Obnova mlýna v Pošumaví
(25. 11. 2019) Jirsa - Architekti
Obnova mlýna v Pošumaví
Rekonstrukce mlýna začala
zhruba před deseti lety, kdy ho současní majitelé koupili od potomků bývalého
mlynáře. Nejprve bylo potřeba stavbu vyklidit a pustit se do opravy střechy,
která se nacházela ve zbědovaném stavu. Poté se začalo přemýšlet o novém
využití a dispozičních úpravách objektu.
Mlýn se původně skládal z noblesního obytného křídla
orientovaného k řece, hlavního hospodářského traktu ve dvoře podél mlýnského
náhonu, stodoly a doprovodných obytných prostor, které areál ve tvaru písmene C
uzavíraly. V průběhu minulého století se část budov majetkově oddělila, takže
současné složení usedlosti končí stodolou. Ta zůstala otevřená až po hřeben,
ale u ostatních budov se přepatrování i přes jejich vnější kompaktnost liší – bylo
totiž důmyslně přizpůsobeno potřebám provozu ve mlýně.
Dobře čitelná je podlažnost hlavní obytné části, která obsahovala dvě plná
podlaží a volné podkroví. V hospodářském traktu se pak úrovně různě mění a
prolínají. Nejníže je položená dlouhá prohlubeň s hnacím hřídelem. Ten byl
poháněný rozvodem od turbíny v mlýnském náhonu a sílu vodního živlu
distribuoval svislými transmisemi do jednotlivých pater mlýna téměř po celé
délce mlýnice. Přístavba nad náhonem, kde byla uložená turbína, se dochovala a
do budoucna přímo vybízí k dalšímu energetickému využití. Ve vyšších podlažích
hospodářského křídla zůstaly dochované některé z mlýnských strojů včetně
násypky v podkroví. Kolem dvora propojovala v patře obytnou a hospodářskou část
dvora dřevěná pavlač zakončená patrovým suchým záchodem.
Bydlení ve mlýně
Ze všech možných variant budoucího využití nakonec majitelé zvolili
rekonstrukci pro rekreační účely. Rozhodli se, že budou bydlet v podkroví nad
obytným křídlem. Tato část objektu nabízí mimo jiné nejhezčí výhledy na řeku a
na město. Nová střešní okna se nacházejí na místech, která nejsou pohledová. Ve
střeše bylo mezi krokve vloženo zateplení minerální vatou – díky tomu, že
podkroví je poměrně vysoké, kolem čtyř metrů až do hřebene střechy, teplý
vzduch v létě stoupá nahoru a prostor se tak odvětrává. Krovy jsou tu
částečně přiznané. Do podkroví se původně vcházelo jen z hospodářské
části, takže autoři projektu museli navrhnout nové schodiště.
Místnosti v dolních patrech slouží především pro hosty (dva apartmány
nad sebou), byla proto důležitá jejich rekonstrukce.
Práce na projektu
Mlýn byl vybudovaný v druhé polovině 19. Století, postaven byl solidně
z cihel a kamene, poničený byl především kvůli nedostatku údržby, zdivo
bylo vlhké. Že se tam teď bydlí, pravidelně topí a větrá, mu velmi svědčí.
„Když jsme s projektem začali, byl už opravený krov, střecha měla novou
krytinu. V krovu zůstala spousta původních prvků, jen občas byla nutná
protéza nebo jiná vysprávka. Co se týče sanace vlhkého zdiva, využili jsme především
neinvazivní metody, žádné navrtávky, podřezávání zdí a vkládání izolací. Terén
jsme odkopali tak, aby se zdi vysušily a nebyly v kontaktu s vodou.
Promysleli jsme proto nový systém drenáží. Nechtěli jsme do nosných konstrukcí
moc šťouchat, jedna strana objektu stojí přímo na hraně náhonu, tedy nad vodou.
Odkopání směrem do ulice bylo samozřejmě o dost jednodušší,“ uvádí architekt
Vojtěch Jirsa a dodává: „Samozřejmě také byly nutné konzultace se statikem,
zvláště kvůli tomu, že jednotlivé úrovně
na sebe složitě navazují a bylo třeba změnit část stropů pro nové dispozice.
V obytné části jsme vkládali nové schodiště, takže bylo třeba vybourat
průraz do stropních konstrukcí. Snažili jsme se co nejméně zasahovat do
svislých nosných zdí, ale v tomto případě to bylo docela složité. Ve
výsledku je schodiště poměrně úzké.“
Práce na projektu začaly pečlivým zaměřením stavby a technickými průzkumy.
Nově navržené dispozice se potom ujali specialisté na profesní části, kteří ve
spolupráci s autory návrhu rekonstrukce promysleli nový způsob vytápění
celého mlýna, ekologické hospodaření s vodou, požárně bezpečnostní řešení
poměrně komplikované stavby a řešení řady dalších problémů.
„Konstrukce stavby byla utilitární, nepříliš zdobná. Do obytné části se
vcházelo po kamenném schodišti a po pavlači. Pavlač se zachovala v nepříliš dobrém stavu a když jsme se pokoušeli o její rekonstrukci, téměř spadlo těleso suchých záchodů. Ty jsme neobnovovali, pavlač v tomto místě dostala nové
kamenné krakorce, které jsou opracované pemrlováním tak, aby působily dobře
v souvislosti s ostatními prvky historického objektu. Většina mlýnice
zůstala volná, na průniku hospodářské části s obytnou v rohu
dispozice jsme vestavěli saunu a hernu pro děti. V mlýnici se podařilo
zachovat všechny pozůstatky technologií, které tam před rekonstrukcí byly,
včetně strojů. Na místě hřídele jsou dosud vidět jednotlivé bloky pro
transmise, které běžely nahoru do pater a poháněly technologii. Pavlač ve dvoře
prošla obnovou, dvůr má nový povrch, je tam nová kamenná dlažba, zbytek je
zatravněný. Průjezd přes náhon je zrekonstruovaný, jsou tu kamenné kočičí
hlavy. Ze strany památkové péče byla k projektu spousta připomínek, ale
majitelé jsou natolik osvícení, že při závěrečné prohlídce byli památkáři mile
překvapeni, nakolik se podařilo zachovat autentické prvky a jakým způsobem se
objekt proměnil,“ dodává architekt Jirsa a upřesňuje technické detaily: „Náhon
dlouhá léta působil jako stoka. Museli jsme proto přeložit ležatou kanalizaci
tak, aby odpadní voda směřovala do čističky a zároveň aby byla co nejblíže u
náhonu. Jednalo se o poměrně složitou a jemnou práci se spády. Souviselo to
s původním schodištěm, které jsme rozebrali a renovovali, pod ním se nyní
nachází biologická čistírna. Pro pitnou vodu souží studna.“
Kvalitní řemeslo
„Dřevěná okna jsou nově vyrobené repliky, na těchto detailech majitelé
stavby nešetřili. Jenom na okna se bylo podívat šest nebo osm řemeslníků,
chvíli to trvalo, než si vybrali firmu, která byla solidní a spolehlivá. Celý
průběh stavby byl poznamenán poměrně vysokými požadavky na kvalitu provedení
prací, což se projevilo v trnitém hledání firmy, která by měla dostatečnou kapacitu a stavbu zvládla. Jako poslední věc v rámci této etapy majitelé řeší omítku u
náhonu – bude to čistá plocha bez ozdob, ale problém bude, kam postavit lešení,“
uzavírá architekt Jirsa.
Dnes se může mlýn pochlubit obnovenou fasádou v pohledu od
řeky a od města, vyměněnými okenními rámy vyrobenými z dubového dřeva víceméně
původními řemeslnými postupy, novými vraty a zrenovovanou pavlačí. K ideálnímu stavu zbývá ještě spousta práce
na straně k náhonu a ve stodole.
Text: Hana Vinšová
Foto: Jiří Ernest
Článek vyšel
v časopisu Stavitel 01/2019
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2017
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou
17. 6. 2022 16:51:50
Re: Architektonická soutěž Svazková škola Pode Vsí
Autor tiskové zprávy by před 50 lety dostal na základní škole z češtiny za 3 hrubé chyby čtyřku. Odolena je přivlastňovací přídavné jméno a jako takové se neskloňuje!
9. 6. 2022 23:00:22
Re: Debata o propojení centra Ostravy a Dolní oblasti Vítkovic
Přítomnost Tomáše Macury a Zuzany Bajgarové je hodně kvalifikovaný důvod, proč se této debatě vyhnout. Lidé, kterým chybí soudnost a zdravý respekt k urbanismu a k lidem, kteří v Ostravě žijí, nemají mít právo diskutovat o tom, jak se mění Ostrava, i když jsou jen žel velkým omylem ve vedení města. Pro mnoho občanů jsou ostudou naší ostravské municipality. Zejména amatérská kariéristka Bajgarová.
7. 6. 2022 18:12:02
Re: Nový Hlavák dostal zelenou. Projekt osobně představili nejvy...
Předpokládám, že jako u Vltavské koncertní haly, budou opět ve veřejné a anonymní soutěži, vybrání k účasti kolektivy již veřejné a známé.........