Office Hybernská

Office Hybernská

Jedná se o rekonstrukci historické památky, která přináší soudobý architektonický tvar. Studio AARH k původně baroknímu klášteru v Hybernské ulici připojilo technicistní věž ze skla a betonu. Novotvar sebevědomě vstupuje do prostranství před budovou a vytváří v něm výrazný kontrapunkt.

Na kontrastu starého a nového stojí celá rekonstrukce. Nitro historické budovy se proměnilo na kanceláře a zasedací místnosti. Povrchy a stropy přístavby se přizpůsobují funkci jednotlivých místností: zasedací místnosti orientované do náměstí mají kvůli akustické pohodě polstrované obklady, na podlaze koberec s vysokým vlasem, a jejich velké prosklené plochy se dají zatáhnout těžkým závěsem.

Architekti v původně barokním objektu s pozdější klasicistní přestavbou odstranili všechny vrstvy, které památku degradovaly, aby vyzdvihli původní hodnotné prvky: dveře s kazetovými výplněmi, kastlová okna, valené a křížové klenby či klasicistní krov. Nedochované prvky jako schodišťová hrazení či podlahy na podestách nahradily soudobé materiály i tvarosloví. Hrubost a poréznost staletého kamene doplňují lesklé podlahy z litého teraca.

Historické fasádě přidaly novou kvalitu prosklené výklady s kovovými rámy zapuštěnými do původního ostění; průchod domem mezi ulicí Hybernská a náměstím Republiky uzavírají dřevěná vrata s plastickým sgrafitovým motivem, který navazuje na strukturu podlahy.

Nejvýraznějším prvkem rekonstrukce se stala nová přístavba v podobě věže, do níž se integrovaly všechny páteřní instalace, aby se minimalizovaly zásahy do památkově chráněné stavby. Ačkoli slouží zejména jako komunikační uzel, architekti do ní vložili také zasedací místnosti. Její výrazné estetické a materiálové provedení ji povyšuje na dominantu stavby. Věž se od nároží opticky i půdorysně odpojuje, aby nebránila pohledu na historickou fasádu. S původní hmotou budovy ji propojuje systém prosklených krčků napojených v místech původních oken.

Nejen tvaroslovně, ale také materiálově stojí věž v opozici vůči budově někdejšího kláštera. Konstrukce únikového schodiště je obnažena na skelet. Podobně jako u fasády se čirý prosklený povrch střídá s neprůhlednými duralovými částmi; hladce broušený povrch schodiště doplňuje hrubá struktura betonové stěny. Velkorysé prosklení přístavby (tabule v nejvyšším patře je vysoká devět metrů) zevnitř poskytuje nerušený výhled do prostoru náměstí, zvenku umocňuje sochařský efekt schodiště, zdůrazněný večerním osvětlením.

Nejen samotná věž se schodištěm, ale také výtah s prosklenou kabinou má nečekaný světelný účinek: z bočního pohledu světlo výtahu za tmy stoupá nebo klesá jako tajemný odlesk. Světelné prvky ozvláštňují také interiér: nenápadné stropní svítidlo prosvěcuje tenkou vrstvu onyxu, a z podlah vyvěrá večerní iluminační osvětlení, které ozařuje stěny a stropy.  

Interiéru vládnou odstíny černé, antracitové, šedé a bílé barvy v jemném kontrastu k přirozené barevnosti dřeva, železobetonu a broušeného duralu. Původní historický objekt a novou přístavbu sjednocují podlahy z litého teraca v bílém a antracitovém provedení. Současná architektura AARH historickému centru neškodí, naopak: vnáší do něj nové, nečekané kvality.