Parkovací dům v Ostravě bude podle návrhu firmy PROJEKTSTUDIO

Parkovací dům v Ostravě bude podle návrhu firmy PROJEKTSTUDIO

(17. 10. 2019) Porota vybírala ze 42 návrhů, které město vystaví na přelomu roku

   
 
 
 
 

Parkovací dům v Ostravě bude podle návrhu firmy PROJEKTSTUDIO

(ČTK) - Nový parkovací dům u Domu kultury města Ostravy se bude stavět podle návrhu ostravské společnosti PROJEKTSTUDIO EUCZ, která zvítězila v architektonické soutěži. Přišlo do ní 42 návrhů, dva z nich musely být vyloučeny kvůli nesplnění soutěžních podmínek. Ve finále porota vybírala ze sedmi nejlepších návrhů. Novinářům to řekla náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová (ANO).

Stavět by se mohlo začít v roce 2021. Parkovací dům bude stát na proluce v sousedství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na místě dnešního parkoviště, které má kapacitu 70 aut. Kapacita parkovacího domu bude 679 parkovacích míst. Cena by se měla pohybovat okolo 300 až 350 milionů korun. Stavba by mohla být dokončena během 18 měsíců. Objekt bude mít jedno podzemní a šest nadzemních pater.

"Nový parkovací dům bude vypadat jako socha a je zajímavou reakcí na návrh koncertní haly. Do struktury města přinese nový prvek, kterým ho obohatí. Pomůže vyřešit potřebu parkování v této atraktivní lokalitě. Poslouží nejen návštěvníkům institucí v okolí, ale také rezidentům," uvedl primátor Tomáš Macura (ANO), který byl členem poroty.

Porota posuzovala nejen architektonické řešení samotného parkovacího domu včetně úprav veřejných prostranství, ale například i provozní, dopravní a technické řešení či finanční náročnost navrhovaného řešení.

"O jednotlivých návrzích dlouho diskutovala, u toho vítězného ocenila, že nový objekt vynikne vedle sousedících, poněkud komisně vyhlížejících budov, a přitom je do lokality zasazen s citem a respektem k okolí. To je důvod, proč se vyplatilo i na parkovací objekt realizovat architektonickou soutěž," míní Bajgarová, která rovněž byla porotkyní. Připomněla, že v lokalitě mají vzniknout významné stavby, kromě nové koncertní haly například i takzvaná Černá kostka, která bude sídlem vědecké knihovny.

"Do budoucna se musíme zabývat celou koncepcí ulic 28. října a Opavská, které nyní představují spíše bariéru. Tu chceme eliminovat a umožnit lepší pohyb pěších i cyklistů a vytvořit přirozenější propojení s centrem města,"
uvedla Bajgarová. Podle ní by se právě touto problematikou měl zabývat i nově vzniklý Městský ateliér prostorového plánování a architektury.

S vítězem architektonické soutěže město nyní uzavře smlouvu na zhotovení projektové dokumentace. Všechny návrhy, které přišly do soutěže, město představí veřejnosti na výstavě na přelomu roku.

Doplněno Stavbaweb:
Výsledky soutěže
:
1. místo – PROJEKTSTUDIO EUCZ
2. místo – Sollaron Architects 
3. místo – ZALUBEM

Porota pracovala ve složení: architekti Tadeáš Goryczka, Barbara Potysz (náhradník za Pavlu Melkovou), Aleš Student, David Chmelař a Martin Chválek. Spolu s primátorem Macurou a náměstkyní Bajgarovou byli dále členy poroty místostarosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz a náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslav Kania.
Zdroj: fajnOVA.cz

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Doprava/infrastruktura

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

17. 10. 2019 10:11:45. Re: Parkovací dům v Ostravě bude podle návrhu firmy PROJEKTSTUDI... Jiří Kalvach

  Skvělý návrh, výtečný nápad, zdánlivě nízká cena a architektonicky velice atraktivní stavba. Za toto nutno chválit ÚHA i vedení města.
Naopak nepříliš vkusná bude nová koncertní hala přes ulici. Ona je zajímavá, ale pouze z ptačí perspektivy, z pohledu chodce bude hodně nepříjemná. Bude vzbuzovat nepříjemné pocity něčeho brutálního, co sem nepatří. Ale parkovací dům, to je jiný šálek kávy! Takové domy potřebuje i jižní město i Poruba, a hned několik. třeba jen 3 podlažní, a pod zem, ale na vhodných místech. Máme taková.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz