Koncepce pavilonu
Provozní objekt sestává ze tří vzájemně se prolínajících kvádrů, které jsou umístěny za elevací zahrady a objektem Mraku. Pavilon je orientován okolo osy směřující ke vstupní bráně. Lehkým pootočením směrem k příchozím návštěvníkům se kompozice pavilonu otevírá a vybízí k návštěvě. Provozní objekt byl navržen jako protiklad k organickému objektu Mraku, který prorůstá dovnitř této kvadratické hmoty a propojuje všechny jeho části. Trajektorie mezi jednotlivými místy procesu proměny jsou cévami organismu pavilonu a tvoří základ organické formy.
Interiér a expozice
Kapiláry, které v exteriéru tvoří Mrak, přechází do interiéru, kde se prolínají s dalšími technologickými rozvody, které jsou ve většině ponechány jako pohledové. Důraz je přitom kladen především na součásti kultivačního systému, které jsou umístěny v přímé vazbě na těžiště pavilonu. Přiznání technologie je v pavilonu povýšeno na její vystavení. Je tomu tak především v případě systému S.A.W.E.R., který se nachází u vstupu do pavilonu a je doplněn o informační a edukativní vrstvu pomocí holografického skla. Téma vody se pak zhmotňuje především v dílech „Pramen“ a „Zlatý déšť“ v centrální hale a prostupuje i další expoziční prostory v prvním patře pavilonu, prezentující současné inovativní technologie navržených a vyrobené v České Republice.
Pavilon je navržen tak, aby návštěvníci mohli stavbou volně proudit a svobodně objevovat. Návrh je založený na obsahu a příběhu, který je inspirován metaforickou podstatou fungování systému S.A.W.E.R. Fyzikální princip je transformován do prostoru, který se stává novým médiem pro komunikaci s návštěvníkem.
Autorská zpráva, redakční úpravy
Návrh se odkazuje k systému S.A.W.E.R., který je srdcem a technologickým jádrem pavilonu. Jeho podstatou, projevující se na mnoha úrovních, je transformace. Proměňuje vzduch ve vodu, suchou poušť v kvetoucí zahradu, a také pohled lidí na Českou republiku.
Technologie, která je zároveň hlavní narativem účasti, je přirozeně integrována do organismu pavilonu a společně s ním tvoří silnou manifestaci hybridního ekosystému, v jehož rámci interaguje příroda a technologie. Prolínání těchto dvou na první pohled odlišných světů vytváří nečekanou symbiózu a silný návštěvnický zážitek.
Exteriér a venkovní prostředí
Pavilon je tvořen ze tří základních částí: zahrady, která je hmatatelnou demonstrací efektivity systému, objektu Mraku, jenž propojuje zahradu s interiérem a spoluutváří tak hlavní výtvarný motiv architektury pavilonu, a provozní budovy, ve které je umístěn prototyp systému S.A.W.E.R., vnitřní expoziční prostory, restaurace a provozní zázemí.
Zahrada je umístěna v přední části pozemku, pozvolna se před návštěvníkem zvedá a stává se živoucí branou, vítající návštěvníky v pavilonu. Veškerá voda a živiny, které zahrada potřebuje k růstu, pocházejí z funkční technologie umístěné v provozním objektu. Je reprezentací možnosti „ostrovního“ využití technologie pro kultivaci pouště. Druhová skladba rostlin je z větší části lokální a respektuje místní klima.
Objekt Mraku je ztělesněním proměny a metaforou technologie. Jedná o strukturu, na jejímž návrhu za použití moderních počítačových metod pracovali architekti pavilonu tři roky. Jedná se o jedinečnou konstrukci z ohýbané nerezové oceli, která se kromě stínění zahrady a estetického vyjádření stává aktivní součástí systému, který reprezentuje.
Technologie, která je zároveň hlavní narativem účasti, je přirozeně integrována do organismu pavilonu a společně s ním tvoří silnou manifestaci hybridního ekosystému, v jehož rámci interaguje příroda a technologie. Prolínání těchto dvou na první pohled odlišných světů vytváří nečekanou symbiózu a silný návštěvnický zážitek.
Exteriér a venkovní prostředí
Pavilon je tvořen ze tří základních částí: zahrady, která je hmatatelnou demonstrací efektivity systému, objektu Mraku, jenž propojuje zahradu s interiérem a spoluutváří tak hlavní výtvarný motiv architektury pavilonu, a provozní budovy, ve které je umístěn prototyp systému S.A.W.E.R., vnitřní expoziční prostory, restaurace a provozní zázemí.
Zahrada je umístěna v přední části pozemku, pozvolna se před návštěvníkem zvedá a stává se živoucí branou, vítající návštěvníky v pavilonu. Veškerá voda a živiny, které zahrada potřebuje k růstu, pocházejí z funkční technologie umístěné v provozním objektu. Je reprezentací možnosti „ostrovního“ využití technologie pro kultivaci pouště. Druhová skladba rostlin je z větší části lokální a respektuje místní klima.
Objekt Mraku je ztělesněním proměny a metaforou technologie. Jedná o strukturu, na jejímž návrhu za použití moderních počítačových metod pracovali architekti pavilonu tři roky. Jedná se o jedinečnou konstrukci z ohýbané nerezové oceli, která se kromě stínění zahrady a estetického vyjádření stává aktivní součástí systému, který reprezentuje.
Provozní objekt sestává ze tří vzájemně se prolínajících kvádrů, které jsou umístěny za elevací zahrady a objektem Mraku. Pavilon je orientován okolo osy směřující ke vstupní bráně. Lehkým pootočením směrem k příchozím návštěvníkům se kompozice pavilonu otevírá a vybízí k návštěvě. Provozní objekt byl navržen jako protiklad k organickému objektu Mraku, který prorůstá dovnitř této kvadratické hmoty a propojuje všechny jeho části. Trajektorie mezi jednotlivými místy procesu proměny jsou cévami organismu pavilonu a tvoří základ organické formy.
Interiér a expozice
Kapiláry, které v exteriéru tvoří Mrak, přechází do interiéru, kde se prolínají s dalšími technologickými rozvody, které jsou ve většině ponechány jako pohledové. Důraz je přitom kladen především na součásti kultivačního systému, které jsou umístěny v přímé vazbě na těžiště pavilonu. Přiznání technologie je v pavilonu povýšeno na její vystavení. Je tomu tak především v případě systému S.A.W.E.R., který se nachází u vstupu do pavilonu a je doplněn o informační a edukativní vrstvu pomocí holografického skla. Téma vody se pak zhmotňuje především v dílech „Pramen“ a „Zlatý déšť“ v centrální hale a prostupuje i další expoziční prostory v prvním patře pavilonu, prezentující současné inovativní technologie navržených a vyrobené v České Republice.
Pavilon je navržen tak, aby návštěvníci mohli stavbou volně proudit a svobodně objevovat. Návrh je založený na obsahu a příběhu, který je inspirován metaforickou podstatou fungování systému S.A.W.E.R. Fyzikální princip je transformován do prostoru, který se stává novým médiem pro komunikaci s návštěvníkem.
Autorská zpráva, redakční úpravy
Fotograf: WE ARE CONTENT(S), Stéphane Aboudaram
Autor: Jindřich Ráftl, Jan Tůma, JinJan s.r.o.
Autor: Jindřich Ráftl, Jan Tůma, JinJan s.r.o.
Statika: Str.ucture
GmbH, bpl-česko s.r.o.
Lokalita: EXPO2020, Dubai
Lokalita: EXPO2020, Dubai
Návrh: 2017
Realizace: 2020
Náklady: 3.400
000 euro
Související článek:
ČR převzala pozemek pro stavbu pavilonu na výstavě Expo v Dubaji
O autorech:
Související článek:
ČR převzala pozemek pro stavbu pavilonu na výstavě Expo v Dubaji
O autorech:
Studio JinJan vzniklo spojením ateliérů Formosa AA s R/FRM, ve kterých oba architekti dříve působili (do projektu Czech Spring se zapojily oba zmíněné ateliéry a ke konci projektu došlo k jejich spojení). Práce Jindřich Ráftla a Jan Tůmy se zaměřují na propojování architektury, biologie a technologií. V jejich projektech je čitelný důraz na udržitelnou složku a užívání inovativních technologií při výrobě.
