Obnova Vrchlického sadů v Klatovech

Obnova Vrchlického sadů v Klatovech

Klatovy

(13. 2. 2020) Jakub Chvojka

   
 
 
 
 

Obnova Vrchlického sadů v Klatovech

Idea projektu: Park, jako součást historického zeleného prstence, který vznikl namísto hradeb, zbouraných po vzoru města Vídně. Na začátku spolupráce byla ambice navázat na původní kulturní tradici Klatov a zároveň nalézt odpovědi na současné požadavky veřejného městského prostoru.

Staronová promenáda – významná osa prochází napříč parkem a pokračuje přes ulici do sousedních sadů. Obnova čtyřosé lipové aleje si vyžádala přeložku kabelu elektrického vedení. Vrchlického a Hostašovy sady přes ulici propojuje široký přechod pro chodce na ose promenády, zvednutý do výšky chodníku. Rozsah dláždění z barevné mozaiky byl výrazně rozšířen s ohledem na nutnost doplnění chybějících cest. Čtvercový ornament dlažeb z rozpadlé mramorové mozaiky byl převeden na novou dlažbu především z žuly. Původní mozaika byla přetříděna a zčásti vrácena zpět. Kolem Okrouhlice je tak možné vidět plató z původního mramoru.
Staronový zahradní parter – geometrická kompozice s dominantou pomníku Jana Krejčího je interpretována bez dekorací. Tradičně bohatá květinová výzdoba zahradního parteru byla převedena do jediného pásu při okraji, který je věnován fenoménu klatovských karafiátů. Zahradní parter je od ruchu promenády oddělen nízkou terasou se světelnými schody a stříhanými keři. Terasa z čedičové dlažby může sloužit jako pódium. Keřové patro bylo zásadně redukováno s ohledem na podélnou transparentnost okružního parku.

Technické informace
- komplexní obnova vegetace: kácení, ošetření a výsadby stromů včetně přeložky kabelu elektrického vedení z důvodu obnovy promenády; založení stříhaných plůtků, trávníků, květin; automatický závlahový systém
- nová cestní síť včetně organizace dopravy
- rekonstrukce historických ornamentů dlažeb
- nový systém LED osvětlení a scénické nasvícení
- nový městský nábytek včetně originálů na zakázku
- nový prameník pitné vody
- model města „Rehabilitace Vrchlického sadů 2018 Královské město Klatovy”
- očištění a repase sochy Nalezená studna od Václava Fialy
- očištění pomníku Jana Krejčího

Autorská zpráva


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz