Přízemí severního křídla plzeňské radnice je nově zrekonstruované

Z prostor, které dříve sloužily úředníkům, se staly konferenční místnosti, které budou k dispozici pro jednání radních, úředníků, ale také občanům města nebo pro akce spojené s projektem Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Jejich výhodou je bezbariérovost. Za stavební úpravy zaplatil magistrát necelé tři miliony korun. Vypracováním architektonického návrhu a následné projektové dokumentace byla pověřena společnost Atelier Soukup s.r.o., která se stala vítězem soutěže na návrh studie rekonstrukce areálu radničních budov. Dodavatel prací byla na základě různých výběrových řízení společnost Stavpran.


„Upravované prostory patří k nejstarším částem dnešní radnice. Jsou pozůstatkem pozdně gotického dvorního křídla, které při celkové přestavbě radnice v 60. letech 16. století zapojil a využil Giovanni de Statia,“
připomíná Petr Triner, ředitel úřadu správních agend magistrátu.

Využití dvorního křídla bylo kancelářské, různě se měnící. Na konci 19. století zde byl berní úřad a kanceláře prvního voleného purkmistra Františka Wanky. „Postupně byly tyto nádherné historické prostory využívány jako rozmnožovna, sklady, dílna a částečně jako knihovna pro zaměstnance,“ doplňuje Petr Triner.

Dnešní úprava dává akcent na architektonickou krásu interiéru jednotlivých místností. „Prostory jsme nechali upravit jako společenské místnosti s tím, že budou využívány nejen radními a úředníky, ale rovněž veřejností, protože jejich předností z pohledu celé radniční budovy je téměř úplná bezbariérovost. Handicapovaní budou muset zdolat jen dva nízké schody u vrátnice,“ uvádí primátor Martin Baxa. Podle něj se výrazně zvýší nároky na společenské využití radnice v roce 2015, kdy bude Plzeň evropským hlavním městem kultury. „Pro tyto účely budou nové prostory velmi užitečné,“ dodává.



V závěru roku 2012 došlo ke kompletní výměně dřevěných podlah, obnově vzduchotechnických kanálů a hydroizolace. Následně byly stavebně upraveny všechny tři místnosti. Opravily se omítky a klenby, rozvedly se nové sítě, instalovalo se osvětlení a truhlářské prvky. Náklady na stavební úpravy byly vyčísleny na necelé tři miliony korun. Na přípravě a vlastní realizaci úprav se podíleli pracovníci odboru vnitřní správy magistrátu.

Prostřední místnost je pojmenována po jednom z nejvýznamnějších primátorů v dějinách města, Václavu Petákovi. Za jeho pětadvacetileté období (1892 – 1917) v čele města došlo k radikálním změnám ve všech oblastech, především ve školství, výstavbě veřejných budov i k modernizaci infrastruktury. „Domnívám se, že je osobnost primátora Petáka právem připomínána i prostřednictvím těchto nově zrekonstruovaných radničních prostorů,“ konstatuje primátor Baxa.

Zadní salónek je pojmenován po Františku Wankovi, který byl v letech 1850 – 1861 prvním purkmistrem obce vzešlým ze svobodné volby občanů. Během jeho funkčního období se začalo s dlážděním náměstí, vystavěla se plynárna a zavedlo plynové osvětlení ulic. Rovněž byly provedeny velké opravy arciděkanského chrámu a Mariánské sochy na náměstí. Zasloužil se také o zřízení městské spořitelny a bratrské pokladny plzeňských horníků. Osobně se podílel na záchraně arciděkanského chrámu při jeho požáru v roce 1835, kdy s nasazením vlastního života zabránil rozšíření požáru z věže kostela do lodi. František Wanka během svého funkčního období úřadoval právě v tomto salónku, tehdy označovaném jako radní síň.

O výstavnosti a velkorysosti přestavby, která předcházela renesanční radnici, svědčí pozdně gotická takzvaná záclonová okna, jež se ve dvorním křídle dochovala. Je také dokladem postupného zmáhání se města i jeho správy po husitských válkách, jeho nastupující prosperity, kdy svoji roli sehrály také výhody poskytnuté Zikmundem Lucemburským za věrnost.
tisková zpráva


 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*