Obnova na opačných pólech spektra
(15. 3. 2023) Rozhovor s Ondřejem Benešem
Obnova na opačných pólech spektra
S Ondřejem Benešem jsme hovořili o dvou velkých, relativně vzdálených tématech – první je nedávná mezinárodní soutěž na novou Vltavskou filharmonii v Praze a druhým jeho působení v severních Čechách, nejdříve v roli hlavního architekta Děčína a nově jako krajského architekta. Podle Beneše oba projekty vykazují společné znaky, i když jsou z hlediska obnovy na opačných pólech.
FILHARMONIE
Jak byla podle tebe vedena soutěž na Vltavskou filharmonii?
Tuto soutěž chápu jako „reparát“ soutěže na Národní knihovnu z roku 2006, jejíž nezdařený průběh a neúspěch přičítám zpolitizovaným rozhodnutím. Co se týká formálních pochybení – soutěž byla vypsána podle mezinárodních soutěžních kritérií UIA, ale soutěžní podmínky byly naformulovány „c.k.“ přesně. Tehdy ještě neplatilo, že podmínky takových soutěží musí schvalovat Česká komora architektů, bohužel. Soutěž na Národní knihovnu byla napadena za neregulérnost a také postrádala politickou oporu. Věřím, že pokud by ji měla, nebylo by možné výsledky tak snadno „zamést pod koberec“. Vítězný návrh opravdu považuju za nejlepší, znám Kaplického skici z 90. let, kdy tematizoval hranu Letenské pláně, za schody k místu bývalého Stalinova pomníku, kde nacházel vlnu, kterou v případě Národní knihovny jen o kousek posunul.
O novou budovu filharmonie se zajímáš dlouhodobě a podrobně. Je v tom něco víc než zvědavost?
Mluvíme tady především o potřebě petrifikace naší relativně mladé svobody. Od roku 1989 zatím v České republice nebyl postavený z veřejných peněz takto velký dům národního významu, do kterého by se mohla promítnout naše současná identita. Srovnejme to s 19. stoletím po rakousko-uherském vyrovnání, kdy se stavily horečně kulturní stánky ve všech městech.
Projekty velkých filharmonických budov jsou koneckonců v současnosti rozjeté ve třech největších českých městech, v Brně a Ostravě.
Je dobře, že se energie nesoustředí jen do Prahy a že konkrétně v Ostravě se připravuje dům, který je už teď mimořádně dobře vnímán i na mezinárodní úrovni. A je v pořádku, že se něco děje dokonce na třech místech – náš národní deficit v kulturních stavbách je obrovský.
A jak jsi spokojen s vybraným umístěním v Praze?
S Oldřichem Ševčíkem jsme úsilí týkající se filharmonie sledovali a komentovali v našich textech. K monumentálním společenským stavbám s obrovským přesahem se pojí potřeba identifikace, podobně jako to ve středověku bylo s katedrálami. Vybrané místo u Vltavy mi nakonec připadá výborné, využívající potenciál řeky, náplavek, spojení s nově vznikající čtvrtí Bubny-Zátory. Dopravní řešení vítězného návrhu je sice náročné na realizaci, ale bez něj by nemohla celá situace vyústit do kvalitní budoucnosti, o níž jsem hluboce přesvědčen. Velké projekty, jako byla například nové budova ČSOB v Radlicích nebo je probíhající náročná rekonstrukce Barrandovského mostu, vždy vyžadují velkorysá řešení. A filharmonie je navíc v centru města.
Měl jsi možnost prohlédnout si všech 19 finalistů soutěže. Jak je hodnotíš celkově?
Je pochopitelné, že mnohé ateliéry mají tendenci v rámci soutěží recyklovat své nápady a v těch šťastnějších případech je posunout dál. Z českých architektů zabodovali v mezinárodní konkurenci architekti Šépka a Hájek, každý se svým týmem a charakteristickým návrhem, a z oboujsem měl velkou radost. Velice dobrý pocit jsem měl z návrhu ateliéru Snohetta, který podobně jako BIG vrství veřejné prostory. Je jasné, že teď začnou další jednání o podobě vítězného návrhu a že projde spoustou úprav a zpřesňování. Celkový rámec návrhu Bjarke Ingels Group je ale velmi otevřený a dovedu si představit, že dotahování k dokonalosti bude radostné. Vytvoření nové „krajiny“ u těchto dvou návrhů považuji za lepší řešení než sice krásné, ale odtržené solitéry. Hodnotím snahu dostat velkou budovu šetrně do města, a naopak, jak vtáhnout město do sebe.
Myslíš si, že výsledný veřejný prostor v okolí Vltavské tedy skutečně bude kvalitní, soudobý a použitelný?
Rozhodně to bude velkorysý a velkoměstský prostor a potenciál pro jeho „obyvatelnost“ je velký. Autoři už například deklarovali, že se zamyslí nad (ne)existencí zeleně. V této fázi je dům nutné vnímat jako symbol a jeho smyslu a budoucnosti věřit, ale samozřejmě kritickým způsobem. Ale i trošku „divné“ domy tohoto rozsahu a měřítka mohou udělat spoustu práce pro veřejnost a nepochybuji, že jeho výkon bude obrovský. Nevidím důvod, proč by to mělo dopadnout špatně.
Ani z pohledu finančního? Přece jen, doba je těžká, postcovidové vyčerpání, stále ještě probíhající válečný konflikt v Evropě…
Ale právě v takových dobách je potřeba snít a formovat vizi lepší budoucnosti! Pokud bychom čekali, že hodnoty začneme vytvářet až po krizi, tak krizi nikdy nepřekonáme. A i kdybychom „bohaté roky“, které máme za sebou, zhodnotili o řád lépe, tak by se zase vyskytovaly názory, že jsme je „projedli“. Je přirozené, že se nepodaří všechno. V Praze se za poslední roky povedlo vytvořit prostředí, ve kterém je možné velké projekty, jako je filharmonie, připravovat jinak, konstruktivněji. Nedokážu předjímat, zda to v případě změny politické reprezentace bude pokračovat, ale budu doufat, že jakákoliv reprezentace si filharmonii vezme za své a jako svou vizitku. Snad se nám po 30 letech svobody podaří konečně tuto svobodu efektivně využít, podobně jako to zvládají například Poláci nebo i Slováci, a vybudovat v Praze významnou veřejnou budovu evropského významu.
DĚČÍN
Severní Čechy celkově, stejně jako Karlovarsko a částečně i Ostravsko, jsou v potřebě a ochotě iniciovat rozvoj a hledat nové cesty právě na opačném pólu, než je pražská filharmonie. Děčín po roce 1991 opustila ruská armáda a byl v neutěšeném stavu – zničený zámek, třetina historického jádra zbourána a místo něj panelové sídliště… A ani po třiceti letech stále není ve formě. Nejpodstatnější je propast mezi historií města a jeho současností.
Po pěti letech ve funkci zrovna v těchto dnech vychází knížka o tvé práci pro Děčín. Znamená to, že končíš?
Ano, v Děčíně se rozhodli, že už moje služby nepotřebují. Sever je drsný… (smích).
Vydáváš tedy bilanční publikaci. Co se ti za těch pět podařilo v Děčíně změnit a jaké jsou jeho největší problémy?
Současný padesátitisícový Děčín byla původně dvě města: pravobřežní Děčín a levobřežní Podmokly, sloučily se až v roce 1942. A do současné doby se jeví, že je město spojeno jen formálně. Necítím v něm žádný střed. Přitom se nachází v překrásné kotlině podél Labe a také proto jsem se snažil věnovat pozornost nábřežím. Podařilo se zorganizovat soutěž na lávku, pod zámkem, podél železničního mostu. Soutěž byla vypsaná jako ideově-urbanistická na kus města, zejména s ohledem na celé nábřeží, a následně soutěž architektonická na samotnou lávku. Tu vyhrál výborný návrh architektů Kotačky a Pykové. Ovšem bylo nutné dořešit předpolí, neexistovaly vazby ani z jednoho břehu. Z jedné strany je Mariánská louka, úžasný park v centru města, vede tudy legendární Labská cyklostezka spojující Prahu a Drážďany. Návrh je teď v projektové přípravě a budou žádat o stavební povolení.
A je něco, po čem jsi v Děčíně toužil a nepovedlo se?
Chtěl jsem vybudovat „kancelář architekta města“, která by byla větší než já sám na částečný úvazek. Bohužel město ode mě nerealisticky očekávalo výkony, jaké dělají nejméně desetičlenné týmy. Nicméně neodcházím s hořkostí, podařilo se spoustu věcí pojmenovat, všechnu odvedenou práci jsem systematizoval, zaarchivoval a publikoval, většinou na webu, takže pokud by byl zájem, kdokoliv může rovnou navázat. Potkal jsem tam i řadu zajímavých lidí se zápalem pro jejich město a kraj, a to mi vždy dělá radost.
Smršťování není problém jen českých měst. Pracuji na tomto tématu se svým doktorandem Matějem Čunátem a závěr jeho práce říká, že hlavní je nepodléhat frustraci, ale v prvním kroku se s tím vědomím naučit žít. Zmenšení není úpadek, je potřeba hledat jiné kvality místa – například v Děčíně to byly důležité osy. Pokud se kvality podaří udržet, město se nerozpadne a kolem nich jsou příležitosti k dalšímu rozvoji. To, co žije, je potřeba definovat a podporovat, aby bylo možné se k živoucím místům vztahovat. A snažit se zabránit fragmentaci – administrativní, správní atd.
Z našich předchozích debat vím, že se „na severu“ podílíš na dalších projektech…
Během svých cest do Děčína jsem se na neformálních schůzkách v Ústí nad Labem setkával s městskými architekty z celého Ústeckého kraje. Tak jsem se například dostal k mosteckému „Repre“ a posouzení jeho architektonických a urbanistických hodnot, zejména s výhledem do budoucnosti. Samozřejmě veřejná stavba nedává příliš smyslu bez úvah o jejím okolí a veřejném prostoru. Most tím, že je to jedno z mála měst v Evropě, které vzniklo v druhé polovině 20. století „na zelené louce“ a zůstalo nedokomponované, je neodolatelnou intelektuální výzvou pro každého architekta. Tím jsem se k Ústeckému kraji připoutal ještě víc.
Obecně jsou na severu Čech veškeré urbanistické úvahy komplexnější, vzhledem k sociálním problémům.
Jak jsem už říkal, „drsný sever“, kde je všechno založeno na sociálních tématech. Ale veřejný prostor a práce s ním nemusí být vždy reaktivní, může být naopak iniciátorem změny ve vnímání lokality. To samozřejmě stojí spoustu energie.
Podílíš se i na novém Transformačním centru Ústeckého kraje. Co si pod tím názvem mám představit?
Nejprve se mi podařilo iniciovat, prosadit, a nakonec i zrealizovat Infrastrukturní studii Ústí nad Labem z pohledu kraje. Martin Hausenblas, místní podnikatel a filantrop, chtěl řešit v centru Ústí trimodální přístav – spojující vodu, železnici a silnice. Tuto studii se nakonec nepodařilo řešit na ústeckém magistrátu, ale až na úrovni samosprávy krajské.
Co bylo hlavním tématem oné infrastrukturní studie? Asi zejména doprava…
Cíl byl analyzovat stav infrastruktury, ale i krajinně-prostorové hodnoty kraje a zpracovat kontrast dopravy a krajiny tak, aby obojí bylo srozumitelné. Jednotlivé části Ústeckého kraje sice jsou propojené, ale inženýrsko-technickým uvažováním, které tamní úžasné krajině neprospívá a nezohledňuje ji.
Nemá ale kraj větší problém než sociální napětí nebo modernistickou překonanou dopravu? Napadá mě zejména vyuhlení a transformace těchto lokalit.
Je to tak. Hlavním tématem transformačního procesu je „odchod od uhlí“. První by měl být uzavřen Důl ČSA, který má 40 km2. Uvažování nad rekultivací takto obrovských areálů musí být dál než ono redukované „dáme tam hlínu a něco nasadíme“. Musíme uvažovat nad vodou v krajině nejen jako o inženýrské položce, ale také o vytváření nových struktur osídlení krajiny.
Jaké jsou oblasti, které bude pokrývat „transformátor“?
Zaprvé je to práce s daty včetně potřeby získat vizualizace krajiny, panoramata; dále komunální energetika, nakládání s odpady a soběstačnost; a zatřetí podpora malého a středního podnikání. Já jsem se do toho zařadil „z nuly na sto“ s plánováním krajinného osídlení, což je čtvrtý pilíř „transformátoru“. Agenda je to rozsáhlá, ale posttěžební krajina má 1200 km2, nejen doly, ale i jejich zázemí.
Záběr je to veliký. Je práce na něm už nějak rozfázovaná?
Začátkem tohoto roku jsme naplánovali činnosti na příštích pět let. V „mém“ pilíři plánování se zpočátku budeme hodně věnovat poskytování konzultací městským samosprávám. Také bychom každý rok chtěli vyprodukovat dvě studie, jednu větší a jednu menší. Chceme začít urbánně-ekonomickou studií celého kraje. Ta by měla kraj zpřehlednit z hlediska ekonomiky a potenciálu jednotlivých oblastí. V kraji jsou velcí stakeholdeři, kteří si jedou svůj velký byznys a svoje koncepty, ale bez širších návazností. Kraj ale nemá žádný strategický dokument pánevní oblasti, takže neexistuje žádný rámec, který by určoval, kde by se sídla měla rozvíjet, kde by měla být hrana sukcesních ploch, nebo kde je například místo pro solární parky. Takže zatím není co nabídnout současným vlastníkům ani případným investorům. Chybí dokument pro partnerství mezi subjekty a krajem. Druhou studií by měla být oblast pod Krušnými horami mezi Kadaní a Ústím, kde zatím převládá „bezčasí“.
A na závěr: kde vidíš v ideálním případě výsledky svého úsilí za pět let?
Kdyby se podařilo realizovat těch deset studií, které budou provázané s potřebami stakeholderů a samospráv – aby to nebyly jen šuplíkové projekty – to by mě uspokojilo. A pokud se to celé odehrálo na patřičné úrovni komunikace se zapojením participačních procesů, to by byl splněný sen.
Ondřej Beneš (*1969) vystudoval fakultu architektury čvUT v Praze. Pracoval v kancelářích SIAL a D. A. studio, byl asistentem Martina rajniše na vŠUP. Je aktivním členem české komory a od roku 1998 se věnuje samostatné projekční činnosti. na fakultě architektury čvUT obhájil doktorskou a později i habilitační práci s tématem teorie, metodologie a interpretace architektury od šedesátých let do současnosti, působí zde jako pedagog. Publikuje odborné texty a knihy, většinou s filozofem a historikem oldřichem Ševčíkem. Byl městským architektem Děčína a je vedoucím pracovní skupiny krajský architekt Ústeckého kraje. RozhoVoR SE uSkuTEčnIL V poLoVIně září 2022.
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

27. 3. 2023 17:30:55
Re: Re: Novela stavebního zákona nenaplnila svůj možný potenciál...
Bez námitek, jen doplním, že to podstatné, co brzdí povolovací řízení, není technikálie, nebo přemíra byrokracie na souvisejících úřadech, ale nekvalitní obsazení stavebních úřadů a především, a to i Klára Dostálová v době ministrování připustila a ostatně každý zasvěcený stavbař, 30% neobsazených míst na pozicích stavebních úředníků a jejich tabulkové platy, podle platových tříd. To je velmi špatné, když jejich platy určují místní municipality, které potom mají dveře pro nátlak na výhody a protekci otevřené. A to se děje a nadále dít bude a slepí politici o tom nemluví. Jsou podjatí a vůbec problému nerozumí, zejména ministr Bartoš. Budou se všichni za rok divit, že se nic nezměnilo, ale zato přibylo víc stížností na stavební úřady z mnoha důvodů.
27. 3. 2023 15:01:32
Re: Pumpa
Skvělý počin. Tleskám.
27. 3. 2023 14:54:50
Re: Novela stavebního zákona nenaplnila svůj možný potenciál
Je to hrůza, co zase času a úsilí stála tato příšerně blbá, nepřehledná a nedokonalá novela Stavebního zákona. Je hrůza, že Členové platformy pro zdravý stav........(čeho)....jsou zase ti stejní úředníci, se stejně blbými názory a přístupy. Kdy už konečně bude stavební zákon krátký a jasný pro každého občana.
15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.