k HDP. A druhý cíl je, aby ubylo soudních sporů, odvolání, přezkumů apod. Kvalita architektury a vystavěného prostředí? O tu nejde ani v nejmenším…

  3. Čtenář Stavbawebu says:

    Je tak!

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*