Obnova Werichovy vily
U Sovových mlýnů 501/7, Praha, Malá Strana
(17. 1. 2018) TaK Architects
Obnova Werichovy vily
První zmínka o pozemku pochází z roku 1495, kdy byla část
obecního gruntu prodána rybáři Duchkovi. Další až z roku 1590, kdy je již
vedena zahrada s domem jako majetek mydláře Jiřího Komínka. Pro samostatně
stojící dům s mansardovou střechou se zejména od 90. let 20. století vžilo
pojmenování Werichova vila. Větší či menší část svého života tu prožily i další
osobnosti české vědy a kultury: v letech 1798 – 1803 filolog a zakladatel
slavistiky abbé Josef Dobrovský, v letech 1929 – 1940 historik umění, znalec
Prahy a přední pracovník památkové péče Dr. Zdeněk Wirth. Po válce zde kromě J.
Wericha žil v letech 1948 – 1968 básník a překladatel Vladimír Holan.
Renesanční jádro domu tvoří sklepy, část přízemí a západní
polovina patra. Dendrochronologický průzkum ukázal, že se dům stavěl ve dvou
fázích, nejprve kolem roku 1510, později v letech 1616 – 1619. Zásadní proměnou prošel při přestavbě podle
projektu architekta Ignáce Palliardiho z roku 1803, při níž byl v přízemí
rozšířen východním směrem o podloubí, v patře byly zvětšeny obytné místnosti.
V rozporu s projektem, který předpokládal zachování valbové střechy se
štítovými vikýři, byla realizována mansardová střecha s obytným podkrovím na
západní straně.
V rámci prvního číslování v letech 1770 – 1771 obdržel dům č. 323, později, po
roce 1805 obdržel čp. 501, které si podržel dodnes.
Historie domu je spojena s vlastnickými převody pozemků části ostrova Kampa. Po
Jiřím Komínkovi se dům dostal do majetku rodiny Schoenfeldů, která mimo jiné
spojila dříve oddělené menší pozemky v okolí vily (Malá a Velká Komínkovská
zahrada) do tzv. Schoenfeldské zahrady (1725). V polovině 18. století prodává
poslední z rodiny celý dům i se zahradou Nostic-Rieneckům. František Václav
hrabě Nositc-Rieneck, který do té doby upravoval rodinné statky na levém břehu
Čertovky, započal s velkorysým plánem na pozvednutí a rozšíření zahrady,
stavební dílo ale dokončil až jeho syn, František Antonín Nostic-Rieneck. Ten byl
jmenován nejvyšším purkrabím a především se stal významným zastáncem českého
království před centralistickými záměry Vídně. V jeho službách působil mimo
jiné Josef Dobrovský, který vyučoval jeho čtyři syny a v domě bydlel na
konci svého života v letech 1798 – 1803. Podobu vily z této doby zachycuje
veduta Prahy a plán stavitele Palliardiho, který dům významně přestavěl. Stav
po provedené přestavbě z počátku 19. století je zachycen na tzv. Juttnerově
plánu z roku 1815 a Sacchetiho vedutách z roku 1817-1822. Věrné vyobrazení domu
poskytuje také Langweillův model Prahy z let 1826 – 1837. Poslední významnou
adaptací vily, která od roku 1918 přechází do vlastnictví státu, byla přestavba
podkroví pro Dr. Wirtha podle plánů architekta Bohumila Hubsmanna.
V průběhu druhé světové války se měla Kampa stát cvičištěm nacistické mládeže.
Z tohoto důvodu byly zbořeny zdi vymezující šlechtické zahrady, s výjimkou části
zdi s branou při severní straně vily. Po válce se do vily nastěhoval Jan
Werich, který zde bydlel až do své smrti v roce 1980, v letech 1948-1968 žil v
přízemním bytě Vladimír Holan.
Rekonstrukce 2013 –
2017
Objekt byl značně poškozen při povodních v roce 2002, záměr obnovy byl
projednáván několik let, současná podoby vily je výsledkem investice Městské
části Praha 1. Práce byly zahájeny v
roce 2005, následně ale přerušeny s cílem připravit program, který by vilu
zpřístupnil veřejnosti. Spolu s rekonstrukcí vily byl upraven i přilehlý
pozemek, který se stal součástí Parku Kampa. Rekonstrukce byla vedena snahou
oživit příběhy tohoto magického domu, plného energie a emocí, vnitřní síly a
napětí. Důraz jsme kladli na vyznění původních renesančních, ručně upravovaných
povrchů, které jsou doplněny řadou drobných současných detailů ze skla, kovu a
dřeva.
Renesanční suterény jsou ve své textuře ponechány v čistě bílé barvě, podtržené
dlažbou z přírodních cihel kladených atypicky na svislo v parketovém vzoru.
Úpravy přízemí byly vedeny snahou přiblížit složitou stavební historii domu.
Původní malá rybárna je čtvercovým, centricky osvětleným prostorem s prkennou
podlahou, hlavní vstupní prostory jsou stejně jako historické schodiště z
pískovce, zatímco někdejší salla terena vytvořená při rozšiřování objektu podle
projektu Ignáce Palliardiho má podlahy z litého terazza. Klenuté stropy byly
doplněné vertikálami ze skla, v prostoru je neformálně rozmístěn drátěný bílý
mobiliář. Ten je i pojítkem interiéru a exteriéru vily, je totiž určen i k
umístění v zahradě. Inspirací pro prvek propojující křehký e éterický prostor
vily se zahradou se staly poetické fotografie Josefa Sudka z 50. let minulého
století. Přízemí vily je dispozičně vymyšleno tak, že umožňuje provozně oddělit
salla terenu a ve večerních hodinách i nadzemní podlaží a využívat tak sociální
zázemí vily pro letní scénu vytvořenou na dvoře směrem k Čertovce, veřejnosti
přístupnou zahradou od mostku Nosticovy zahrady. Rozhraní obou pater je
realizováno jako skládaná mříž v portálu schodiště, tvořená z liter se jmény
nejvýraznějších obyvatel vily a texty z jejich děl.
První patro, nebo chceme-li piano nobile sídla Nosticů, je charakteristické
enfiládou prostor směrem k Vltavě a dřevěnými výplněmi ve světle šedých tónech.
Celé patro opticky spojuje a rozšiřuje podlaha s geometrickým rastrem ze dvou
druhů dřeva. Univerzální prostor pro přednášky a výstavy na půdě Werichovy vily
je současně prezentací sanovaného krovu a restaurovaného renesančního
schodiště. Nově zpřístupněné patro provází i nenápadný detail výplní z
ocelových lanek, „pavučin”, které plní funkci zábradlí a předělů.
Všechny části vily jsou autenticky osvětleny, část světel je určena k prezentaci
architektury, část byla navržena jako univerzální systém osvětlení expozice.
Fotografie vily i zahrady jsou pořízeny krátce po dokončení rekonstrukce na
jaře 2017. Následné stavební a
interiérové úpravy, expozice i vnitřní vybavení jsou dílem Nadace Jana a Medy
Mládkových, která Werichovu vilu převzala do užívání v červnu 2017.
Autorská zpráva
Autor: TaK Architects – Marek Tichý; spolupráce Jana
Přibylová, Klára Tichá, Magdalena Kurfürstová
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2017
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

31. 3. 2023 22:51:02
Rychlá a spolehlivá půjčka
Rychlá a spolehlivá půjčka Začínáte podnikat a došly vám prostředky na jeho spuštění? Chcete růst svého podnikání a nemáte volné zdroje? Potřebujete překonat obtížnou finanční situaci, platit účty? Máte nějaké popravy, potřebujete pojištění? Komerční úvěr můžete zcela využít na všechno. Můžete žádat od 50 000, - do 20 000 000, - Kč. Splatnost je od několika měsíců do 20 let. Zajištění úvěru je vhodným, bytovým a družstevním majetkem, nebytovým prostorem a pozemkem. Můžete řídit vše z domova, aniž byste šli do kanceláře. Můžete vydělat peníze do 48 hodin. Neváhejte nás kontaktovat: Jaroslav.dlouhy8@gmail.com Whatsapp: +420730680355
31. 3. 2023 18:50:36
Re: Re: Re: Novela stavebního zákona nenaplnila svůj možný poten...
Vy si vážně myslíte, že politici nemluví o tom, jak fungují místní municipaity proto, že jsou slepí? To snad ne. Vždyť jsou to titíž lidé. Proč myslíte, že ustoupili tlaku obcí na ponechání obecných stavebních úřadů pod kuratelou samosprávy? Prý že by k nim měli lidi dál - ale ty úřady tam přece měly zůstat jako pobočky. Jenže politici v parlamentu přece nemohou říct politikům z obcí, že jejich jediný argument pro zrušení centrálního úřadu je lež. Ó pardon, zapomněla jsem na druhý: obce by ztratily vliv. Ale na co vlastně, když tak vehementně tvrdí, že do výkonu státní správy nezasahují. Místo toho by přece stačilo přidat jednoduchou větu, že obec je na svém území vždy dotčeným orgánem. A mohla by si třeba jako dotčený orgán hlídat soulad s územním plánem, který si sama schválila. To by bylo krásné - hned by se snížil počet úředníků státní správy :-) Jinak souhlasím, že za tabulkový plat se na úřad odborníci shánějí těžko. A pak se ještě musí rozloučit s kreativitou, kterou by stavebníci tak chtěli, protože úředník prostě smí jen to, co má v zákoně. A co si budeme povídat, ten je každou novelou horší a horší. Bylo by to krásné, kdyby už ministerstva přestala vymýšlet další a další úkoly, zákazy a příkazy, hlídání tohohle a támhletoho, a místo toho začala likvidovat nepotřebné předpisy. Bez toho přece nikdy nemůže dojít k tolik slibovanému snížení byrokracie.
30. 3. 2023 17:41:25
Re: Spiegelbaude (Zrcadlovka)
SENZACE - BRAVO................
30. 3. 2023 14:40:24
Re: Architektura na ČVUT uspěla v mezinárodním srovnání
Tak které místo skutečně zaujala ČVBUT ????
30. 3. 2023 14:39:10
Re: Architektura na ČVUT uspěla v mezinárodním srovnání
Tak které místo skutečně zaujala ČVBUT ????
28. 3. 2023 21:36:45
Re: Re: Novela stavebního zákona nenaplnila svůj možný potenciál...
Pane architekte, brečíte dobře, ale na špatném hrobě. Členové Platformy nejsou tvůrci, ale naopak oponenty, vznikající novely. A jejich kritika nebyl bezduchá jedovatost, kterou ve své glose vyjadřijete Vy, ale snaha, aby nový stavební zákon byl alespoň o něco méně špatný, ale ještě pořád poloticky průchozí.. Na svůj názor máte neupiratelné právo.Ale nemaťte ostatní, prosím.
27. 3. 2023 17:30:55
Re: Re: Novela stavebního zákona nenaplnila svůj možný potenciál...
Bez námitek, jen doplním, že to podstatné, co brzdí povolovací řízení, není technikálie, nebo přemíra byrokracie na souvisejících úřadech, ale nekvalitní obsazení stavebních úřadů a především, a to i Klára Dostálová v době ministrování připustila a ostatně každý zasvěcený stavbař, 30% neobsazených míst na pozicích stavebních úředníků a jejich tabulkové platy, podle platových tříd. To je velmi špatné, když jejich platy určují místní municipality, které potom mají dveře pro nátlak na výhody a protekci otevřené. A to se děje a nadále dít bude a slepí politici o tom nemluví. Jsou podjatí a vůbec problému nerozumí, zejména ministr Bartoš. Budou se všichni za rok divit, že se nic nezměnilo, ale zato přibylo víc stížností na stavební úřady z mnoha důvodů.
27. 3. 2023 15:01:32
Re: Pumpa
Skvělý počin. Tleskám.
27. 3. 2023 14:54:50
Re: Novela stavebního zákona nenaplnila svůj možný potenciál
Je to hrůza, co zase času a úsilí stála tato příšerně blbá, nepřehledná a nedokonalá novela Stavebního zákona. Je hrůza, že Členové platformy pro zdravý stav........(čeho)....jsou zase ti stejní úředníci, se stejně blbými názory a přístupy. Kdy už konečně bude stavební zákon krátký a jasný pro každého občana.
15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?