plán B architekti: Výukový pavilon
(24. 2. 2015) Zadáním pro autory rekonstrukce a dostavby kuželny v malé Chuchli bylo vytvořit pavilon s důrazem na propojení se zahradou. Z původní stavby se dochovalo pouze torzo obvodové zdi. Soubor staveb je nemovitou kulturní památkou, v minulosti sloužil jako lázeňský areál. Hlavní budova pochází z první poloviny 18. století, v jejím sousedství byl hostinec se zahradní restaurací, postavený ve druhé polovině 19. století. K němu byl začátkem 20. století přistavěn objekt kuželny. Z fotografií je patrné, že šlo o částečně zděný objekt s přední dřevěnou prosklenou konstrukcí. V ose fasády byl střední štít, který akcentoval vstup. Součástí komplexu je zahradní terasa s vysokou zárubní zdí, v západní části je dvůr s hospodářským objektem.

plán B architekti: Výukový pavilon
Zadáním pro autory rekonstrukce a dostavby kuželny v malé Chuchli bylo vytvořit pavilon s důrazem na propojení se zahradou. Z původní stavby se dochovalo pouze torzo obvodové zdi. Soubor staveb je nemovitou kulturní památkou, v minulosti sloužil jako lázeňský areál. Hlavní budova pochází z první poloviny 18. století, v jejím sousedství byl hostinec se zahradní restaurací, postavený ve druhé polovině 19. století. K němu byl začátkem 20. století přistavěn objekt kuželny. Z fotografií je patrné, že šlo o částečně zděný objekt s přední dřevěnou prosklenou konstrukcí. V ose fasády byl střední štít, který akcentoval vstup. Součástí komplexu je zahradní terasa s vysokou zárubní zdí, v západní části je dvůr s hospodářským objektem.
Historické budovy někdy představují pro uživatele 21. století určitá omezení, která vyplývají z rozdílných nároků na kvalitu a uspořádání prostor. Na druhou stranu jsou svojí estetickou a historickou hodnotou nenahraditelnou součástí dnešního prostředí a je proto důležité, aby tyto stavby uživatelé neopouštěli, ale aby se ale zároveň necítili v jejich prostorách příliš omezeni. „Řešení tohoto problému bylo základním zadáním studie. Skloubit tyto dva světy do fungujícího celku, který by naplnil potřeby rozvíjejícího se vzdělávacího ústavu, který řeší kapacitní otázky. Institut dnes trápí především nedostatek učeben, chybějící prostor pro shromáždění studentů a problém bezbariérového přístupu. Prověřili jsme tedy několik možností rozšíření, z nichž se jednoznačně jako nejlepší ukázalo umístění pod terén zahrady. K tomuto rozhodnutí vedlo několik důvodů: dobrá návaznost na původní objekty, především na hlavní budovu, přístup do nových prostor bez nutnosti opouštět budovy a dostatečná plocha k dosažení potřebné kapacity. Zásahy do exteriérové konfigurace, panoramatu a dispozic komplexu přitom byly minimální, nové prostory byly odcloněny od hluku z přilehlé silnice a železnice,“ říká Stano Bachleda, jeden z autorů stavby.
Podzemní objekt byl v návrhu komunikačně napojen novým schodištěm v jihovýchodním rohu hlavní budovy. Bezbariérový přístup zajišťoval výtah, který propojil suterén s přízemím a prvním patrem. Umístění výtahu u spojovacího krčku mezi objekty umožnil i přístup do obou budov. V suterénu měly být dvě učebny orientované směrem do společného atria, zastřešeného prosklenou konstrukcí. Díky tomu byly místnosti dostatečně osvětleny a zároveň měly optický kontakt s exteriérem. Prosklený strop atria byl vybaven mobilními stínícími prvky, které chránily prostor před sluncem. Menší učebna a vstupní hala měly dva menší světlíky.
Dispozice měla určitou míru variability, například větší z učeben se mohla skládací příčkou rozdělit na dvě menší. Pro oddělení atria a učeben sloužila skládací prosklená stěna, takže by vznikla možnost tyto prostory propojovat a v případě potřeby dosáhnout ještě větší kapacity.
Hlavním kompozičním prvkem návrhu byl oválný otvor atria. Společně se dvěma menšími světlíky to byly jediné prvky patrné v exteriéru zahrady. Světlíky měly zasklení v rovině terénu, atrium bylo opatřeno proskleným zábradlím. „Organický tvar nových prvků vychází z návaznosti na zahradu, její nepravidelnost a křivky zárubní zdi, která ji ohraničuje. V tomto duchu je tvarově koncipován celý suterén.,“ upřesňuje architekt Bachleda. „Konstrukce podzemní stavby měla být železobetonová. Hmota podzemí je půdorysně odsazená od objektu bývalého hostince tak, aby nebyly nutné zásahy do jeho konstrukce. Střecha suterénu měla být zelená s dostatečnou mocností zeminy pro trávník i výsadbu keřů.“
Kuželna před dostavbou
Obdélníkový půdorys této stavby měl rozměry 17,5 x 4,0 m, konstrukčně se jedná o jednolodní trakt svázaný pouze štítovými zdmi. Založení snížené části domu je na mělkých cihelných pasech 450 mm pod terénem ve vrstvách rozložené jílovité břidlice, u zvýšené části na základových pasech z kamenné a cihlové konstrukce ve vrstvách silně zvětralé břidlice. Zděné nosné konstrukce nadzemní části měly trhliny a byly vlhké, protože tu chyběla izolace proti zemní vlhkosti, malta zvětralá. Z budovy se zachovala obvodová zeď a část stropní konstrukce nad 1. PP, která nebyla původní
Terén ke stavbě přiléhá ve dvou úrovních s rozdílem 2,3 m. Tyto úrovně propojuje venkovní kamenné schodiště, které je součástí zahradní zárubní zdi. Ta byla v některých místech už v torzálním stavu. Původní omítaná cihlová konstrukce byla doplněna o vrstvy betonu, další zásahy změnily její tvar.
Koncepce obnovy pavilonu
„Obnova vychází z původní hmoty - zachovává půdorysnou stopu, výškové členění i materiálovou charakteristiku fasády. Výraznější změnou je pouze rozšíření suterénu, který byl pouze v části za zahradní zdí. V návrhu jsme ho rozšířili do celé plochy půdorysu. Toto rozšíření není z exteriéru patrné, protože nová část je pod zemí,“ upřesňuje Stano Bachleda a dodává: „Průčelí má nové členění a velkorysejší prosklení, každé druhé pole je možné otevřít, pavilon a zahrada jsou tak lépe propojeny. Přiznané konstrukční tvarosloví odpovídá původnímu principu v nové podobě a zároveň připomíná atmosféru původního lázeňského objektu.“
Dispozice objektu je jednoduchá, jsou tu celkem tři místnosti. V přízemí je jedna místnost v rozsahu celého půdorysu, výškově členěná rozdílnou úrovní podlahy. Sloužit by měla jako studovna, případně jako prostor pro společenské akce fakulty. Podlaha přízemí byla v severní části snížena na úroveň terénu kvůli bezbariérovému vstupu. V jižní části je podlaha vyšší, aby byla u vstupu v suterénu dostatečná světlá výška. Suterén je rovněž řešen ve dvou úrovních. Jeho úroveň byla proti původnímu stavu snížena o 0,36 m tak, aby se dosáhlo dostatečné světlé výšky. Kromě hlavní místnosti (dílny) je zde ještě sklad, úklidová nika, čajová kuchyňka a toaleta. Kromě prosklených dveří budou suterén osvětlovat pochozí prosklené světlíky v podlaze přízemí.
Konstrukce a technologie
Fasáda a dveře jsou z modřínu, nosné sloupky fasády jsou předsazené před souvislý pás posuvných dveří. Na střeše jsou cembritové šablony a titanzinkový plech, prahy dveří a venkovní schodiště z žulových kvádrů. Strop nad suterénem byl proveden z lehčeného betonu a vlnitého plechu, uložen je na dřevěných trámech. V přízemí je dubová podlaha, v suterénu cementová stěrka s epoxidovým nátěrem. Zdi v suterénu jsou z prolévaných tvárnic, v nadzemní části z keramického zdiva s vápennou omítkou. Ve štítu bylo repasováno původní okno. Před sluncem chrání venkovní, elektricky ovládané rolety.
Provedení fasády
Návrh fasády respektuje původní objekt i co se týče zvoleného materiálu. Základem je obvodová zděná konstrukce, která kopíruje tu původní. Čelní fasáda a konstrukce pultové střechy se štítem byly navrženy jako dřevostavba. Členění dřevěné fasády na rozdíl od původního řešení lépe odpovídá novému využití objektu a jeho požadavkům – především užší vazbě s venkovním prostorem zahrady a dostatečnému osvětlení. Autoři projektu se rozhodli pro velkorysejší prosklení, které vyplňuje plochy mezi dřevěnou nosnou konstrukcí. Ta je navržena v pravidelném rastru, který umožňuje bezbariérový přístup a je založena na principu střídání dřevěného sloupku a proskleného pole s posuvnými dveřmi. Každé druhé pole je možné otevřít, takže pavilon a zahrada jsou lépe propojeny.
Přiznané konstrukční tvarosloví odpovídá původnímu principu řešení v nové podobě a zároveň se snaží zachovat atmosféru původního lázeňského objektu. K tomu přispívá i trojdílná vysouvací markýza, která bude v letních dnech chránit uživatele před sluncem.
Hana Vinšová ve spolupráci s autory stavby
Výukový pavilon
Místo: V Lázních 42/3, Malá Chuchle, Praha
Investor: Institut vzdělávání a poradenství České zemědělské univerzity v Praze
Autor: plán B architekti - Stano Bachleda, Alan Krajčír, spolupráce Pavla Šarounová, Marcel Vojanec
Zastavěná plocha: 87 m²
Obestavěný prostor: 668 m³
Užitná plocha domu: 1. NP - 62,9 m2, 2. NP - 56,5 m2, terasy - 76 m2
Náklady: 5 500 000 korun
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

27. 1. 2023 16:18:19
Re: Rekonstrukce domu Pod Vrškem
Tak tohle je vymazlená úprava. Teď jen aby to z venku nezkazil soused.
27. 1. 2023 15:29:06
Střednědobý a dlouhodobý úvěr
Nabídky půjček se staly starostí současného trendu. Banka také neuspokojila většinu dlužníků. V tomto ohledu jsme zorganizovali absolutně bezpečné a spolehlivé nabídky půjček mezi jednotlivci, abychom pomohli každému, kdo si přeje vyřešit finanční problém nebo komukoli, kdo si přeje začít nový podnik; nebo financovat projekt. Naše nabídky půjček jsou dobře pojištěné a právně chráněné. Garantujeme rychlé a profesionální jednání o získání půjčky. Poskytujeme úvěry od 50 tisíc Kč do 20 milionů Kč s úrokovou sazbou 2 %. Kontaktujte nás a získejte rychlou a bezpečnou půjčku. Email: rezacova741@gmail.com
22. 1. 2023 16:33:01
Re: Rodinný dům Na Rade
Zase jedna pustá krabička.....ať žije architektura.....
22. 1. 2023 16:29:29
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
22. 1. 2023 16:29:27
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
20. 1. 2023 17:32:48
Re: Vídeňský palác prošel miliardovou modernizací
A co na to říká Klub za starou Prahu?
20. 1. 2023 17:26:32
Re: Interiér horského apartmánu
Můžete mi, prosím, vysvětlit rozdíl mezi "víkendovým apartmánem o výměře 110 m2", který má svého vlastníka, a bytem? Byty jsou definovány normou a mohou být i mnohem menší. Tak proč tohle není byt, když to má všechny jeho atributy? Pokud vím, tak název "apartmá" se používá v hotelích, když má host k dispozici pod jedním uzavřením víc pokojů. Ale kde se vzaly "apartmány"? Mimochodem - jestli není dítě levák, tak tomu stolku v dětském pokoji zoufale chybí světlo zleva.
20. 1. 2023 17:03:05
Re: Rodinný dům Dvě věže
Tak mě při prohlížení fotografií napadlo, že k zabydlenosti bytu patří tři K: Koberec, Knihy a Kytky. Tady je to jasně vidět. A pro mě ještě Obrazy.
4. 1. 2023 15:08:26
Re: Rekonstrukce parku Koliště v Brně
Ten Pospíšil napsal samé bláboly
2. 1. 2023 19:41:46
Re: Skleněná chalupa
Chalupa moc pěkná, jenom mi vrtá hlavou jedna věc: standardní součástí závazného stanoviska CHKO JH a AOPK ČR je z důvodu ochrany ptactva požadavek "Prosklené nečleněné souvislé plochy musí být vždy o max. ploše 2,0 m2, souvislé prosklené plochy o ploše větší musí být rozčleněny příčkami o šířce min. 10 cm tak, aby souvislá plocha bez členění byla max. o ploše 2,0 m2".. atd. Tady to tam asi zapomněli napsat.
27. 12. 2022 19:30:39
Re: Rostislav Švácha: Architektka Alena Šrámková
Nejhorší, nejméně přehledné, špatně fungijící, s holuby dokonce v Bille, je Wilsonovo nádraží, Každý, kdo je tam prvně, o cizincích nemluvě, tam bloudí, Na peronech se hodně kouří, všichni policajti z tepla haly ještě nikdy nevylezli, ale za to, Šrámková, nejhorší architekta poslední doby, nemůže.
20. 12. 2022 12:16:37
Re: Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Spamy řešíme a neustále mažeme, pokaždé ale přichází z jiné adresy, navíc ve formě komentáře, tak jim nelze zcela zabránit. Jedná se většinou o "odpověď" na newsletter od čtenářů, jejichž počítač je zavirován a automaticky vir rozesílá dál. Snad se bude nová administrace stránek, kterou chystáme, umět se spamy lépe vypořádat.
19. 12. 2022 10:33:48
Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Taky mě napadlo, že vlastě nevím, co tím chtěl básník říct. Mimo téma - dotaz pro administrátora: nedá se zabránit spamu s nabídkami půjček? Člověk už se ani nedostane k reakcím na starší články.
16. 12. 2022 14:14:59
Re: Libeňské Docky
Moc hezké. Ale je to už taková třešínka na dortu. Měli by dostat pochvalu všichni, kteří se na libeňákách podíleli úplně od začátku - podklady k dokumentaci k územnímu řízení a stavebnímu povolení (Ateliér A+R system s.r.o.), včetně dendroloogického průzkumu, podkladů ke kácení dřevin, sadových úprav, posouzení vlivu na životní prostředí ... Když už je vše dokonale připravené, tak se pak navrhují i pěkné stavby. Ale ta příprava, ta je taky velmi důležitá pro to, aby mohla vzniknou takováto čtvrť holandského typu na Vltavě. Vzpomínka na libeňáky, když se začínalo: https://www.uschovna.cz/zasilka/FSBH3R4FRUL4HAI9-ILH/
14. 12. 2022 18:34:57
Re: Česká stopa na MS v Kataru nechybí
Ano, je to skvělé a udivující, když víme, a historicky je prokázané, že pálená keramika do Evropy přišla s muslimskou vírou v 1.tisíciletí letopočtu přes Španělsko. To znamená, že kvalita a design českého výrobce (tedy výrobních závodů v ČR) je na nejlepší dosažitelné úrovni, jako ve světě výrobci dosahují. Skvělý úspěch přátelé v Lasselsbergeru!
14. 12. 2022 18:29:03
Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?
Hle, jak lze mnoha slovy a mnoha větami napsat hodně řádků, ale přitom čtenářům prakticky nic neříci, tedy cokoliv, co by blíže vysvětlovalo, o co v té tzv. "integraci" půjde. Zejména u velkého kritika Jana Kasla to překvapuje.
14. 12. 2022 18:21:23
Re: Libeňské Docky
Tak já budu zase za škarohlída, i když mě to netěší. Ale páni architekti, opravdu je nutné to neustále se opakující klišé, že teprve když okna nejsou nad sebou a ideálně je každé jinak velké, pak je to ta pravá architektura? Jak je potom možné, že stovky let to fungovalo přesně naopak a vznikly neskutečně dobré stavby, z nichž mnohé ta staletí přetrvaly? Je to naše trauma z paneláků, že už neumíme navrhnout normální barák, kde i fasáda má řád a logiku? (Třeba i statickou, protože jak debilně se přenášejí síly z těch mimochodných meziokenních pilířů, byť chápu, že ty obvodové stěny třeba nejsou nosné, že?) No nic, to je jen takové popíchnutí, jinak samozřejmě dík za každý urbanisticky aspoň trochu promyšlený počin, sloužící bydlení a navíc rehabilitující brownfield, abych nebyl jen negativní. :)
14. 12. 2022 17:16:48
Re: Libeňské Docky
Slušelo by se zmínit, že návrh urbanismu celé lokality vzešel z mezinárodního workshopu a vítězného návrhu libereckého SIALu někdy kolem roku 2000. Po povodních se muselo několik let počkat, než se lidé přestanou bát bydlet u vody. Nicméně mě těší, že původní koncept přežil.
14. 12. 2022 14:26:27
Re: Libeňské Docky
Jste dobrý kluci! Pěkný je to.
4. 12. 2022 19:03:52
Re: Rodinný dům na západním okraji Prahy
Tak tohle je přesně případ, kdy má někdo vysněný dům, ale je mu jedno, že se vůbec nehodí na pozemek (navážka na svahu - chudáci sousedi) ani mezi okolní stavby (šikmé střechy). Čiší z toho bezohlednost investora. A pokud jde o požadavky území studie - i kdyby nebyla platná, je to hlavně zodpovědnost projektanta, aby jeho návrh odpovídal charakteru území.