Obnova mlýna v Pošumaví

Obnova mlýna v Pošumaví

(25. 11. 2019) Jirsa - Architekti

   
 
 
 
 

Obnova mlýna v Pošumaví

Rekonstrukce mlýna začala zhruba před deseti lety, kdy ho současní majitelé koupili od potomků bývalého mlynáře. Nejprve bylo potřeba stavbu vyklidit a pustit se do opravy střechy, která se nacházela ve zbědovaném stavu. Poté se začalo přemýšlet o novém využití a dispozičních úpravách objektu.
Mlýn se původně skládal z noblesního obytného křídla orientovaného k řece, hlavního hospodářského traktu ve dvoře podél mlýnského náhonu, stodoly a doprovodných obytných prostor, které areál ve tvaru písmene C uzavíraly. V průběhu minulého století se část budov majetkově oddělila, takže současné složení usedlosti končí stodolou. Ta zůstala otevřená až po hřeben, ale u ostatních budov se přepatrování i přes jejich vnější kompaktnost liší – bylo totiž důmyslně přizpůsobeno potřebám provozu ve mlýně.
Dobře čitelná je podlažnost hlavní obytné části, která obsahovala dvě plná podlaží a volné podkroví. V hospodářském traktu se pak úrovně různě mění a prolínají. Nejníže je položená dlouhá prohlubeň s hnacím hřídelem. Ten byl poháněný rozvodem od turbíny v mlýnském náhonu a sílu vodního živlu distribuoval svislými transmisemi do jednotlivých pater mlýna téměř po celé délce mlýnice. Přístavba nad náhonem, kde byla uložená turbína, se dochovala a do budoucna přímo vybízí k dalšímu energetickému využití. Ve vyšších podlažích hospodářského křídla zůstaly dochované některé z mlýnských strojů včetně násypky v podkroví. Kolem dvora propojovala v patře obytnou a hospodářskou část dvora dřevěná pavlač zakončená patrovým suchým záchodem.

Bydlení ve mlýně
Ze všech možných variant budoucího využití nakonec majitelé zvolili rekonstrukci pro rekreační účely. Rozhodli se, že budou bydlet v podkroví nad obytným křídlem. Tato část objektu nabízí mimo jiné nejhezčí výhledy na řeku a na město. Nová střešní okna se nacházejí na místech, která nejsou pohledová. Ve střeše bylo mezi krokve vloženo zateplení minerální vatou – díky tomu, že podkroví je poměrně vysoké, kolem čtyř metrů až do hřebene střechy, teplý vzduch v létě stoupá nahoru a prostor se tak odvětrává. Krovy jsou tu částečně přiznané. Do podkroví se původně vcházelo jen z hospodářské části, takže autoři projektu museli navrhnout nové schodiště.
Místnosti v dolních patrech slouží především pro hosty (dva apartmány nad sebou), byla proto důležitá jejich rekonstrukce.

Práce na projektu
Mlýn byl vybudovaný v druhé polovině 19. Století, postaven byl solidně z cihel a kamene, poničený byl především kvůli nedostatku údržby, zdivo bylo vlhké. Že se tam teď bydlí, pravidelně topí a větrá, mu velmi svědčí.
„Když jsme s projektem začali, byl už opravený krov, střecha měla novou krytinu. V krovu zůstala spousta původních prvků, jen občas byla nutná protéza nebo jiná vysprávka. Co se týče sanace vlhkého zdiva, využili jsme především neinvazivní metody, žádné navrtávky, podřezávání zdí a vkládání izolací. Terén jsme odkopali tak, aby se zdi vysušily a nebyly v kontaktu s vodou. Promysleli jsme proto nový systém drenáží. Nechtěli jsme do nosných konstrukcí moc šťouchat, jedna strana objektu stojí přímo na hraně náhonu, tedy nad vodou. Odkopání směrem do ulice bylo samozřejmě o dost jednodušší,“ uvádí architekt Vojtěch Jirsa a dodává: „Samozřejmě také byly nutné konzultace se statikem, zvláště kvůli tomu, že jednotlivé úrovně na sebe složitě navazují a bylo třeba změnit část stropů pro nové dispozice. V obytné části jsme vkládali nové schodiště, takže bylo třeba vybourat průraz do stropních konstrukcí. Snažili jsme se co nejméně zasahovat do svislých nosných zdí, ale v tomto případě to bylo docela složité. Ve výsledku je schodiště poměrně úzké.“
Práce na projektu začaly pečlivým zaměřením stavby a technickými průzkumy. Nově navržené dispozice se potom ujali specialisté na profesní části, kteří ve spolupráci s autory návrhu rekonstrukce promysleli nový způsob vytápění celého mlýna, ekologické hospodaření s vodou, požárně bezpečnostní řešení poměrně komplikované stavby a řešení řady dalších problémů.
„Konstrukce stavby byla utilitární, nepříliš zdobná. Do obytné části se vcházelo po kamenném schodišti a po pavlači. Pavlač se zachovala v nepříliš dobrém stavu a když jsme se pokoušeli o její rekonstrukci, téměř spadlo těleso suchých záchodů. Ty jsme neobnovovali, pavlač v tomto místě dostala nové kamenné krakorce, které jsou opracované pemrlováním tak, aby působily dobře v souvislosti s ostatními prvky historického objektu. Většina mlýnice zůstala volná, na průniku hospodářské části s obytnou v rohu dispozice jsme vestavěli saunu a hernu pro děti. V mlýnici se podařilo zachovat všechny pozůstatky technologií, které tam před rekonstrukcí byly, včetně strojů. Na místě hřídele jsou dosud vidět jednotlivé bloky pro transmise, které běžely nahoru do pater a poháněly technologii. Pavlač ve dvoře prošla obnovou, dvůr má nový povrch, je tam nová kamenná dlažba, zbytek je zatravněný. Průjezd přes náhon je zrekonstruovaný, jsou tu kamenné kočičí hlavy. Ze strany památkové péče byla k projektu spousta připomínek, ale majitelé jsou natolik osvícení, že při závěrečné prohlídce byli památkáři mile překvapeni, nakolik se podařilo zachovat autentické prvky a jakým způsobem se objekt proměnil,“ dodává architekt Jirsa a upřesňuje technické detaily: „Náhon dlouhá léta působil jako stoka. Museli jsme proto přeložit ležatou kanalizaci tak, aby odpadní voda směřovala do čističky a zároveň aby byla co nejblíže u náhonu. Jednalo se o poměrně složitou a jemnou práci se spády. Souviselo to s původním schodištěm, které jsme rozebrali a renovovali, pod ním se nyní nachází biologická čistírna. Pro pitnou vodu souží studna.“

Kvalitní řemeslo
„Dřevěná okna jsou nově vyrobené repliky, na těchto detailech majitelé stavby nešetřili. Jenom na okna se bylo podívat šest nebo osm řemeslníků, chvíli to trvalo, než si vybrali firmu, která byla solidní a spolehlivá. Celý průběh stavby byl poznamenán poměrně vysokými požadavky na kvalitu provedení prací, což se projevilo v trnitém hledání firmy, která by měla dostatečnou kapacitu a stavbu zvládla. Jako poslední věc v rámci této etapy majitelé řeší omítku u náhonu – bude to čistá plocha bez ozdob, ale problém bude, kam postavit lešení,“ uzavírá architekt Jirsa.
Dnes se může mlýn pochlubit obnovenou fasádou v pohledu od řeky a od města, vyměněnými okenními rámy vyrobenými z dubového dřeva víceméně původními řemeslnými postupy, novými vraty a zrenovovanou pavlačí.  K ideálnímu stavu zbývá ještě spousta práce na straně k náhonu a ve stodole.

Text: Hana Vinšová
Foto: Jiří Ernest

Článek vyšel v časopisu Stavitel 01/2019


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2017

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2019 Business Media CZ, s. r. o.