Parkovací dům v Ostravě bude podle návrhu firmy PROJEKTSTUDIO

Parkovací dům v Ostravě bude podle návrhu firmy PROJEKTSTUDIO

(17. 10. 2019) Porota vybírala ze 42 návrhů, které město vystaví na přelomu roku

   
 
 
 
 

Parkovací dům v Ostravě bude podle návrhu firmy PROJEKTSTUDIO

(ČTK) - Nový parkovací dům u Domu kultury města Ostravy se bude stavět podle návrhu ostravské společnosti PROJEKTSTUDIO EUCZ, která zvítězila v architektonické soutěži. Přišlo do ní 42 návrhů, dva z nich musely být vyloučeny kvůli nesplnění soutěžních podmínek. Ve finále porota vybírala ze sedmi nejlepších návrhů. Novinářům to řekla náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová (ANO).

Stavět by se mohlo začít v roce 2021. Parkovací dům bude stát na proluce v sousedství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na místě dnešního parkoviště, které má kapacitu 70 aut. Kapacita parkovacího domu bude 679 parkovacích míst. Cena by se měla pohybovat okolo 300 až 350 milionů korun. Stavba by mohla být dokončena během 18 měsíců. Objekt bude mít jedno podzemní a šest nadzemních pater.

"Nový parkovací dům bude vypadat jako socha a je zajímavou reakcí na návrh koncertní haly. Do struktury města přinese nový prvek, kterým ho obohatí. Pomůže vyřešit potřebu parkování v této atraktivní lokalitě. Poslouží nejen návštěvníkům institucí v okolí, ale také rezidentům," uvedl primátor Tomáš Macura (ANO), který byl členem poroty.

Porota posuzovala nejen architektonické řešení samotného parkovacího domu včetně úprav veřejných prostranství, ale například i provozní, dopravní a technické řešení či finanční náročnost navrhovaného řešení.

"O jednotlivých návrzích dlouho diskutovala, u toho vítězného ocenila, že nový objekt vynikne vedle sousedících, poněkud komisně vyhlížejících budov, a přitom je do lokality zasazen s citem a respektem k okolí. To je důvod, proč se vyplatilo i na parkovací objekt realizovat architektonickou soutěž," míní Bajgarová, která rovněž byla porotkyní. Připomněla, že v lokalitě mají vzniknout významné stavby, kromě nové koncertní haly například i takzvaná Černá kostka, která bude sídlem vědecké knihovny.

"Do budoucna se musíme zabývat celou koncepcí ulic 28. října a Opavská, které nyní představují spíše bariéru. Tu chceme eliminovat a umožnit lepší pohyb pěších i cyklistů a vytvořit přirozenější propojení s centrem města,"
uvedla Bajgarová. Podle ní by se právě touto problematikou měl zabývat i nově vzniklý Městský ateliér prostorového plánování a architektury.

S vítězem architektonické soutěže město nyní uzavře smlouvu na zhotovení projektové dokumentace. Všechny návrhy, které přišly do soutěže, město představí veřejnosti na výstavě na přelomu roku.

Doplněno Stavbaweb:
Výsledky soutěže
:
1. místo – PROJEKTSTUDIO EUCZ
2. místo – Sollaron Architects 
3. místo – ZALUBEM

Porota pracovala ve složení: architekti Tadeáš Goryczka, Barbara Potysz (náhradník za Pavlu Melkovou), Aleš Student, David Chmelař a Martin Chválek. Spolu s primátorem Macurou a náměstkyní Bajgarovou byli dále členy poroty místostarosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz a náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslav Kania.
Zdroj: fajnOVA.cz

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Doprava/infrastruktura

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

17. 10. 2019 10:11:45. Re: Parkovací dům v Ostravě bude podle návrhu firmy PROJEKTSTUDI... Jiří Kalvach

  Skvělý návrh, výtečný nápad, zdánlivě nízká cena a architektonicky velice atraktivní stavba. Za toto nutno chválit ÚHA i vedení města.
Naopak nepříliš vkusná bude nová koncertní hala přes ulici. Ona je zajímavá, ale pouze z ptačí perspektivy, z pohledu chodce bude hodně nepříjemná. Bude vzbuzovat nepříjemné pocity něčeho brutálního, co sem nepatří. Ale parkovací dům, to je jiný šálek kávy! Takové domy potřebuje i jižní město i Poruba, a hned několik. třeba jen 3 podlažní, a pod zem, ale na vhodných místech. Máme taková.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz