Přístavba budovy muzea skla a bižuterie
U muzea 4, Jablonec nad Nisou
(12. 1. 2021) Ateliér
Hlaváček – architekti
Přístavba budovy muzea skla a bižuterie
O
založení uměleckoprůmyslového muzea uvažoval Průmyslový vzdělávací a podpůrný
spolek pro Jablonec již v roce 1868, první stálá expozice byla otevřena až v
roce 1904. V roce 1949 se pak novým zázemím
muzea stal exportní dům firmy Zimmer & Schmidt, kde sídlí dosud. V roce
2003 se jablonecké muzeum stalo díky výjimečnosti svého sbírkového fondu státní
institucí zřizovanou Ministerstvem kultury České republiky. Muzeum Skla a
bižuterie v Jablonci nad Nisou spravuje největší kolekci bižuterie na světě a
jednu z největších evropských veřejných sbírek skla.
Objekt
postavený podle návrhu architekta Emiliana Herbiga je národní kulturní památkou.
V období kolem roku 2002 však začínalo být jasné, že přes všechny úpravy, externí
pobočky a jiné výpomoci již muzeum kapacitně a provozně nevyhovuje. Bylo proto rozhodnuto
o rekonstrukci stavby včetně dispozičních a technických změn. Projekt zpracoval
pražský ateliér Hlaváček – architekti a jablonecký Atelier 4. Nově uspořádané
muzeum získalo cenu Asociace muzeí a galerií ČR Gloria musealis, následně bylo
nominováno na hlavní cenu ředitele European Museum Forum – Lisbon 2006.
Kolem roku 2014 se opět ukázalo, že prostorové kapacity muzea už nestačí, a je třeba ho rozšířit. Řešení bylo ale od počátku provázeno stresem a nejistotou. Náš tým se totiž potýkal s otázkou, jak přistavět objekt k domu, který je památkově chráněný a ucelený. Jediným vodítkem bylo doporučení ze strany muzea a NPÚ, že by přístavba mohla být na pravé straně objektu (při pohledu od Nisy), ale jen do úrovně stropu 3. NP. Tím byl vymezen její tvar, který musel respektovat stávající balkony a tzv. Pelantovo schodiště. Když jsme přijali tato omezení jako limitní s definovanými rovinami, vycházel nám tvar přístavby jako tupý, agresivní a nepříjemný hranol, trčící do parku. Od začátku bylo zřejmé, že není akceptovatelný. Nicméně právě od tohoto tvaru se rozvíjela nová koncepce. Hmotu jsme postupně zjemňovali, nejprve pomocí fasádního členění, zejména okny. To byl ale problém, dostali jsme se do rozporu se zadáním. Střední podlaží totiž mělo být bez oken kvůli svému využití pro expozici vánočních ozdob.
Architektonický návrh
S problematikou výrazu a tvaru stavby se vyvíjel i názor na konstrukci. Ustoupili jsme od původního předpokladu jednoduché a standardní konstrukce. Vzhledem k relativně malému půdorysnému rozsahu objektu se navíc objevil problém umístění schodiště a výtahu. Poté, kdy byl vznesen požadavek na umístění malé kavárny do 2. NP, se ukázala jako výhodná centrální poloha schodiště. Vznikl tak částečně krytý prostor pro barový pult a jeho zázemí. Výtah do dvora byl později zrušen. Symetrické umístění schodišťového tělesa vyčistilo dispoziční řešení a přispělo k vytvoření jednoduchého principu základní konstrukce.
Ve chvíli, kdy se konstrukce začala blížit tvaru krystalu, bylo zřejmé, že nelze setrvat v celém rozsahu na betonových nosných konstrukcích, a že bude nutné alespoň tu část, která vytváří nosnou konstrukci obvodového pláště, vyrobit z ocele. Tato konstrukce ale vnáší do železobetonových stropních konstrukcí zatížení. Konzolovité konstrukce stropů bylo nutné posílit šikmými ocelovými táhly a ve výsledku vznikla staticko-architektonická kompozice, která propojuje technické a architektonické kvality betonu, oceli a skla. Ve všech podlažích plynule navazuje na dispoziční řešení původního objektu.
Z urbanistického hlediska přístavba nenarušuje koncepci okolí budovy. Výškově je přizpůsobena křídlu v levé části jižní fasády. Výškově využívá dvoupodlažního rozdílu protilehlých fasád stávající budovy a nad terén z pohledu z parku vystupuje jen jedním podlažím. Spodní dvě podlaží jsou skryta za opěrnou stěnou. Ze strany dvora je 2. a 3. NP přístavby výrazně překonzolováno přes půdorys 1. NP. Východní strana 3. NP je překonzolována přes opěrnou stěnu do parku.
Z hlediska architektonického přístavba podporuje symetrii secesní budovy muzea. Požadavkem NPÚ byly co nejmenší zásahy do její jižní fasády, proto jsme zvolili nepravidelný půdorysný tvar nové části objektu. Navazuje na vstupní foyer, vyhýbá se balkonu na úrovni 4. NP a dává mu architektonicky vyniknout.
Konstrukční řešení
Konstrukčně se jedná o třípodlažní, v jádru železobetonový objekt. Jde o kombinaci stěnového systému, trámového stropu a jednoho zavěšeného stropu na ocelových táhlech. Hlavním vertikálním nosným prvkem jsou dvě monolitické stěny v podélné ose přístavby. Nad 3. NP jsou zakončeny vykonzolovaným trámovým stropem, na který je pomocí táhel na koncích trámů zavěšena stropní monolitická deska nad 2. NP. Tato deska je ještě podepřena kruhovými sloupy v osách dvou schodišťových stěn.
První nadzemní podlaží je stěnové, železobetonové. Obvodové stěny jsou z vnější strany obložené tepelnou izolací a kamenem. Druhé a třetí nadzemní podlaží přečnívá přes půdorys 1. NP. Výztuž je vesměs pnutá v příčném směru.
Nosnou konstrukci skleněné fasády tvoří rámy z ocelových uzavřených obdélníkových profilů. Rámy jsou lomené podle průběhu fasády v dané rovině rámu. Vznikly tak základní plochy prosklené fasády, které jsou dále členěny na obdélníky o rozměrech 2,5 x 1,5 metrů. Rámy se kotvily k čelům železobetonových vodorovných konstrukcí. Atypičnost konstrukce nespočívá jen v jejím tvaru, ale i v tom, že dodavatel nedostal projektovou dokumentaci ve standardním provedení, ale ve 3D modelu, ze kterého vyrobil 2D dokumentaci. To mělo dopad i na řešení a dodávku proskleného obvodového pláště. Při náročném svařování ocelové konstrukce v netypických úhlových pozicích se tvary pláště vždy poněkud odchýlí od projektu a dochází k tomu, že i původně shodné okenní tvary se, i když nepatrně, liší. Každá okenní tabule musela být zaměřována po ukončení montáže ocelové konstrukce zvlášť. Mělo to dopad i na úpravu způsobu fixace skel k ocelové konstrukci.
Vnitřní centrální schodiště je prosklené bez podstupnic. Na stupnicích je bezpečnostní sklo s mléčnou fólií. Jednotlivé stupně se kotvily do bočních schodišťových stěn.
Autorská zpráva
Novostavba Muzea skla a bižuterie získala titul Stavba roku 2020
Autor a projekt: Michal Hlaváček; spolupráce Zdeněk Holek, VeronikaTrachtová, Jaroslava Stojanová
Statika: Ing. Jan Margold
Dodavatel: Energie – stavební a báňská
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2019
Přístavba budovy muzea skla a bižuterie
U muzea 4
Jablonec nad Nisou
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.
14. 11. 2023 21:23:01
Re: Re: Grand Prix Architektů získala Kloboucká Lesní.
To je dlouhodobý nešvar všech cen. Aby to nikomu nebylo líto. Vždyť ani Oskar už není jen jeden.