Penthouse v Praze
(12. 5. 2022) petrjanda/brainwork
Penthouse v Praze
Motto:
„Město jako obývák“
Základní myšlenkou je rozostření hranice bytu a pocitové vtažení města
do jeho interiéru. Prostor bytu není omezen uvnitř fyzické dispozice, jeho
součástí se stává celé město obklopující stavbu, rozhraní zasklení fasády pouze
udržuje komfort vnitřního klimatu a prostor města zapojuje jako leitmotiv (hlavní myšlenku) rozšířené periferní percepce. Původní zadání práce na interiéru bytu rozvíjí
realizace do polohy plnohodnotného penthousu, tedy „domu na domě“, a je
současně řešením všech témat z toho vyplývajících, jak v poloze stavebně-technické,
tak i v rovině architektonicko-psychologické. Integruje všechny vstupy zadání
(přání investora / potenciály a danosti stávajícího stavu) a definuje jak
fyzickou podstatu řešení, tak i jeho metafyzickou stránku (charakterizace a
vnímání prostoru). Podstatou návrhu je nalezení autonomního řešení sestaveného
na míru ve všech zásadních aspektech průřezově od technického konceptu určité
soběstačnosti s vlastním zdrojem a distribucí médií ovlivňujících vnitřní
provozní klima, až k autenticitě architektonické, charakteristické konkrétně a
jen pro tento byt.
Situační koncept návrhu vychází z
charakteru a potenciálu „pozemku“, jímž jsou v tomto případě dvě střešní
podlaží domu v nárožní pozici bloku na hranici zástavby otevřené přes údolí.
Architektonické řešení čerpá svou
podstatu z unikátní superpozice umístění penthousu nad všemi domy v okolí a
maximálně využívá dokonale panoramatického výhledu. Návrh se snaží revidovat
průměrnou developerskou realizaci směrem k původnímu geniu loci budovy. To se
projevuje výrazovým vyjasněním a zjednodušením všech detailních prvků
exteriéru, čitelném zejména ve velkoplošném zasklení v horním podlaží věže a
zefektivněním panoramatického průhledu všemi okny s minimálním členěním jednotlivých
ploch zasklení. Vzhledem k tomu, že v námi řešené části stavby nelze pracovat s
historickým předobrazem (jde o nástavbu částečně znovuvytvořenou v přibližné
hmotě nárožní věže původního vodojemu, doplněnou o nově přistavěná křídla) a
jde o rekonverzi pro typologicky jiné využití (bydlení), nepracujeme v návrhu s
vazbou k diskutabilnímu „industriálnímu“ charakteru budovy ani s estetizací s
čitelnými loftovými prvky. Naším cílem je co možná nejcitlivější splynutí
identity vnímatelné z torza původního řešení budovy s autentickým a nadčasovým
návrhem abstrahovaným z původního řešení formou autorské interpretace.
Leitmotivem je volné a nepřerušované plynutí interiéru celým prostorem a jeho
nekonečné optické pokračování do obklopujícího města.
Dispoziční řešení artikuluje členění
bytu na privátní a společenskou zónu definované jako vyvážení plného a
prázdného prostoru, vzájemně vymezeného a odděleného membránou undulující
příčky obíhající kolem přístupového schodiště a výtahu. Napětí mezi vstupním
zálivem lemovaným ocelovou příčkou a volným nekonečným prostorem věže se stává
základem přirozené dramaturgie pohybu v bytě.
Konstrukčně jde o klientskou rekonstrukci hrubé stavby pomocí zásadní přestavby včetně významných zásahů do vrstev předaných ve stavu shell and core. V rámci zásahu byl kompletně odstraněn developerem realizovaný obvodový plášť a nahrazen atypickým velkoformátovým zasklením pomocí strukturálních čtyřskel s odpovídajícím stíněním velkoplošnými screenovými roletami optimalizujícím tepelné zisky/ztráty a zajišťujícími spolu se systémem řízení klimatu vnitřního prostředí maximální uživatelský komfort. Byly odstraněny všechny rozvody a příčky a kompletně uvolněna dispozice pro kontinuální dispoziční členění. Vzhledem k momentu převzetí stavby návrh respektuje stávající nosné konstrukce (s výjimkou výměny jednoho sloupu), a integruje je do členění bytu, zjednodušuje princip jader slučováním a trasováním rozvodů v konstrukci podlahy a podhledu s využitím zbytkových prostorů (pod vstupním schodištěm a na rozhraní exteriéru/interiéru) jako technického zázemí.
Materiálové řešení vychází z přehledné artikulace světlého a převážně bílého prostoru a jeho členění na dva „světy“ pomocí dominantní stuhy tmavé ocelové příčky. Povrchová úprava příčky je řešena kombinací leptání, broušení a laku na za tepla válcovaném černém plechu sendvičovaném na dřevovláknité desce. Veškeré dveře a dvířka jsou bezrámově vyřezány v kontinuální ploše této příčky. Podlaha je tvořena širokými prkny procházejícími ve směru kolmém na hlavní fasádu kontinuálně celým bytem až na terasy. Stropy jsou stěrkované s jemnou texturou včetně zapuštěných částí světel a vzduchotechniky a integrovaných vstupů pro zavěšení houpaček a dalších prvků v horním patře. Zábradlí interiérového schodiště vytváří madlem nastoupávající a klesající křivku tak, aby co nejméně přerušovalo panoramatický výhled a je opatřeno pobytovou sítí s přístupem v místě, kde se madlo dotkne podlahy. Osvětlení je řešeno pomocí rozptýleného odraženého světla a skrytých linií lemujících křivky vestavby.
Projekt pracuje s high-endovou úrovní technologického řešení odpovídající co možná nejprogresivnějšímu dosažitelnému standardu v době realizace. Vše je zároveň postaveno tak, že technologie záměrně nejsou exponovány a pro běžného návštěvníka jsou prakticky neviditelné a zůstávají skrytou silou v pozadí bezvadně fungujícího bytu. Princip řízení teploty vnitřního prostředí je postaven na nízkoteplotním přenosu, kdy není rozpoznatelná teplota na kontaktním rozhraní podlahy nebo stropu a uživatel její změny nevnímá. Systém vytváří klima ambientně a udržuje komfortní teplotu bez vnímání projevu odkud je distribuována, stejně jako je neznatelné proudění vzduchy v rámci řízené výměny. Základem řešení je skrytý rozvod vytápění a chlazení integrovaný do podlah a stropů, který spolu se vzduchotechnickým rozvodem vyvedeným v takřka neviditelných štěrbinách lemujících okna působí zcela nezávisle na vizualitě řešení. Primárním zdrojem energie je tepelné čerpadlo vzduch/vzduch skryté v technologickém akustickém zákrytu na terase. Systém maximálně prosvětlené fasády je doplněn velkoplošnými vnějšími screeny v bílé barvě, které blokují přeslunění interiéru a i po zatažení zůstávají zevnitř průhledné pro kontakt s městem.
Autorská zpráva
Studio: petrjanda/brainwork
Autor: MgA. Ing.arch. Petr Janda, hlavní architekt
Projekční tým: Ing. arch. Anna Podroužková, Ing. arch. Maty Donátová
Umístění projektu: Praha
Rok projektu: 2016-2019
Rok dokončení: 2020
Hrubá podlahová plocha: 358 m²
Užitná plocha: 275 m²
Základní informace o objektu
Kategorie
Bytové domy
Dokončení
2020
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu