Naší primární snahou jako autorů projektu a architektonické
koncepce domu bylo navrhnout místo původní zchátralé horské chaty takovou
stavbu, která by byla nejen kvalitní architekturou, ale stala se také součástí
přírodního prostředí a pozitivním způsobem spoluvytvářela místního genia loci.
Přestože prvotním impulsem bylo zadání stavebníka realizovat vizuálně,
technologicky a typologicky soudobý objekt, nebylo možné nevnímat silný
tradicionalistický prvek shodný pro kvalitní stavby v okolí tvořící typický
charakter „krkonošské architektury“ jakousi cennou lokální značku. Tato hodnota
se vytvářela v průběhu celého stavebního vývoje Krkonoš – je to obdobný princip,
jaký se vyskytuje u horských staveb zakarpatských nebo alpských. Zároveň silně
vnímáme příklady současných realizací v oblasti, které mnohdy na tuto estetiku
zcela záměrně, v touze o čistě soudobý vzhled, rezignují. A přestože se v řadě
případů nejedná o vysloveně špatné stavby, mnohdy působí nepatřičným dojmem a
jsou jakoby vytržené z kontextu. Naší snahou tedy bylo se inspirovat v tradiční
architektuře, potažmo v původní podobě stávající chaty dle archivních plánů a
pokusit se pouze pomocí lehkého posunu významu a tvarosloví identifikovat novostavbu
se současností 21. století. Tedy jakousi
parafrázi na Miesovské „méně je více…“
Nedílnou součástí typologie a tvarosloví tradičních staveb je promítnutí funkce
jednotlivých částí domu do vnějšího vzhledu. Společenské místnosti (kuchyně,
obytné místnosti, jídelny) jsou v přízemí tematizovány četnými okenními otvory
s největším rozměrem. V horních patrech, povětšinou půdách a mansardách, jsou
umístěny ložnice prosvětlené menšími okny ve štítech nebo střešními vikýři.
Celkový vzhled doplňují malá technická okna v kamenné podezdívce. Uplatnili
jsme výše uvedený přístup (typologická změna tradičních principů) právě v
typologickém posunu, kde hlavní společenská místnost – navíc s otevřeným
mezonetem je situována v patře a otevřená do krovu. To se analogicky s
tradičními postupy projevilo zvětšenými okenními otvory právě v patře a menšími
okny v parteru. Interiér maximálně využívá konstrukčních výhod dřevěných
lepených nosníků použitých na konstrukci střešního mansardového pláště. Absence
podpor umožnila prostor mansardy v části otevřít na celou výšku, čímž se
získalo nečekaně nové měřítko stavby v porovnání s jejími vnějšími skromnými
rozměry. Takto koncipovaný otevřený obytný prostor navíc umožňuje nerušený
výhled do všech stran a i přes umístnění prostoru v patře zprostředkovává výjimečné
propojení s okolím.
Vnější vzhled stavby je, jak již bylo řešeno, inspirován
původní krkonošskou architekturou, ale tematizuje i prvky soliterní horské
architektury – horské boudy s dominantní převýšenou hmotou střechy nad dřevěnou
„podnoží“, kamennou podezdívkou a tradičním dřevěným obkladem ve štítu. Krkonošské štíty bývají často stupňovitě
předsazené nad vstupním podlažím. Návrh tento motiv využívá a proměňuje ve
stupňovité vychýlení štítové stěny směrem ven, takže hřeben střechy je delší
než délka stavby u základny. Toto řešení
má i praktický význam, neboť lépe ochraňuje dřevěný obklad štítů proti
povětrnostním vlivům a prodlužuje životnost dřevěného materiálu. Je to v našem
pojetí přímý odkaz k soudobé architektuře používající často prvky astatičnosti
a vychylování hmoty staveb nad jejich půdorys.
Na fasádách jsme využili přírodní materiály, které časem patinují, takže by
mělo dojít k procesu „pozitivního stárnutí“ obdobně jako u tradiční zástavby. Průčelní
stěna – štít horské boudy je široká, má tři okenní osy. Při malé výšce stropu a
pečlivém umístění v terénu působí stavba jako by byla vrostlá do terénu, hlavní
pozornost na sebe poutá mansardová
střecha původního tvaru. Ve štítu je v jeho horní části umístěno kosočtvercové
okno jako analogický odkaz na tradiční architekturu, která často podobným způsobem
řešila větrací otvory v horních partiích štítů. Charakteristickými barevnými
odstíny jsou odstíny hnědé a šedé. Návrh se důsledně vyvaroval nevhodné
barevnosti charakteristické pro některé nové stavby v lokalitě, zejména
pak kontrastní kombinaci bílé omítky a na tmavěhnědo mořenými dřevěnými
obklady. Pro tento dům je charakteristická kombinace dřeva s lomovým kamenem.
Obkladové dřevěné prvky jsou z cedru, nosné prvky jako trámy a sloupy z
lepeného smrku opatřeného měděnou lazurou. Dvoupodlažní sokl domu byl obložen
masivními 15 cm tlustými žulovými štípanými kvádry. Jako střešní krytina byl
navržen měděný plech v s vějířovitě rozmístěným falcem k posílení efektu směrem
vzhůru se rozšiřující hmoty. Okna jsou z masivních lepených dubových profilů
opatřených olejovou lazurou.
Ing. arch. Juraj
Matula
Pochybuji, že si dnes ještě někdo dobrovolně vybere dvojsklo...
O tom trojskle nepochybuji. Na to jsem rozhodnutý na 100%, aspoň v tom mám jasno na začátek. Ale vypadá to…
To tlumení zvuku je tam docela slušné, co tak koukám.
Mohu poprosit víc info co se týče stavby domu z těchto cihel prosím? Alespoň v nějaké skrácené verzi klidně 😁…
I to byl důvod, proč jsme si na stavbu domu vybrali právě cihly Heluz. Jasně, šlo hlavně o ty technické…