Obnova činžovního domu

Obnova činžovního domu

Korunní ulice, Praha - Vinohrady

(17. 2. 2020) Štěpán Kubíček, Martina Buřičová

   
 
 
 
 

Obnova činžovního domu

Dům stojí v bloku z přelomu devatenáctého a dvacátého století na pražských Vinohradech. Vybudován byl v secesním stylu podle projektu Karla Čížka stavitelem Janem Očenáškem. Jeho uliční fasáda míří na jih, dvorní fasáda do severního vnitrobloku. Jedná se o zděný trojtrakt se schodištěm uprostřed dvorního traktu, má čtyři nadzemní podlaží a suterén.
Kromě rekonstrukce fasád a společných prostor domu včetně schodiště jsme navrhli půdní vestavbu a přístavbu výtahu na dvorní fasádě. Výška hřebene střechy zůstala zachována. Výtah jsme navrhli jako samonosnou ocelovou věž se skleněnou fasádou, která se dotýká balkonů. Secesní jižní fasáda byla opravena tradiční technologií štukové omítky v původní historické barevnosti. Špaletová okna se opravila a repasovala, u vnějších okenních křídel jsme zvolili dvojskla. Dvorní fasáda je zateplena kontaktním zateplovacím systémem z minerální vlny s povrchem z tenkovrstvé omítky.
V prostoru schodiště jsme obnovili historické štukové omítky. Původní, částečně poškozené dlažby byly opraveny a doplněny kopiemi původních dlaždic. V domě se dochovala řada uměleckořemeslných prvků, zejména na uliční fasádě a v prostoru vstupní haly a schodiště. Tyto prvky byly zachovány a renovovány.
Půda o ploše 208 m2 a objemu 670 m3 nebyla využívána, zadáním byl prostorově a dispozičně velkorysý byt se zázemím a terasou. Uliční polovina krovu byla rekonstruována a zachována viditelná uvnitř interiéru, do střešní roviny jsme doplnili čtyři dvojice střešních oken. Severní polovina střechy byla zvednuta jednopodlažní nástavbou a vikýřem, vzniklo tak šesté částečné podlaží. Severní polovina půdní vestavby má novou nosnou konstrukci, ocelový skelet osazený na nosných zdech. Stropy jsou z trapézového plechu vylitého železobetonem.  Konstrukce krovu střechy je ocelová s dřevěnými krokvemi. Vikýř navazuje na terasu nad nástavbou. Okna a jejich členění vychází z proporcí oken dvorní fasády.
Půdní vestavba je přístupná z poslední podesty schodiště. Ze vstupní haly ve spodním podlaží (5. NP) se vchází do obytného pokoje a hlavního dvojpodlažního prostoru s kuchyňskou linkou a sociálním zázemím. Z obytného prostoru je přístupná ložnice s vlastní koupelnou. Po otevřeném schodišti se vychází do horního podlaží, kde se nachází další ložnice, pracovna a koupelna. Z pracovny a ložnice je přístupná terasa s venkovní sprchou.

Konstrukční řešení:
Střecha domu je sedlová, její nosnou konstrukci tvoří stojatá stolice s vrcholovou a s mezilehlými vaznicemi. Plné vazby doplňují šikmé vzpěry, které jsou spolu s ostatními sloupky vynášeny vaznými trámy uloženými na nosné zdivo. Konstrukce krovu směrem do dvora byla odstraněna a nahrazena novou, včetně vložené stropní konstrukce. Směrem do ulice je konstrukce krovu zachována.
Skladby podlah nad 4. NP byly z akustických důvodů navrženy jako těžké plovoucí konstrukce. Nad částí vestavěného 5. NP je nová stropní konstrukce z ocelových nosníků.
Střešní konstrukce směrem do dvora byla demontována včetně krytiny a nahrazena novou. Konstrukce krovu směrem do ulice je zachována, nová část krovu do dvora byla napojena na stávající krokve. Nad 6. NP je střešní konstrukce plochá, tvoří ji ocelové průvlaky, uložené na sloupky. Mezi ocelové průvlaky byly vloženy dřevěné stropnice, které vynášejí zkrácené stávající krokve.

Autorská zpráva

 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

17. 2. 2020 22:38:22. Re: Obnova činžovního domu. Jitka
18. 2. 2020 11:31:04. Re: Re: Obnova činžovního domu. Mi

 
 
 
 

17. 2. 2020 22:38:22. Re: Obnova činžovního domu. Jitka

  Zajímalo by mě, jestli existuje možnost zřízení bezbariérového přístupu k výtahu ve dvoře tak, aby nedošlo ke zničení estetiky takovýchto vstupních hal a schodišť.

18. 2. 2020 11:31:04. Re: Re: Obnova činžovního domu. Mi

  Dobry den, pouze za pomoci elektrickych ramp.m

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz