Ostrava Tower

Výsledky inženýrskogeologického průzkumu v prostoru bývalé koksovny Karolina potvrdily, že je zde možné postavit výškovou budovu. Průzkum, který probíhal od ledna letošního roku prováděl mezinárodní tým architektů, geotechnických inženýrů a specialistů na zakládání výškových staveb.

Ostravská společnost RT TORAX plánuje v blízkosti centra Ostravy, na pozemku mezi ulicí 28.října a OC Nová Karolina postavit nejvyšší budovu v České republice. Provedený průzkum měl ověřit, zda je možné na tomto místě postavit výškovou budovu. Zkoumány byly inženýrskogelogické poměry lokality významně dotčené důlní činností a koksárenským provozem. Intenzivní průmyslová činnost probíhala na tomto území od poloviny 19. století.

„První fází bylo shromáždění a studium veškerých dostupných archivovaných materiálů a plánů. Seznámili jsme se s historickými mapami dobývacích prostorů v dotčeném území i s moderními průzkumy provedenými při sanaci území před deseti lety,“
uvedl architekt Jiří Soukup ze společnosti Studio Anarchitekt, podílející se na přípravě projektu.

Na základě shromážděných dat byl připraven plán průzkumných vrtů a odběrů vzorků zeminy. Během terénní fáze průzkumu, provedly specializované organizace celkem 10 vrtů do hloubky 12, 70 a 150 metrů.

V nejhlubších vrstvách byl zkoumán stav bývalých dobývacích slojí. Celkem bylo identifikováno šest výrubů dobývacích slojí v hloubce okolo 150 metrů pod zemí. Nad dobývacím prostorem se nachází přibližně 90 metrů mocná vrstva jílů a pískovce, ze které bylo odebráno okolo 40 vzorků pro laboratorní zkoumání. V mělkých vrstvách, v hloubce přibližně 12 metrů byly odebrány vzorky zeminy a podzemní vody, u kterých proběhly testy na přítomnost kontaminačních látek.

Odebrané vzorky byly hodnoceny geology, geotechnickými specialisty a důlními inženýry. Závěrečné hodnocení provedl odborný tým specialistů společností Bollinger – Grohmann a Baugrund Dresden, vedený Dr. Ing. Tomasem Meierem.

„Ze závěrů všech zúčastněných odborníků vyplývá, že plánovanou stavbu je možné bezpečně založit a zakotvit v podloží. Rozhodující jsou geologické poměry v hloubce přibližně do 50 metrů. Prokázalo se, že jílová vrstva je dostatečně mocná a je podložena další silnou karbonskou vrstvou tvořenu převážně pískovcem a neogenními jíly. Prokázalo se také, že velikost ani stav bývalých důlních děl není pro budovu významný a lze zde bezpečně založit budovu až o výšce 200 m,“ dále komentoval výsledky průzkumu arch. Soukup.

S ohledem na celkové inženýrskogeologické poměry byl pro stavbu navržen speciální způsob založení s kombinací plošných a hlubinných prvků. Pilíře zapuštěné do hloubky přibližně 50 metrů budou podpírat tři nebo čtyři podzemní podlaží budovy.

Odborníci dále hodnotili stav a možnosti přesunutí blízkého odplyňovacího vrtu KM-1, který je umístěn přímo v místě budoucí výstavby. Průzkum v měkkých vrstvách zjistil výskyt zbytků základových konstrukcí bývalých průmyslových staveb, které nebyly odstraněny během poslední sanace území a mírně zvýšené hodnoty koncentrací škodlivých látek v mělkém podzemí.

„Jsme rádi, že výsledky průzkumu potvrdily náš záměr postavit na tomto místě výjimečnou budovu. Získali jsme také mnoho cenných infomací pro finální dopracování podoby podzemní i nadzemní části stavby. Nyní můžeme dokončit architekonické a projekční práce a prezentovat budovu veřejnosti,“
uvedl k závěrům průzkumu partner a zakladatel společnosti Tomáš Häring.

tisková zpráva

Koksovna Karolina: cs.wikipedia.org/wiki/Koksovna_Karolina
Informace o historii koksovny najdete zde: www.msstavby.cz/projekty/karolina/ a zde: amo.ostrava.cz/wp-content/uploads/2019/05/vystava_kdysi_na_Karoline.pdf

ČT24: V Ostravě má vyrůst dvousetmetrový mrakodrap: ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3257234-v-ostrave-ma-vyrust-dvousetmetrovy-mrakodrap-investor-zacal-s-pruzkumem-pozemku

Další informace o plánované výstavbě najdete zde: www.msstavby.cz/ostrava-tower-18-06-2020/

Projektu se věnoval i časopis Forbes: forbes.cz/ostrava-chce-nejvyssi-mrakodrap-v-cesku-prazske-plany-preroste-o-100-metru/

Související článek:

Ostrava Tower

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Tak to je úlet, aneb, jak zopakovat stejnou chybu dvakrát. Nejprve vysála Karolína maloobchod z centra města, drsticky snížila výnosy z pronájmu všem majitelům domů ve městě. Teď by se měla postavit jedna stavba, která koncentruje veškerý rozvoj do jedné malé části a vysaje pomalu se probírající centrum. Město by mělo regulovat rozvoj tak, ať z něj mají užitek ostatní majitelé nemovitostí a město samotné. Stavět by se mělo na více místech širšího centra od hl. nádraží po Mariánské Hory.

  2. Čtenář Stavbawebu says:

    Docela by mě zajímalo, jestli ty tvary vycházejí z nějakých potřeb, nebo jestli je to jen výtrysk autorovy fantazie.
    Ne že by se mi takovéhle stavby nelíbily, ale vždycky mě napadne, jestli ty tvary nejsou navrženy jen samoúčelně na efekt, který pak komplikuje nejen stavbu, ale i její užívání.

  3. Čtenář Stavbawebu says:

    Se hoši urvali ze řetězu, ne? Je to snad ještě hnusnější než AZ tower 🙁 Nehledě na to, že stavět mrakodrapy na poddolovaném území je hloupý naschvál. Jaký má smysl, že to na jednom místě lze a o kus dál už ne? Urbanismus à la noty na buben.

  4. Čtenář Stavbawebu says:

    Proč neopakovat stejné chyby, že? Akorát v Paříži s Tour Montparnasse to v roce 1973 udělali bez zkušeností, Že to zamindrákovaná Ostrava zopakuje skoro po 50 letech, je smutné. A že se tohoto úkolu ujmou jinak velmi dobří, spíše bych řekla vynikající architekti, je pro mě obrovským zklamáním. Doporučila bych jim a Ostravě nějaký rychlokurz urbanismu. Hlavně to, jaké rozhodnutí přijaly městské úřady 2 roky po dokončení tohoto arogamtního výkřiku.

  5. Čtenář Stavbawebu says:

    Půjde nesporně o mimořádný stavební počin, který změní siluetu Ostravy, dosud orientovanou na vysoké pece. Přes ten důkladný hydrogeologický průzkum, zde popsaný, budou vždy pochybnosti o kvalitě resp. stejnorodosti podloží a založení stavby bude jistě věnována mimořádná péče. Pokud by se to přesto nepovedlo, tak bychom případně mohli mít kuriozitu, kterou nemá hned tak někdo, možná další evropskou šikmou věž. A dokonce mnohem vyšší, než ty současné.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*