Projekt generální opravy fasád Národního divadla zpracovala v roce 2004 firma OMNIA projekt, s.r.o. Později se aktualizoval o informace z již provedených prací, jako byla například oprava vrchní části soklu trig. Opravy provádí akciová společnost OHL ŽS od roku 2012.
V první fázi rekonstrukce se vyhodnotil stav fasád, poté se testoval způsob čištění sochařské výzdoby a kamenných ploch. Vyzkoušeny byly chemické i mechanické metody čištění pískovce, nakonec se dodavatel stavby rozhodl pro kombinaci technologií: hrubé nečistoty se odstraňovaly pomocí regulované tlakové vodní páry, patiny a nečistoty abrazivní metodou. Ta spočívá v tryskání velmi jemného skelného abraziva. Lokálně se kámen dočišťoval pomocí gelů na bázi fluoridu amonného. Neodstranitelné nečistoty, hloubkové znečištění a změny barevnosti zůstaly ponechány, ale barevně se korigovaly retuší a adjustacemi.
V průběhu prací se potvrdilo, že během posledních oprav kamenných částí nebyl jejich povrch řádně očištěn od krust nebo předchozích restaurátorských retuší a místy ani od starších tmelů. Ty byly v kameni fixovány a uzavřely tak jeho povrch, takže při zatékání vody do hmoty kamene docházelo k jeho degradaci.
Fasády se tedy čistily mechanicky, chemicky, biologicky a pomocí abrazivních metod. Opravují se poškozené a rozpadající se omítky a degradované kamenné povrchy, vyměňují poškozené a neopravitelné části kamene. Kamenné části mají nové spáry, restaurují se plastické a architektonické prvky fasád, veškerá sochařská výzdoba a dveřní portály z vápence. Obnovou prošly také patky a hlavice z mramoru, dříky z leštěné žuly, uliční kandelábry a sloupy kočárového vjezdu, sloupy z leštěné žuly v arkádové chodbě. Dále také prvky ze štuku a sádry nebo z bronzu a mědi. Opravy završí lokální hydrofobizace ohrožených míst, aplikace antigraffiti nátěrů ve spodních částech budovy a instalace ochranných prvků proti ptactvu.
Konzultace se statiky
Odborníci z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR provedli diagnostiku statických poruch. Závažné poruchy zjistili na korunní římse tamburu a na ji jihovýchodním rohu budovy. Vlivem netěsnosti zaatikového žlabu nad římsou, netěsnosti spár mezi kamennými deskami římsy a pravděpodobně i následkem nešťastně provedeného propojení konstrukce krovu střechy, římsy a konstrukce jeviště při minulé rekonstrukci došlo k promáčení římsy. Omezené možnosti dilatace konstrukce krovu pak vedly ke statickým poruchám. Koroze kotev římsy a promáčení kamenného materiálu římsy způsobily rozpínání korodujícího železa, zmrazovací cykly v zimním období způsobily potrhání římsy a uvolnění či vypadnutí celých kamenných bloků v její podhledové části. Tento problém se projevil na celé východní straně a části jižní strany římsy. Rozsah i závažnost poruch římsy jsou předmětem dalšího průzkumu, na jehož základě bude zpracován projekt opravy.
Pozornost je věnována také nosným konstrukcím. Statik doporučil, aby se drobné trhliny hloubkově proškrábaly a přespárovaly nebo stáhly pomocí vysokopevnostních šroubovic. Na severním rizalitu byly zjištěny významné posuny kladí. Z historických pramenů se datují již do doby po požáru divadla, kdy byly vsazeny nové kamenné bloky kladí, tvořící podélný klenák. Způsob provedení této opravy lze přičítat řemeslnému mistrovství zhotovitelů. Velikosti bloků pískovce jsou na jiných stavbách v našich zemích nevídané (pro budování divadla musela být dokonce na náklady stavby rozšířena silnice z lomu).
Spáry kamenných bloků
U spár kamenných bloků říms docházelo k zatékání, proto jsou přetěsňovány pomocí mirelonového provazce a elastické těsnicí hmoty na hybridní bázi. Díky vyplnění hluboké spáry pomocí pružného těsnícího provazce se zamezí vytvoření silné vrstvy tmelu, který po přepenetrování vytváří pevným spojením s okolním kamenem vodotěsné uzavření spáry. Při silnější mocnosti tmelu by tedy hrozilo nebezpečí, že se vlivem dilatačních pohybů kamenných bloků odtrhne. Pomocí mirelonové vložky se vytvoří optimální tloušťka tmelu, navíc se tento spoj může aplikovat i v několika vrstvách nad sebou. Svrchní části bloků korunní římsy byly při předcházející rekonstrukci problematicky opraveny betonovými vysprávkami či provedením kamenických filuňků, které neumožňovaly řízený dilatační pohyb bloků. Na římse jsou teď místo nich kamenické filuňky se spárováním trvale pružným tmelem. Silně poškozené kuželky balustrád či větší zcela degradované části byly nahrazeny částečnými či celkovými kopiemi z pískovce.
Výtvarné pojetí severní části
Bylo třeba se rozhodnout, jakým způsobem budou ztvárněny malby na štukových částech fasád, jež napodobují přírodní kámen. Základním předpokladem byla volba odstínu v barvě přírodního kamene po vyčištění jednotlivých bloků. Míra vyčištění a tedy i finální vzhled divadla byly dlouho diskutovanou otázkou – projekt totiž původně počítal se sjednocením kamenných a omítaných ploch lazurou. Barevné odstíny a způsob provedení výmalby v odkazu na originální provedení však nebyly jednoznačné, zachovaly se jen fragmenty výmalby a několik černobílých fotografií, na nichž byla patrná iluzivní výmalba, navozující dojem provedení celé stavby z pískovce. Nebylo jasné, jak dobře se podaří kámen v konkrétních částech vyčistit a podle čeho se tedy nastaví pomyslná startovací čára nového vzhledu divadla. V projektu se počítalo s výběrem šedého až tmavě okrového odstínu. Avšak jakoby si o to divadlo řeklo samo, vyčištění odhalilo původní barevnost, bohatost tónu, prostoupenou žílami usazenin v původním pískovci. Hlavní restaurátor, akademický sochař Jiří Fiala, autorka výmalby Michaela Absolonová a zástupce NPÚ Pavel Jerie proto přihlédli ke krásnému zbarvení kamene a rozhodli, že nová výmalba opět přiblíží omítkové plochy k plochám kamenným a vytvoří tak ze Zítkovy a Schulzovy části Národního divadla jeden celek.
Štukové části se malovaly silikátovými barvami vyvinutými přímo pro potřeby této realizace. Bylo stanoveno dvacet základních odstínů finálního tónování. Lokální retuše či výmalby kamenných částí se provádějí reverzibilními akrylátovými barvami, které byly také vyvinuty speciálně pro tuto realizaci. Barevné retuše kamene přišly na řadu tam, kde plochy nebylo možno dočistit abrazivně bez poškození povrchu a nepomohla by ani chemická cesta.
Lunety a malby
Restaurování figurálních lunet od Josefa Tulky a malby kleneb v lodžii severního rizalitu proběhlo pod vedením Jiřího Suchana. Z jejich povrchu se odstranily prachové depozity a pak se výmalby se spráškovatělou barvou zpevnily fixáží Hydro-Grund. Jejich retuš byla provedena přírodními pigmenty. Zpevňovaly se také defekty v omítkové vrstvě, které se vytmelily vápenným štukem.
Byl očištěn kazetový malovaný strop u hlavního vstupu, štukový materiál se lokálně konsolidoval, doplnil pomocí sádry a tmelu na bázi mouček, trhliny a praskliny se injektovaly. Barevná adjustace se obnovila v celé ploše. Zlacení bylo očištěno a lokálně retušováno.
Kazetový strop arkádové chodby nad Divadelní ulicí byl původně pojednán v oleji a v mastné tempeře. Po protečení při poslední opravě se malby přetřely vápnem a fasádní barvou, takže se musel nejprve zbavit tohoto nátěru a v místech, kde zůstala původní štuková vrstva, byly rozpoznány zbytky výmalby. Nebylo jich mnoho – náznaky hvězdy, část meandru, zbytky barvy a zlacení. Na základě těchto fragmentů, historických dokumentů a motivů v interiéru divadla se podařilo výmalbu obnovit.
Truhlářské prvky
Dveře, okna a prosklené neotvíravé stěny byly demontovány podle stavu a míry opotřebení. Křídla včetně rámů, kování a zámků se repasují. Všechny truhlářské prvky se po odstranění původních vrstev opatřují nátěry na bázi alkydových pryskyřic. Hlavní vstupní dveře do vestibulu jsou natřeny směsí přírodních olejů, které zvýrazňují přirozený vzhled dřeva. Především jsou ale praktické pro opravy drobných oděrek, jež mohou vznikat na tak frekventovaném místě.
Balkony, terasy a lodžie
Rekonstrukce balkonů a teras spočívají v provedení nové hydroizolace a nášlapných vrstev z keramické a kamenné dlažby, eventuálně původních kamenných desek. Všechny hydroizolační práce na balkonech a terasách začaly minimálně s jednoročním předstihem před opravami jejich podhledových částí tak, aby měly čas vyschnout. Po odstranění původních skladeb podlah včetně betonů a izolací byl vždy posouzen stav vodorovné nosné konstrukce. V některých případech, jako třeba na hlavní severní terase, zůstala původní izolace z živičných hydroizolačních natavených pásů, neboť bylo shledáno vhodným ponechat ji jako pojistnou hydroizolaci. Jako hlavní vrstva byl použit nátěr na bázi živičných emulzí modifikovaný plastem, na spádový cementový potěr se pokládala elastická minerální izolační stěrka. Vpusti byly vyměněny za litinové s dvojitým límcem pro napojení horní a spodní izolace.
Hlavní severní terasa mezi trigami je vydlážděna maloformátovou žulovou dlažbou s drsným povrchem (dříve tu byly žulové desky s leštěným povrchem). Stejná dlažba byla použita i na vyšším balkonu nad Divadelní ulicí a na západní a východní lodžii spojovacího krčku mezi Zítkovou částí a Prozatímním divadlem, dále na západních a jižních balkonech. Podlaha lodžie nad hlavním vstupem byla zadlážděna ručně zhotovenou kopií původní keramické dlažby. Jedná se o vzorovanou neglazovanou reliéfní dlažbu s bordurou. Po provedení obnovy západní fasády bude stejnou dlažbou dlážděna terasa nad kočárovým vjezdem.
V chodbě s arkádami nad Divadelní ulicí zůstaly zachovány velkorozměrové žulové desky, které tvoří konstrukci podlahy. Vyčištěny byly křemičitým pískem, poté vodotěsně přespárovány, vyspraveny a hydrofobizovány. Také v hlavním vstupu pro diváky včetně přilehlých schodišť a v kočárovém vjezdu zůstala žulová dlažba z doby rekonstrukce v roce 1983 a původní žulové stupně, které jsou vyspraveny, vyčištěny, přespárovány a hydrofobizovány.
Svítidla a další doplňky
Novodobá svítidla na jižní a západní fasádě budou nahrazena replikami původních. Na terase u trig byla vyměněna za atypická v kombinaci mosazi a skla. Veškerá historická svítidla v portiku, kočárovém vjezdu, arkádové chodbě i v lodžii byla zrevidována, opravena po elektrické stránce, vyčištěna, restaurována nebo repasována. Restaurují se i venkovní stožárová svítidla a kovaná branka při vstupu do arkádové chodby.
Z bronzu byly odlity květinové truhlíky na balustrády lodžie, terasy i na balkony. Rekonstrukce fasády zahrnuje také výměnu novodobých vitrín ve vstupním portiku a na jižní fasádě. Jejich tvar a dílenské zpracování je provedeno podle historických. Původní vitríny na divadelní programy byly pasířsky repasovány a vyčištěny.
Petr Snížek
