Ostrava Tower

Výsledky inženýrskogeologického průzkumu v prostoru bývalé koksovny Karolina potvrdily, že je zde možné postavit výškovou budovu. Průzkum, který probíhal od ledna letošního roku prováděl mezinárodní tým architektů, geotechnických inženýrů a specialistů na zakládání výškových staveb.

Ostravská společnost RT TORAX plánuje v blízkosti centra Ostravy, na pozemku mezi ulicí 28.října a OC Nová Karolina postavit nejvyšší budovu v České republice. Provedený průzkum měl ověřit, zda je možné na tomto místě postavit výškovou budovu. Zkoumány byly inženýrskogelogické poměry lokality významně dotčené důlní činností a koksárenským provozem. Intenzivní průmyslová činnost probíhala na tomto území od poloviny 19. století.

„První fází bylo shromáždění a studium veškerých dostupných archivovaných materiálů a plánů. Seznámili jsme se s historickými mapami dobývacích prostorů v dotčeném území i s moderními průzkumy provedenými při sanaci území před deseti lety,“ uvedl architekt Jiří Soukup ze společnosti Studio Anarchitekt, podílející se na přípravě projektu.

Na základě shromážděných dat byl připraven plán průzkumných vrtů a odběrů vzorků zeminy. Během terénní fáze průzkumu, provedly specializované organizace celkem 10 vrtů do hloubky 12, 70 a 150 metrů.

V nejhlubších vrstvách byl zkoumán stav bývalých dobývacích slojí. Celkem bylo identifikováno šest výrubů dobývacích slojí v hloubce okolo 150 metrů pod zemí. Nad dobývacím prostorem se nachází přibližně 90 metrů mocná vrstva jílů a pískovce, ze které bylo odebráno okolo 40 vzorků pro laboratorní zkoumání. V mělkých vrstvách, v hloubce přibližně 12 metrů byly odebrány vzorky zeminy a podzemní vody, u kterých proběhly testy na přítomnost kontaminačních látek.

Odebrané vzorky byly hodnoceny geology, geotechnickými specialisty a důlními inženýry. Závěrečné hodnocení provedl odborný tým specialistů společností Bollinger – Grohmann a Baugrund Dresden, vedený Dr. Ing. Tomasem Meierem.

„Ze závěrů všech zúčastněných odborníků vyplývá, že plánovanou stavbu je možné bezpečně založit a zakotvit v podloží. Rozhodující jsou geologické poměry v hloubce přibližně do 50 metrů. Prokázalo se, že jílová vrstva je dostatečně mocná a je podložena další silnou karbonskou vrstvou tvořenu převážně pískovcem a neogenními jíly. Prokázalo se také, že velikost ani stav bývalých důlních děl není pro budovu významný a lze zde bezpečně založit budovu až o výšce 200 m,“ dále komentoval výsledky průzkumu arch. Soukup.

S ohledem na celkové inženýrskogeologické poměry byl pro stavbu navržen speciální způsob založení s kombinací plošných a hlubinných prvků. Pilíře zapuštěné do hloubky přibližně 50 metrů budou podpírat tři nebo čtyři podzemní podlaží budovy.

Odborníci dále hodnotili stav a možnosti přesunutí blízkého odplyňovacího vrtu KM-1, který je umístěn přímo v místě budoucí výstavby. Průzkum v měkkých vrstvách zjistil výskyt zbytků základových konstrukcí bývalých průmyslových staveb, které nebyly odstraněny během poslední sanace území a mírně zvýšené hodnoty koncentrací škodlivých látek v mělkém podzemí.

„Jsme rádi, že výsledky průzkumu potvrdily náš záměr postavit na tomto místě výjimečnou budovu. Získali jsme také mnoho cenných infomací pro finální dopracování podoby podzemní i nadzemní části stavby. Nyní můžeme dokončit architekonické a projekční práce a prezentovat budovu veřejnosti,“ uvedl k závěrům průzkumu partner a zakladatel společnosti Tomáš Häring.