Obnova památníku Tomáše Bati

Obnova památníku Tomáše Bati

Náměstí T. G. Masaryka 2570, Zlín

(9. 10. 2019) TRANSAT architekti

   
 
 
 
 

Obnova památníku Tomáše Bati

Budova od architekta Františka Lýdie Gahury, otevřená rok po smrti Tomáše Bati, je nejhodnotnější památkou zlínského konstruktivismu a vrcholem fenoménu tzv. baťovské architektury. Na první pohled je idea památníku jednoduchá: prázdný hranol umístěný ve viditelné poloze nad městem, v ose stoupajícího parkového prostoru, tvořený několika moduly zlínského skeletu o rozměrech 6,15 × 6,15 m a opláštěný pouze katedrálním sklem; uvnitř osudný letoun Junkers F 13, ve kterém Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul.
Architekt Gahura objekt památníku redukoval na tři základní materiály zlínské architektury — beton, ocel a sklo. Měly spolu s kompozicí stavby vyjadřovat zvláštnosti Tomáše Bati: velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus, prostotu, poctivost a pravdivost. Provedení standardizovaného skeletu jako sloupové síně a zároveň otevřeného trojlodí, proměnlivá výška prostoru a rozptýlené přirozené světlo přiblížily oproštěný zlínský konstruktivismus k sakrálním stavbám starověku i středověku, aniž by bylo užito historických tvarů. Přispělo k tomu i důsledné vertikální pojetí stavby. Gahura to zdůvodnil tím, že účel stavby je ideový, a takto dosaženou vertikalitou, osvobozením od tíhy země a jednoduchostí jednosměrného členění průčelí vyjadřuje památník Baťovy vlastnosti.
Památník byl postaven bez jakéhokoliv technického i hygienického zázemí — byl vlastně skleníkem bez vytápění, přívodu vody a toalet. V 50. letech byl přestavěn na koncertní sál a uměleckou galerii, čímž zcela zanikly jeho architektonické kvality. Jméno Tomáše Bati mělo být vymazáno z paměti.

Důsledná obnova původní podoby památníku, připravovaná 18 let, směřovala znovu k jednoduchosti a redukci všeho postradatelného vybavení, které je dnes v budovách obvyklé. Provozní, technické a servisní prvky a prostory jsou umístěny mimo památník. Hlavním smyslem objektu je návštěvníkův prožitek prostoru, světla, zastavení času a zklidnění. Protože je památník mezinárodně ceněnou památkou moderní architektury, kladl projekt obnovy vysoké kvalitativní nároky na provedení vlastní obnovy a pro řadu stavebních prvků volil restaurátorské postupy, obvyklé při péči o památky nejvyšší kategorie. Vzhledem k výraznému postavení památníku v urbanismu Zlína je objekt zároveň světelnou dominantou města. Případné využití pro pietní a společenské akce nebo interiérové výstavní instalace bude vždy přizpůsobeno ideové a architektonické podstatě památníku a asketickým podmínkám jeho vnitřního prostředí. Dominantou interiéru je nová maketa letounu Junkers F 13.

Autorská práva
Foto: BoysPlayNice

 

Investor: Město Zlín (obnova památníku) ve spolupráci se Zlínským krajem (zázemí v budově gymnázia) a Nadací Tomáše Bati (maketa letounu Junkers)
Autor stavby: František Lýdie Gahura
Architekt obnovy stavby: TRANSAT architekti – Petr Všetečka; spolupráce Karel Menšík, Alena Všetečková, Petr Daniel
Zastavěná plocha památníku: 680 m2
Užitná plocha: 1592 m2
Obestavěný prostor: 9200 m3

Projekt obnovy Památníku Tomáše Bati byl včetně recenze Petra Šmídka publikován v časopise Stavba č.2/2019, str. 36–41

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2019 Business Media CZ, s. r. o.