Obnova roubenky
(14. 6. 2016) Pavel Rada
Obnova roubenky
Rekonstrukci malé zemědělské usedlosti, kterou tvoří chalupa
se stodolou, pojal architekt Pavel Rada jako návrat k původnímu stavu. Dispozice
se ze stavby dala vyčíst, nové trámy jsou přiznané, ale starých stavebních
prvků se podařilo zachovat dost.
Památkově chráněná roubenka se stodolou v CHKO Žďárské vrchy
je dokladem typického lidového stavitelství v této lokalitě. Podle
datování dřeva provedeného v průběhu rekonstrukce se prokázala doba jeho kácení
v letech 1800 a 1830. Před zahájením obnovy byl objekt více než deset let
opuštěný, zchátralý a hrozila jeho zkáza. Do roubení a konstrukcí nebyly až na
výjimky provedeny nevratné zásahy, proto bylo možné stavební historii zmapovat
a odečíst z konstrukce původní dispozice. Obnovena tak byla průchozí síň, která
roubenku dělila na hospodářskou a obytnou část. V hospodářské části jsou nyní
koupelna a ložnice, obytné části dominuje již nedělená světnice a další
ložnice. Stodole byla ponechána hospodářská funkce.
„Původní dispozici jsme poznali z
konstrukce, ta je u roubenek jednoznačná. Stavební změny byly čitelné právě
podle roubení. Nové trámy jsem nekamufloval, jejich novost je přiznaná a na
konstrukci je vidět, co je původní a co nové. Toho původního se ale podařilo zachovat
poměrně hodně,“ říká architekt Rada
Poškození stavby
Na Vysočině se roubenky zvenčí i zevnitř omítaly; říkalo se tomu kožich,
zřejmě to byla účinná teplená izolace. Dřevo ale nemohlo dýchat, pod omítkou se
také držela vlhkost. Stropy byly černé, protože byly natírány volskou krví.
Pravděpodobně zčernaly i proto, že v místnosti nebyla těsná kamna a kouř se
držel pod stropem. I navzdory takové „impregnaci“ se musely stropní trámy
včetně záklopu vyměnit. Na prkenný záklop se totiž dávala vrstva jílu, a jakmile
se neopravovanou střechou do stropu dostala voda, trámy hnily. Kromě toho
nebyly roubenky nijak izolovány od zemní vlhkosti, takže hnily také spodní
trámy, které se ukládaly přímo na kamenný sokl stavby.
Způsob obnovy
Autor rekonstrukce zvolil přístup spočívající v tom, že chtěl chátrání
dřevěnky zastavit, ne jen zpomalit, jak to někdy prosazují památkáři. Jeho
cílem bylo stavbu uvést do stavu, ve kterém přečká další dlouhá léta jako
připomenutí lidového stavitelství. Musel proto zvolit poměrně razantní způsob
rekonstrukce, ale tak, aby se zachovaly původní konstrukce. První položkou
rozpočtu byla práce geodeta, který celou konstrukci zaměřil. Výsledkem byly
údaje o všech rozměrech trámů a konstrukcí. Následovala práce na projektu pro
stavební povolení, i tak ale architekt věděl, že se projekt bude přizpůsobovat
u vlastní realizace podle toho, jak se konstrukce budou odkrývat.
Při obnově použil některé současné stavební materiály a technologie -
například spárování vně i uvnitř je provedeno hlínou stejně jako vnitřní
omítky. Dožilé konstrukční prvky roubení a krovu byly buď vyjmuty a nahrazeny
kopií ze stejného materiálu nebo vyřezány a nastaveny.
Mezi původním základem a okolní zeminou je vzduchová mezera. Voda v této
lokalitě bude v základech vždycky a na tomto místě je vody hodně – architekt
Rada se proto rozhodl, že ji pokud možno co nejlépe odvede a odvětrá, aby
netlačila na izolační konstrukce. Při realizaci spodní stavby byla konstrukce
roubení celé stavby spolu se střechou zvednuta. Spodní stavba a izolace podlah
se pak provedly nově. Po doplnění roubení byla konstrukce položena na vyztužený
kamenný sokl spojený s původním kamenným základem. Na střeše roubenky je nyní
šindelová krytina, u stodoly jsou betonové šablony.
Postup prací
Začalo se od střechy, osekaly se také omítky - našla se tak místa původních
zaroubených příček, také otvor jednoho z oken byl nově vyříznutý a větší než
ostatní okna. Stavbu bylo třeba doroubit a konstrukčně sepnout. „Začali jsme od
komína, udělali jsme nový čtyřprůduchový, do kterého ústí topení a větrání
základů a kanalizace. Krov jsme rozebrali na jednotlivé části, všechny jsme
napřed očíslovali. Poškozené části se pak nahradily a zachovalé použily znovu.
Na opravený krov jsme vraceli i část původního prizmového laťování. Konstrukce
krovu je tedy v původní tesařské podobě. Na střeše byl starý eternit a pod ním
shnilý dehtový papír, který ležel na původních šindelích. V nové podobě je
střecha ze šindelů,“ upřesňuje Pavel Rada.
Když se vyměňovaly venkovní i vnitřní trámy, bylo nutné všechny roubením
spojené konstrukce zvednout tak, aby se mohly vyjmout shnilé spodní trámy a
nahradit se novými. Celá stavba se tedy o několik centimetrů nadzvedla a
podepřela. Zavěšena byla na náhradním skeletu ze sloupků, takže vlastně levitovala
ve vzduchu. Zachovalé konstrukce trámů se pak zavěsily pomocí popruhů ke
stropním trámům, které už byly vyměněny a postupně se k nim podvěšovaly trámy
nové.
„Stavělo se odshora dolů; pokud bychom postupovali opačně, tak bychom se
nepotkali. Tato technologie stavění nám umožnila vytáhnout a nahradit obvodové
trámy, na kterých stavení leželo a mohla se udělat nová skladba podlahy s
izolací a vyztužit zevnitř sokl. Nechtěl jsem ale původní kamennou konstrukci
soklu celou bořit a nahradit. Sokl byl řemeslně pěkně vystavěn a měl svůj
osobitý výraz, toho kamení se dotýkaly dvě stě, možná tři sta let staré ruce a
byla by škoda to zničit. Z vnitřní
strany jsme tedy kamení odebrali a celý sokl vyztužili betonem. Na vyspravený
sokl jsme pak zpátky celou roubenku položili,“ vzpomíná architekt.
Staro-nová podoba
chalupy
Roubenka nyní slouží pro přechodné bydlení. Ve světnici je nový kachlový
sporák, topí se v něm dřevem. Když se roztopí, vyhřeje celý prostor. Roubenku
je ale nutné temperovat i v nepřítomnosti obyvatel - k tomu slouží systém
elektrického stěnového a podlahového vytápění. Tam, kde jsou podlahy
z půdovek, je topení v podlaze. V místnostech s podlahami
z prken je topení pod omítkou ve stěnách soklu. Každá místnost je
regulovaná vlastním termostatem, v době nepřítomnosti se nastaví temperování,
které se vypne, jakmile se zatopí v kamnech.
Novým prvkem je v roubence koupelna, vestavěná do původní konstrukce.
Pro sprchu autor použil sklo v kombinaci s celoplošným materiálem na bázi
Corianu.
-vis-
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2012
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

26. 5. 2022 11:15:31
Re: Anna Švarc je architektkou metra
gratuluji a přeji mnoho zdaru. . komunální politici uchvátili rozhodování o uměleckých děl na metru do svých ukou..pomocí pavučin administrativních předpisů dusí argumentaci autorů.
26. 5. 2022 10:57:54
Re: Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Gro...
Přesně, to je nejhorší a také se toho obávám. Vůbec nechápu, jak člověk, který se nezabývá rozvojem území, nemá umělecké a vizuální cítění, prostě je to nějaký laik, může takto rozhodovat o tom, co je důležité pro lidi a město a co ne. Hřib je pro mne naprosto fantastický primátor. Je mladej, má rozhled, dá na rady skutečných odborníků, je kreativní a vypadá dobře.
24. 5. 2022 22:16:44
Re: Dveře IDEA od JAP FUTURE: V jednoduchosti je krása
Zde je dobrá ukázka, jak napsat o zcela obyčejném výtvoru, který nic nového nepřináší, celých 25 řádků. Nazval bych to prázdné věty v květnatém stylu, ale bez smyslu.
23. 5. 2022 10:40:23
Re: Koncept řetězové výstavby
Pan architekt Mareš již dlouhé roky trpí jakousi potřebou poučovat své profesní kolegy , jak se mají navrhovat a stavět domy . Osobně stále čekám , kdy Ateliér k světu naprojektuje , povolí a realizuje v Plzni nějaký kloudný dům , který by byl trochu ,,k světu" , něco , čím by obohatil soudobou plzeňskou architekturu . Teď tedy rozšířil svůj zájem i o urbanismus a přichází s myšlenkou řetězové výstavby , konceptem , který si cení až tak vysoko, že je chráněn průmyslovým vzorem.... Škoda, že architekti , kteří umí, mlčí.
21. 5. 2022 09:33:43
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Jen doufejme, že se nenajde zase nějaký vlivný laik, který ten projekt zabije, jako knihovnu od Kaplického zabil Klaus a po něm ostudně i tehdejší primátor.
19. 5. 2022 17:51:19
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Někde jsem zahlédla i schémata přeložek dopravy. Škoda, že jste je sem také nedali, když už se zmiňujete o komplexním řešení území.
19. 5. 2022 17:49:09
Re: Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Gro...
Jen to použití venkovních ramp. Ale tohle je mnohem rozevlátější (a mně se to taky víc líbí).
19. 5. 2022 17:11:56
Re: Nový Hlavák
Je to možná detail, ale když jsem před časem musela procházet od Sherwoodu k nástupištím, tak mi chybělo, že v dlažbě odbavovací haly nejsou vyznačeny hlavní průchody, vč. směrovek nejen nad vstupy, ale i nad kříženími. Mohlo (a z psychologického hlediska mělo) by to fungovat jako chodníky mezi prostory čekáren a pokladen nebo prodejních ploch. Takhle mi to přišlo, že se navzájem pletou lidi, kteří někam jdou, mezi těmi, kteří tam jen jsou. Předpokládám, že na jasně (např. barevně, materiálově) odlišeném "chodníku" by mohlo těch čekajících ubýt. Věřím, že řada z nich to dělá nechtěně, protože prostě neví, kam si stoupnout, kudy jít. Např. není šťastné řešení, umístit informace o odjezdech přímo nad takovýto "chodník", aby se tam kvůli nim cestující zastavovali. Tam patří jen výrazná směrovka k informacím a pod informacemi prostor pro ty, co se zastaví (často i s kufry). Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, možná tam směrovky už jsou, ale tenkrát mi ta jednolitá podlaha, na které se bez ladu a skladu sem tam něco vyskytovalo, přišla nedomyšlená.
19. 5. 2022 14:46:37
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Nepříde Vám to hodně podobné Opery v Oslu od Snohetta?
17. 5. 2022 14:38:55
Re: Knihovna Petra Hájka
Dobrý den,na první pohled až nepřátelské k člověku...vězeňská atmosféra....přeju ať je to jen na fotce a nikoliv ve skutečnosti
11. 5. 2022 20:57:09
Re: Re: Koncept řetězové výstavby.
Přesně tohle mě napadlo taky.
11. 5. 2022 20:53:50
Re: Studenti navrhli nové využití Strahovského stadionu
Kotviště vzducholodí, to je přece úžasný nápad.
8. 5. 2022 20:56:33
Re: Koncept řetězové výstavby
Souhlsím s předchozími. Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech. Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
5. 5. 2022 20:29:12
Re: Koncept řetězové výstavby
Přidávám se k předchozím hodnocením. Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další. Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko. Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
5. 5. 2022 18:30:32
Re: Koncept řetězové výstavby
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
5. 5. 2022 17:11:05
Re: Koncept řetězové výstavby - nuda bez kapky kreativity
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
5. 5. 2022 15:36:24
Re: Koncept řetězové výstavby
Nelíbí. Příliš se drží uniformity.
29. 4. 2022 15:40:51
Re: Re: Stodola Loubí.
Ale aspoň je to střecha s přesahem a stodola má dvoje vrata. Tak když spadne lavina na jedné straně, tak nejspíš na druhé netaje. A kdyby ano, tak je to přece rekreační objekt a zůstane se vevnitř :-) Mě spíš napadlo, že posuvná vrata na stodolách měla dost výhod.
29. 4. 2022 15:10:48
Re: Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské a...
Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení - a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění. Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu - jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.
28. 4. 2022 15:50:14
Re: Re: Stodola Loubí.
Řekl bych, že stodola včetně krovu už na místě v dlouhodobém horizontu úspěšně stojí.