Obnova mariánského sloupu v Praze

Obnova mariánského sloupu v Praze

(18. 2. 2020) Tento týden budou zahájeny práce na stavbě repliky

 
 
 
 

Obnova mariánského sloupu v Praze

(ČTK) - Na Staroměstském náměstí v Praze mají tento týden začít práce na stavbě repliky mariánského sloupu. Již v pondělí odstartoval  archeologický průzkum, následovat budou práce na základně a od konce dubna do poloviny září by se na ni měl usazovat sloup s Pannou Marií. Autor repliky, sochař Petr Váňa ČTK řekl, že všechna povolení a zábory ke stavbě už má a zahájení nic nebrání. Původní sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie.

Sochař loni repliku sloupu v asi 250 dílech přivezl do Prahy na lodi a následně se pokusil zahájit na náměstí stavbu, čemuž kvůli chybějícímu záboru zabránili policisté. Poté sochař dílo nechal na lodi na Vltavě a s týmem kamenosochařů dál pracoval na jeho dokončení.

Pražští zastupitelé dříve opakovaně odmítli vyjádřit s umístěním repliky původního sloupu souhlas. Situace se změnila koncem letošního ledna, kdy se v zastupitelstvu našla většina k revokaci původního nesouhlasného stanoviska města. V návaznosti na to Technická správa komunikací (TSK) udělila zábor. Podle Váni se nyní všechny organizace včetně například radnice Prahy 1 k projektu staví vstřícně.

O návratu sloupu se diskutuje od 90. let minulého století. Zastánci obnovy jej považují za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

Doplněno Stavbaweb:
V lednu 2020 zastupitelé hlavního města Prahy schválili obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.
Veškeré informace naleznete na stránkách Mariánský sloup.
Článek Pavla Naumana "Příliš živá památka - K historii snahy o obnovu Mariánského sloupu po roce 1989" najdete na stránkách Klubu Za starou Prahu - ZDE.
Další informace najdete na stránkách Wikipedie: Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)

Související články:
Praha se vrátila k myšlence obnovit Mariánský sloup

 
             

Komentáře ke článku

 
 
 
 

18. 2. 2020 15:01:46. Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. jadran
18. 2. 2020 19:28:12. Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Lubor
18. 2. 2020 19:33:50. Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Václav Kubec
29. 2. 2020 17:17:34. Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. jadran

19. 2. 2020 12:24:05. Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Dr.Lusciniol
21. 2. 2020 16:34:10. Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Lubor
29. 2. 2020 17:45:08. Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Jadran
4. 3. 2020 21:39:04. Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Jitka

23. 4. 2020 15:34:31. Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Jadran

 
 
 
 

18. 2. 2020 15:01:46. Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. jadran

  Z urbanistického, architektonického a sochařského hlediska se jedná o zcela průměrné dílo, z jehož obnovy si udělal "sochařů podle všeho živnost. Jeho reinstalace (vždycky jsem měl za to, že to byl "morový" sloup) je zbytečnou exhibicí, stejně jako byla zbytečnou exhibicí jeho likvidace F. Sauerem a partou žižkovských hospodských vlastenců. Jenom doufám, že se nedočkáme reinstalace pomníku maršálka Radeckého na Malostranském náměstí (i tady už léta existuje spolek pošahaných jedinců, kteří tohle požadují) a fděsím se chvíle, kdy někoho v jiné konstelaci napadne odstranit kyvadlo a obnovit frontu na maso na Letné. Nakonec Ing. arch. JIří Štursa ještě jako externí pedagog na fakultě architektury ČVUT v Praze tvrdil (a učil studenty), že ten pomník byl umělecky velice hodnotný (jak by ne, společně s manželkou byl projektantem podstavce a všech okolních úprav sochy) a že byl zločin ho zlikvidovat jenom z ideologických důvodů. Že se Čižinského aktivisté podepsali na Staroměstském náměstí podepsali takhle, je věc jedna, že nejsou schopni třeba omezit šílené a chodce ohrožující "atrakce" typu elektrokolobežek, kol, pivních šlapadel apod. je taky zřejmé. Hlavně že tato Praha vyhlásila stav klimatické nouze....

18. 2. 2020 19:28:12. Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Lubor

  Inu tak jste nám svůj kulturně - historický přehled ukázal na zatažení megalomanského pseudopomníku jednoho z nejstrašnějších vrahů lidské historie do debaty o znovuobnovení významné barokní památky v centru Prahy. Zničení toho sloupu bylo aktem fanatického barbarství zmanipulovaného a nevědomého davu a já naopak považuju za správné, že se současnost pokouší tento historický přehmat napravit. (Vámi citovaný případ sousoší "fronty na maso" byl naopak ukázkou demontáže zcela ideologického díla, kterému předcházela nejméně pětiletá debata a odstranili ho - s jistým sebezapřením - ti samí komunisté, kteří jej před tím vztyčovali. Veškeré vaše pokusy o analogii jsou zcela zcestné.).
K nové podobě sloupu se nevyjadřuji, protože ji detailně neznám - jistě je třeba, aby na místě stálo dílo hodnotné a umělecky nadprůměrné. Debata by se měla vést především tímto směrem - zda nové dílo tyto požadavky naplní.

18. 2. 2020 19:33:50. Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Václav Kubec

  ... a bude se jednat o kopii, ne o repliku, že.

29. 2. 2020 17:17:34. Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. jadran

  Milý Lubore. Psát celkem umíte, se čtením to bude asi horší a chápaní souvislostí je vám asi zcela cizí. Výlevy o barbarství na straně jedné (populární katolická propaganda), odkudsi opsané věty o Stalinově pomníku a znalost problematiky nula. No když vás baví se k tomu vyjadřovat, vaše věc. O čem by se debata měla vést nerozhoduji já, ale naštěstí (zatím) ani vy a vám podobní...

19. 2. 2020 12:24:05. Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Dr.Lusciniol

 
Mam pro Vas spatnou zpravu, Jadrane. Mylite se naprosto ve vsem. To je tak, kdyz se clovek vyjadruje k necemu o cem ale vubec nic nevi.
Urbanisticky se jedna o mistrne umisteni sochy od mistrneho sochare ranneho baroka, ve vztahu k obema prevladajicim ridicim slozkam celeho prostoru, vezim radnice a Tynskeho chramu, zaroven oznacujici zemepisny stred Evropy.
Navic, Saloun vytvoril sve Husovo sousosi, ve vztahu k tomuto sloupu.a nejedna se o sloup "morovy" ale o dikuvzdani Kralovne nebes za pomoc prazskym studentum a remeslnikum v ubraneni pravobrezni Prahy, pred Svedy (1648) kdy Praha byla naprosto opustena Habsburky.
Proto jeho strzeni zizkovskou chatrou (1918) jako symbolu habsburstvi, stavi jejich nevedomost na Vasi uroven, Take Vas jiste potesi, ze vudce te chatry Franta Sauer se vyzpovidal ze sveho cinu a skonal v nemocnici pod Petrinem, v peci sester Boromejek. Proto si myslim, ze by se znovupostavenim toho sloupu urcite souhlasil.
A kdyz jiz jste se zminil o nejvetsim ceskem vojevudci, od doby Jana Zizky, ten pomnilk Radetzkeho, nastesti zcela zachovaneho v lapidariu, se take vrati na sve misto, jako se uz vratily ty tri veze vedlejsi radnice. Jestli tam by melo neco zmizet, tak ten "Mekac" v byvale Malostranske kavarne.


21. 2. 2020 16:34:10. Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Lubor

  Přesně tak. ;)

29. 2. 2020 17:45:08. Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Jadran

  Milý doktore, sice jste mi napsal, že se mýlím, ale jaksi jste zapomněl uvést v čem. Vaše namistrované mistrování s mistrovským dílem, u kterého není ani jasné, kdo byl jeho autorem a není ani zřejmé, podle čeho ho onen kameník jménem Váňa "znovu vytvořil", je směšné. Nicméně z vašich slov (bůh ví, jestli nejste i onen Lubor) čiší jenom prokatolický fanatismus a lží, které lze vyvrátit velice snadno a to citátem z díla historika, který rozhodně odmítal národovecké pojetí reformace a byl svým pojetím dějin v opozici k chápaní a výkladu národních dějin T.G.Masarykem, když napsal v roce 1915 k diskuzi o umístění Šalounova pomníku: „Mariánský sloup byl oslavou vítězství legitimity a katolicismu nad kacířským královstvím.“ (prof. Pekař). Inu pro lidovce, katolickou církev a vám podobné fanatiky a převraceče dějin občas nadcházejí hvězdné okamžiky. A s tím Stalinem na Letné to bylo a je stejné. Inu, katolická církev a komunisté to mají k sobě blíž (metody, demagogie, totalitní myšlení - výš "přispěvek" toho je celkem typickým důkazem), než se zdá a to že se občas střetli je stejné, jako když se vraždili gangsteři v Chicagu v době prohibice. Jinak katolická církev a její protireformace za oněch třicet let, na jejichž konci bylo "veledílo" zbudováno stály, se velice aktivně podílela na krádežích majetku, jehož rozsah překonali až komunisté po roce 1945 a 1948 a měla na rukou krev více jak dvou miliónů lidí jenom v Čechách a posvětila např. i nucený exodus 200 tisíc osob nekatolického vyznání v době třivcetileté války. Inu, jiná doba, stejné mravy. A chtít vrátit Radeckého na Malostranské náměstí mohou chtít skutečně jenom lidé, kteří to nemají v hlavě zcela v pořádku (Koruna česká). Ono oslavovat vojenského činitele, který se nejvíc "proslavil" útlakem Italů a jatkami ve válce v roce 1848 včetně vraždění civilního obyvatelstva ani další komentář nepotřebuje.

4. 3. 2020 21:39:04. Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Jitka

  Jadrane, to byste likvidoval i všechny barokní stavby jen proto, že je financovala katolická církev nebo pobělohorská šlechta? Bez ohledu na jejich kvalitu a na to, jak spoluvytvářejí okolí?

6. 3. 2020 07:50:32. Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Dr.Lusciniol

  Pane (prominte, ze nepisi Vazeny, protoze bych lhal sam sobe) na rozdil od Vas jsem se nedotkl Vasi osoby, pouze jsem poznamenal, ze se mylite ve vsem, co jste zde napsal, coz jste mi ostatne svoji odpovedi potvrdil.
Lec, rad bych zvedel neco o Vama zminenem vyjadreni se prof. Pekare k Salounovu pomniku, z roku 1915 (kde je k precteni). Ac jiz veku vyssiho, rad se vzdy poucim, nebot jsem celozivotnim studentem nasich dejin.
Jinak, alespon trochu Vas poucit (zdali dovolite):
"Jan Jiří Bendl (asi 1610? ve Švábsku – 27. května 1680 v Praze) byl nejvýznamnější český raněbarokní sochař. Jeho dílem byly například sochy mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze" (Wikipedia).
Jinak ten "kamenik" Vana by byl na Vama mu udeleny titul hrdy, jako ja jsem hrdy, ze jsem zacal jako zednik, nebot jsem byl puvodu "nedelnickeho" (ne, v nedeli jsem se nenarodil) na prumyslovku jsem se pak dostal jen zasluhou jejiho reditele (zakladajiciho clena strany) "vejsku" a dalsi postgradualy jsem udelal jiz v "kapitalisticke cizine".

10. 3. 2020 16:59:40. Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. jadran

  Vaše sebeprezentace o vás vypovídá dost, nicméně vaše přesvědčení, jak rozumíte dějinám je dětinské, vlastně vašem případě spíš infantilní. Mohu vás ubezpečit, že váš "nedělnický" původ, kterým se tady oháníte, je směšnou ukázkou zřejmě zakomplexovaného emigranta, který to nikam nedotáhl, jeho "postgraduály" nikoho nezajímají a proto se realizuje aspoň v podobných diskuzích. Jinak podobně jako mýty týkající se kamenického zázraku na Staroměstském náměstí je dalším mýtem ona masová účast dělnické třídy v onom rozhodně neslavném období od konce války. Dvě třetiny komunistů v této zemi se rekrutovaly ze střední třídy, již jistý Marx byl strašlivě na sklonku své kariery zklamán, jak reakční je dělnická třída. Takže samotný "nedělnický" původ o člověku nevypovídá vůbec nic. A až budou chtít komunisté, ke kletým máte evidentně (jednoduchá motivace z vašich výlevů přímo čiší) obnovit třeba Gottwaldův pomník, pak si budete moct jít podívat ruce...

17. 3. 2020 13:04:34. Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Dr.Lusciniol

 

Jadrane, neobratil jsem se zde na Vas dati Vam dalsi prilezitost se zde zesmesnit, nybrz s dotazem kde bych si mohl precist Vama zmineny vyrok prof. Pekare, dle Vas z roku 1915. Avsak, byvse jiz poucen z minula, jako kdybych to jiz vedel predem, na tazane jste neodpovedel. Tudiz jsem se jiz jal badati sam, necekaje na Vas. Vida, jak dobre jsem udelal.
Patrne tu zminku jste cetl v clanku Lenky Prochazkove v “Pritomnosti” z roku 2013. Take je zminena v knize z roku 2015, ktera se zabyva vydanim o Husovi, z roku 1915, k petistemu vyroci jeho upaleni a odhaleni jeho pomniku 6.7.1915 na Staromestskem namesti. V tom vydani byl prilozen take projev TGM z 6.7.1915 jakoz i ten Vama zminovany vyrok prof. Pekare, ale ten byl poprve vydan jiz roku 1900 ! Jeho puvodni zneni a v jakych souvislostech jsem bohuzel jeste nevypatral ale muj pripadny uspech Vam velmi rad sdelim.
Vim, ze to nekteri budou videt jako “hazeni perel svinim” (slovy Nikity Sergjevice) ale co. Ucice leta undergraduates (cesky vyrok bohuzel neznam) jsem takove pocity jiz nekdy take mel.
Jsa az detinsky (ci infatilne ? jaky je v tom vubec rozdil ?) skodoliby, jiz se tesim na Vase pokracovani (zamerne nepisi odpoved, nebot Vy nikdy na nic neodpovidate). Tak prosim, nenechte mne dlouho cekat na Vase dalsi znemozneni se.
Mimochodem, ruce se podavaji a komuniste jsou rodu muzskeho a (nanestesti) stale jeste zivotneho.

20. 3. 2020 15:24:36. Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Jadran

  Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

21. 3. 2020 12:46:59. Re: Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Dr.Lusciniol

  No ale panovi asi jiz vytekly nervy, ze z te sve zumpy zacal s tykanim ! A ty jeho pocty take za nic nestoji:
“Jediný (?!?) jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky,..”. Dnes odpovedel ve 3 dnech ?!?
Priste mu odpovim jedine kdyz se bude vyjadrovat k veci (brzo jiz stojicimu Marianskemu sloupu) a kdyz je takovy odbornik na jazyky, anglicky. Looking forward, tremendously !

27. 3. 2020 15:02:54. Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Jadran

  Sorry Luščinole, dneska nemám zas až tolik času, to víš, slovy klasika, časy jsou zlé Kamile, tedy vlastně dr. Luščinole. Nicméně, nezklamal jsi. Ono ta těch tvých odpovědích zas tolik nezáleží a je jedno, jestli se jedná o formu nebo obsah. Tak se těším na nějaký další blábol. Mimochodem, to že ti tykám, toho by sis měl vážit a ne tady vztekle prskat. Ale abys viděl, že to s tebou nemyslím zle a nezlobím se na tebe, tak tedy - Beati pauperes spiritu quoniam ipsorum est regnum caelorum. Máš se kam těšit.

23. 4. 2020 15:34:31. Re: Obnova mariánského sloupu v Praze. Jadran

  Koukám, že Luščinol to vzdal, škoda, bavil jsem se. Jeho nedělnický původ mu asi zabránil používat argumenty a zdravý selský rozum. Stejně to ještě není konec, stačí jiná sestava na magistrátu a na příslušné Praze a bude si o ten kameník zase moct odklidit na loď.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz