Penthouse v Praze

Penthouse v Praze

(12. 5. 2022) petrjanda/brainwork

   
 
 
 
 

Penthouse v Praze

Motto: „Město jako obývák“

Základní myšlenkou je rozostření hranice bytu a pocitové vtažení města do jeho interiéru. Prostor bytu není omezen uvnitř fyzické dispozice, jeho součástí se stává celé město obklopující stavbu, rozhraní zasklení fasády pouze udržuje komfort vnitřního klimatu a prostor města zapojuje jako leitmotiv (hlavní myšlenku) rozšířené periferní percepce. Původní zadání práce na interiéru bytu rozvíjí realizace do polohy plnohodnotného penthousu, tedy „domu na domě“, a je současně řešením všech témat z toho vyplývajících, jak v poloze stavebně-technické, tak i v rovině architektonicko-psychologické. Integruje všechny vstupy zadání (přání investora / potenciály a danosti stávajícího stavu) a definuje jak fyzickou podstatu řešení, tak i jeho metafyzickou stránku (charakterizace a vnímání prostoru). Podstatou návrhu je nalezení autonomního řešení sestaveného na míru ve všech zásadních aspektech průřezově od technického konceptu určité soběstačnosti s vlastním zdrojem a distribucí médií ovlivňujících vnitřní provozní klima, až k autenticitě architektonické, charakteristické konkrétně a jen pro tento byt.

Situační koncept návrhu vychází z charakteru a potenciálu „pozemku“, jímž jsou v tomto případě dvě střešní podlaží domu v nárožní pozici bloku na hranici zástavby otevřené přes údolí.

Architektonické řešení čerpá svou podstatu z unikátní superpozice umístění penthousu nad všemi domy v okolí a maximálně využívá dokonale panoramatického výhledu. Návrh se snaží revidovat průměrnou developerskou realizaci směrem k původnímu geniu loci budovy. To se projevuje výrazovým vyjasněním a zjednodušením všech detailních prvků exteriéru, čitelném zejména ve velkoplošném zasklení v horním podlaží věže a zefektivněním panoramatického průhledu všemi okny s minimálním členěním jednotlivých ploch zasklení. Vzhledem k tomu, že v námi řešené části stavby nelze pracovat s historickým předobrazem (jde o nástavbu částečně znovuvytvořenou v přibližné hmotě nárožní věže původního vodojemu, doplněnou o nově přistavěná křídla) a jde o rekonverzi pro typologicky jiné využití (bydlení), nepracujeme v návrhu s vazbou k diskutabilnímu „industriálnímu“ charakteru budovy ani s estetizací s čitelnými loftovými prvky. Naším cílem je co možná nejcitlivější splynutí identity vnímatelné z torza původního řešení budovy s autentickým a nadčasovým návrhem abstrahovaným z původního řešení formou autorské interpretace. Leitmotivem je volné a nepřerušované plynutí interiéru celým prostorem a jeho nekonečné optické pokračování do obklopujícího města.

Dispoziční řešení artikuluje členění bytu na privátní a společenskou zónu definované jako vyvážení plného a prázdného prostoru, vzájemně vymezeného a odděleného membránou undulující příčky obíhající kolem přístupového schodiště a výtahu. Napětí mezi vstupním zálivem lemovaným ocelovou příčkou a volným nekonečným prostorem věže se stává základem přirozené dramaturgie pohybu v bytě. 


Přestože je celý prostor primárně extrovertní, jeho uživatelský komfort lze několikastupňově modulovat pomocí stínících prvků až do polohy introvertní zatažením vnějších screenů a vnitřních závěsů. Membrána hlavní příčky plující plynule bytem umožňuje nečitelnost soukromého světa za ní pro zraky návštěv a udržuje členění intuitivně čitelné jen pro obyvatele bytu. 

Dispozice privátní části rozvíjí téma soukromí členěním na jednotlivé obytné buňky (rodičovská ložnice a dětské pokoje) s vlastním světem definovaným „krytými zády“ s unikátním výhledem. Udržuje zároveň „splendid isolation“ sekce s rodičovskou ložnicí, šatnou a koupelnou a odděluje dětskou sekci, kterou slučuje do bloku se samostatnou koupelnou s možností intimní separace každého z pokojů. Toto základní vymezení je obsaženo i v logice navazujících teras přirozeně členěných směrovým kontaktováním každého z pokojů jiným směrem, s jinou fasádou. Ložnice rodičů navazuje na koupelnu se solitérní vanou a skrytými výklenky WC a sprchy a je z chodby přístupná skrze předsíň s knihovnou navazující na šatnu s vestavěnými skříněmi. Dětská sekce tvořená dvěma samostatnými dětskými pokoji je přístupná ze zálivu chodby skrze předsíň s koupelnou.

Uživatelé bytu (a jeho návštěvníci) vstupují do interiéru buďto po schodišti obtáčející výtahovou šachtu, nebo bezbariérově přímo výtahem do zálivu chodby obklopené ocelovou stěnou obsahující vestavěné šatní skříně a botníky a dveře do všech privátních částí bytu skryté v líci stěny a otvíratelné neviditelnými zapuštěnými klikami typu No-handle a v případě skříní metodikou push-to-open. 

Obývací prostor věže pracuje s dramaturgií objevování a postupného otvírání prostoru z přístupového zálivu chodby do panoramaticky otevřeného obývacího prostoru propojeného skrze obě podlaží a využívajícího nuančního vývoje odhalování absolutního výhledu, kdy ve spodním podlaží je strukturální zasklení od podlahy po strop řešeno rastrováním v návaznosti na členění oken v patře pod bytem a doplněno otvíravými francouzskými okny, zatímco v podlaží horním již je zasklení řešeno bez rastrování tak, že každá z pěti stran věže je tvořena nepřerušeným čtyřsklem tmeleným strukturálně pouze v subtilních rozích vzájemného styku, šestá strana pak je dělena na třetiny posuvnými dílci, které vzájemným překryvem umožňují velkoplošné propojení se střešní zahradou. 

Zahrada je navázána na interiér palubou dřevěné terasy stínitelné výsuvnou markýzou integrovanou do líce fasády. Zahrada je koncipována kolem centrálního kopečku nad výtahovou šachtou umožňující vynesení vyšší vrstvy substrátu pro intenzivní zeleň (zdánlivě „náletové“ břízy) a přechází směrem k okraji přes travní plochy do záhonů tvořených kompozicemi okrasné a hospodářské vegetace s jedlými plody. Okraj střechy je ve vazbě na atiky zakončen subtilním ocelovým zábradlím s lankovým výpletem ztraceným v překrývajících výsadbách travin a trvalek s dlouhými stébly. Terasy na spodní úrovni bytu jsou tvořeny dřevěnými palubami se směrem prken navazujícím na interiérový rastr podlahy a jsou v pozici zábradlí zakončeny truhlíky s travinovými a bylinkovými výsadbami. 
Dominantním prvkem dvoupodlažního obytného prostoru je zavěšené ocelové schodiště skulpturálně vsazené do eliptického výřezu ve stropě skrývajícím knihovnu zapuštěnou v meziprostoru vzniklého plastickým tvarováním podhledu. 

Kuchyň navazuje na plynulé tvarování vstupní příčky a je navržena jako sestava pevných zad a „plovoucího“ ostrůvku vytvářející celistvou kompozici plynule přecházející do spodní části obytného prostoru s jídelním stolem a sedacím nábytkem. Na kuchyň navazuje místnost zadní kuchyně a spíže přístupná jak z prostoru kuchyně, tak z chodby. Na tento modul dispozičně navazuje místnost prádelny a úklidového skladu přístupného skrze ocelovou příčku skrytými dveřmi. V protilehlém cípu kuchyňského zálivu je do oblé stěny skryto sociální zázemí pro hosty přístupné přímo ze společenské části bytu a obsahující WC a sprchu zapuštěné za zrcadlovou stěnu s umyvadlem stejnou metodou jako v ostatních koupelnách.

Technické místnosti využívají zbytkové prostory dispozice a rozdělují vybavení na části s nutností napojení na fasádu (prostor šatny a apendixu v cípu za návštěvnickými toaletami) a komplementem se zásobníky umístěnými do prostoru pod vstupním schodištěm přístupného zvedací částí schodiště na plynových pružinách.

Konstrukčně jde o klientskou rekonstrukci hrubé stavby pomocí zásadní přestavby včetně významných zásahů do vrstev předaných ve stavu shell and core. V rámci zásahu byl kompletně odstraněn developerem realizovaný obvodový plášť a nahrazen atypickým velkoformátovým zasklením pomocí strukturálních čtyřskel s odpovídajícím stíněním velkoplošnými screenovými roletami optimalizujícím tepelné zisky/ztráty a zajišťujícími spolu se systémem řízení klimatu vnitřního prostředí maximální uživatelský komfort. Byly odstraněny všechny rozvody a příčky a kompletně uvolněna dispozice pro kontinuální dispoziční členění. Vzhledem k momentu převzetí stavby návrh respektuje stávající nosné konstrukce (s výjimkou výměny jednoho sloupu), a integruje je do členění bytu, zjednodušuje princip jader slučováním a trasováním rozvodů v konstrukci podlahy a podhledu s využitím zbytkových prostorů (pod vstupním schodištěm a na rozhraní exteriéru/interiéru) jako technického zázemí. 

Materiálové řešení vychází z přehledné artikulace světlého a převážně bílého prostoru a jeho členění na dva „světy“ pomocí dominantní stuhy tmavé ocelové příčky. Povrchová úprava příčky je řešena kombinací leptání, broušení a laku na za tepla válcovaném černém plechu sendvičovaném na dřevovláknité desce. Veškeré dveře a dvířka jsou bezrámově vyřezány v kontinuální ploše této příčky. Podlaha je tvořena širokými prkny procházejícími ve směru kolmém na hlavní fasádu kontinuálně celým bytem až na terasy. Stropy jsou stěrkované s jemnou texturou včetně zapuštěných částí světel a vzduchotechniky a integrovaných vstupů pro zavěšení houpaček a dalších prvků v horním patře. Zábradlí interiérového schodiště vytváří madlem nastoupávající a klesající křivku tak, aby co nejméně přerušovalo panoramatický výhled a je opatřeno pobytovou sítí s přístupem v místě, kde se madlo dotkne podlahy. Osvětlení je řešeno pomocí rozptýleného odraženého světla a skrytých linií lemujících křivky vestavby.

Projekt pracuje s high-endovou úrovní technologického řešení odpovídající co možná nejprogresivnějšímu dosažitelnému standardu v době realizace. Vše je zároveň postaveno tak, že technologie záměrně nejsou exponovány a pro běžného návštěvníka jsou prakticky neviditelné a zůstávají skrytou silou v pozadí bezvadně fungujícího bytu. Princip řízení teploty vnitřního prostředí je postaven na nízkoteplotním přenosu, kdy není rozpoznatelná teplota na kontaktním rozhraní podlahy nebo stropu a uživatel její změny nevnímá. Systém vytváří klima ambientně a udržuje komfortní teplotu bez vnímání projevu odkud je distribuována, stejně jako je neznatelné proudění vzduchy v rámci řízené výměny. Základem řešení je skrytý rozvod vytápění a chlazení integrovaný do podlah a stropů, který spolu se vzduchotechnickým rozvodem vyvedeným v takřka neviditelných štěrbinách lemujících okna působí zcela nezávisle na vizualitě řešení. Primárním zdrojem energie je tepelné čerpadlo vzduch/vzduch skryté v technologickém akustickém zákrytu na terase. Systém maximálně prosvětlené fasády je doplněn velkoplošnými vnějšími screeny v bílé barvě, které blokují přeslunění interiéru a i po zatažení zůstávají zevnitř průhledné pro kontakt s městem.

Autorská zpráva
Fotografie: BoysPlayNice

Studio: petrjanda/brainwork
Autor: MgA. Ing.arch. Petr Janda, hlavní architekt
Projekční tým: Ing. arch. Anna Podroužková, Ing. arch. Maty Donátová
Umístění projektu: Praha
Rok projektu: 2016-2019
Rok dokončení: 2020
Hrubá podlahová plocha: 358 m²
Užitná plocha: 275 m²

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Bytové domy

Dokončení

2020

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

20. 10. 2022 17:55:02

Re: Odborníci apelují na vládu: odložte projednávání novely stav...

Kromě toho, že se připojuji k této výzvě, upozorňuji na to, že velkým přičiněním pana Františka Lukla, tuším že z 13.1.2021 bylo z novely SZ vyloučeno to podstatné, co mělo být hlavním motorem zlepšení výkonnosti stavebních úřadů základního stupně a tedy i zkrácení doby trvání správního řizení. A to jistě víte, je vyjmutí těchto úřadů z gesce a působnosti místních, obecních a městských úřadů, tedy z vlivu starostů a z jejich rozhodování o personálním obsazení míst odborých pracovníků vč. určování jejich platů podle tabulek a jiného odměňování podle vlastního uvážení. Tedy z vlivu korupčního prostředí, které jednoznačně na mnoha radnicích trvale vládne. Tedy shrnu to takto: žádné změny (ani o 30% podle názoru paní Žanety Hadžič) v trvání správního řízení pro vydání povolení stavby nebo souhlasu s jejím umístěním ani náhodou nečekejme, když je již známo, že přes 3 tisíce pracovník stav.úřadů odejde do důchodu a 3 tisíce na jiná méně exponovaní místa, protože za takové mizerné platy si nebudou dále ničit zdraví, jak z novely SZ již nyní vyplývá. to jsou informace jak z MMR, tak z "terénu", kde se pohybuji již 50 let. Tedy bude chybět víc než 6000 odborníků (a nečekejme, že mladší náhradníci z jiných oborů budou vykazovat potřebné výsledky) a slučováním úřadů nebude ničeho dosaženo, spíše naopak přijdou další odchody těch opravdu zkušených lidí, o nichž si ministr Bartoš myslí, že jsou ti nejslabší. Jak úsměvný je jeho amatérský názor. Holt kozel je opět jednou zahradníkem a paní ing. Hadžič ho ještě podporuje. Tedy ona ví víc než pan ing., Bartoš, ale jen po právní stránce, o praxi v terénu přímo na úřadech ví zrovna tak málo, jako ministr.

 
© 2007–2022 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz