Předchůdce Štefánikova mostu byl čtvrtým mostem přes Vltavu

Předchůdce Štefánikova mostu byl čtvrtým mostem přes Vltavu

(29. 9. 2011) Štefanikův most byl postaven byl v letech 1949 až 1951. Má železobetonovou konstrukci o třech polích, rozpětí oblouků činí 58,8 m, 64,4 m a 65,1 m. Dlouhý je 182 m, s nájezdovými rampami pak 263 m. Projektanty stavby byli Vlastislav Hofman a Otakar Širc. Při stavbě bylo poprvé použito skruží z ocelových trubek. (doplněno Stavbaweb)

 
 
 
 

Předchůdce Štefánikova mostu byl čtvrtým mostem přes Vltavu

Štefanikův most byl postaven byl v letech 1949 až 1951. Má železobetonovou konstrukci o třech polích, rozpětí oblouků činí 58,8 m, 64,4 m a 65,1 m. Dlouhý je 182 m, s nájezdovými rampami pak 263 m. Projektanty stavby byli Vlastislav Hofman a Otakar Širc. Při stavbě bylo poprvé použito skruží z ocelových trubek. (doplněno Stavbaweb)

Štefanikův most, zdroj: Wikipedie

Praha 28. září (ČTK) -

V Praze byl dlouhá staletí pouze jeden most přes Vltavu - Karlův most. Další přemostění nastalo až v roce 1841, kdy byl otevřen předchůdce nynějšího mostu Legií, o devět let později byl do provozu uveden železniční Negrelliho viadukt a v květnu 1868 předchůdce nynějšího Štefánikova mostu, most císaře Františka Josefa I. V současnosti je v Praze 19 mostů přes Vltavu, z toho 12 silničních, čtyři železniční, dva pro pěší a jeden tramvajový. Silniční a tramvajový Štefánikův most, 12. most přes Vltavu od jihu, který se půl století nazýval Švermův most, byl do provozu v ose Revoluční třídy uveden před 60 lety, 29. října 1951.

Zatím poslední, devatenáctý pražský most přes Vltavu, Lochkovský most na pražském okruhu R1, byl zprovozněn loni 20. září, před ním byla dlouho (od července 1984) posledním přesvltavským mostem Trojská lávka pro pěší.

Visutý řetězový most císaře Františka Josefa I., který byl lidově nazýván Eliščin most podle císařovy manželky Alžběty (Elišky), se stavěl od roku 1865 a otevřen byl 13. května 1868. Most, jenž se v letech 1919-1940 nazýval Štefánikův most, pak pět let most Leoše Janáčka a v letech 1945-1947 opět Štefánikův most, byl v roce 1941 z havarijních důvodů vyřazen z provozu a paralelně bylo postaveno dřevené provizórium i pro provoz tramvají. Most byl demontován v roce 1947, nejcennější části mostu (pohyblivá ložiska s částmi lan a litinového cimbuří) byly uloženy v depozitáři technického muzea na Invalidovně.

Výstavba nového železobetonového mostu, pojmenovaného po zakládajícím členu KSČ Janu Švermovi, začala na začátku roku 1949. Most je dlouhý 243 metrů a tvoří ho tři segmentové oblouky o rozpětí 59-65 metrů. Šířka mostovky je 24,4 metru. Autory projektu byli Oldřich Širc, Vlastislav Hofman a Václav Dašek.

Při výstavbě byly vůbec poprvé použity skruže z ocelových trubek, tvořící vylehčené vzdušné konstrukce. Místo neosvědčené asfaltové dlažby, použité na Jiráskově mostě, bylo zde použito malých žulových kostek 12x12 cm. Zatěžkávací zkouška proběhla 26. září 1951 a pravidelný provoz byl zde zahájen 29. září 1951.

Komunikačně je most napojen na Letenský tunel, vybudovaný v letech 1949-1953. Nedaleko mostu byla v letech 1969-1999 umístěna socha Jana Švermy, v roce 1997 byl ale most přejmenován na Štefánikův. Zatím poslední velká rekonstrukce mostu se uskutečnila v roce 2007.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Doprava/infrastruktura

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 5. 2020 17:38:58

Re: Interiér rodinného domu

Jako uživatelka bych měla k Vašemu návrhu několik výhrad, ačkoli je interiér na pohled impozantní : 1) podle velikosti ložnice a postlelí odhaduji, že kuchyň bude mít rozměry cca 4x5 m. I když velká kuchyň je krásná, současně by měla šetřit nohy kuchařky, která kromě vaření je možná celý den pracovně na nohou a ještě obstarává malé děti. Víte jak se naběhá s hrncem špaget po kuchyni, než ho někam umístí? A další cca 3 m k jídelnímu stolu, když chce servírovat. Nechtěla bych to. Kuchyň, kde se nestoluje, má být prostorná, praktická, ale ne rozlehlá! 2) Ložnice na opačné straně domu od WC vám nebude vadit, dokud budete mladí a zcela zdraví. Potom si zařídíte raději ložnici v sousední koupelně, než bloudit po celém domě. 3) chválím nápad dvoupostele s prostředním madlem v dětském pokoli. Skvělý nápad s multifunkční a velkokapacitní pohovky s postelemi pro hostinský pokoj (nebo do obýváku). Ale rodičům se dvěma dětmi i stejného pohlaví, bych zcela určitě, po všech svých zkušenostech, doporučila raději dva malé pokojíky než jeden společný. Možná ten společný tak max. max. do 5. třídy. Ale pak by jej muselo být možné rozdělit na dva. P.S. Pohled z pohovky obýváku do přírody může být úchvatný, na krb také. Přesto bych umožnila pro konzervativce i pohled na obrazovku TV - pohovka jak stvořená pro domácí kino! Je mi líto, ale snaha po umění tady, podle mne, převyšuje funkčnost a praktičnost. Měly by být v rovnováze. Člověku běžně nestačí jen se dívat, v bytě musí i příjemně žít.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz