Autorská zpráva
Řešené území je součástí sportovního areálu, který tvoří významné prostorové rozvolnění ve struktuře města. Spolu s arboretem za lesnickou školou vytváří zelený pás vložený radiálně od řeky do městské struktury. Oblast je z širšího hlediska vyčleněna významnými urbánními bariérami prakticky po všech stranách. Z východní strany je místo ohraničeno komunikací E49 souběžnou s železničním koridorem, z jižní strany je lemováno řekou Otavou, ze severní pak komunikací II/139. Východní část je oddělena lehkoatletickým oválem. To významně koncentruje toky v území na omezený počet vstupů a vjezdů.
Zásadním prvkem nového dopravního řešení je vložení okružní křižovatky do prostoru křížení ulic Burketovy a Lesnické. Návrh tak koncentruje všechny komunikace do jednoho místa, dochází ke zjednodušení dopravní situace. Současně dojde ke zklidnění dopravy, výhodou je i samoregulující charakter okružní křižovatky.
Dopravní síť v řešené části areálu tvoří komunikace v ose ulice Lesnické, podél fotbalového hřiště, napojující se na ulici Dukelskou a jejich spojnice. Doprava v klidu: V daném území jsou umístěna parkovací stání pro plavecký bazén a pro hotely Cadillac a Otava Arena, pro žákovský domov a lesnickou školu a pro fotbalový a lehkoatletický stadion. Počet míst pro tato zařízení je 402 stání. V lokalitě je navrženo 366 parkovacích stání a 7 stání pro autobusy. Rozdíl, tedy 36 stání, je pokryt kapacitní rezervou parkoviště na výstavišti. Dalším východiskem je nízká pravděpodobnost pořádání akcí na lehkoatletickém a fotbalovém stadionu současně tak, aby se vyčerpal úplný součet jejich kapacit. Navrhovaný počet stání by tedy mohl být komfortní. Parkovací plochy jsou situovány ve dvou místech. Těžištěm je parkovací objekt s 312 místy v severní části nad hřištěm s umělým povrchem. Tato plocha není atraktivní pro sportovní funkci, protože se nachází pod silničním nadjezdem a vedle vlakového koridoru. Navrhujeme jednoduchou dvouúrovňovou stavbu, která využívá terénu. Druhou zónu s parkovacími plochami tvoří pás s 54 místy před objekty zázemí fotbalového stadionu.
Severní část areálu tedy má primárně dopravní charakter. Naším záměrem bylo, aby se převážná většina dopravní obsluhy území odehrála pouze v této části. Střední část vyplňuje navrhovaný areál plaveckého bazénu, jižní část je plánována jako nejklidnější. Bude tu pěší zastíněná zóna s lavičkami a zelení.
Návrh zachovává většinu ploch travnatých. Je tím podpořen relaxační charakter lokality a současně je udržena retenční schopnost území a příznivý vliv na mikroklima. Dále navrhujeme vysadit tři kompoziční celky zeleně. Prvním je alej – pás stromů lemující komunikaci Burketovu, druhým celkem je stromořadí tvořící předěl mezi parkovacím objektem a hřištěm s umělým povrchem. Třetím pak je pravidelná matice stromů při jižním okraji území.
Budova bazénu je umístěna ve střední části prostoru vymezeného navrhovanými komunikacemi. Pro její situování byla významná orientace ke světovým stranám, aby se efektivně využito jak pasivních, tak aktivních solárních zisků a prosvětlení budovy. Prostorově stavba nenavazuje přímo na městskou zástavbu, naopak je v centru rozvolněného otevřeného prostoru. To podporuje záměr vytvoření výrazného solitérního objektu integrovaného do zeleného svahu. Klesající terén současně umožňuje vytvořit terénní lavici pro venkovní bazén, která bude pohledově oddělena od ostatních ploch areálu.
Udržitelný přístup
Základní koncepční rozhodnutí při návrhu byla učiněna na základě úvah o provozu budovy a její udržitelnosti ve smyslu ekonomickém a environmentálním. Ze statistických údajů vyplývá, že většina krytých plaveckých bazénů v ČR vykazuje provozní ztrátu (průměr hospodaření pro 25metrové bazény je -3,5 mil. Kč). Je tedy nezbytné soustředit se na příjmové straně na zatraktivnění bazénu a zvýšení jeho návštěvnosti, na výdajové straně potom na maximální redukci provozních nákladů.
Cílem návrhu je dosáhnout vyrovnané, či ještě lépe pozitivní provozní bilance.
Z hlediska environmentální udržitelnosti budou aplikovány principy udržitelné výstavby ve smyslu maximalizace použití recyklovaných materiálů, upřednostnění lokálních materiálů, omezení použití špatně recyklovatelných kompozitů nebo maximalizace standardizace prvků a jejich prefabrikace.
Objemové řešení
Bazén tvoří tři prostorové celky. Provoz bazénu je prakticky celý v jedné úrovni v jednopodlažním objektu tvaru písmene T. Tento objem svírá vyšší hmotu bazénové haly, na niž navazuje plocha venkovního provozu. Poměrně jednoduchý a pravidelný tvar je zapracován do svažitého terénu prostřednictvím opěrných stěn a terénních modelací. Forma přímo reflektuje provozní potřeby budovy, je nejvyšší v místě tobogánové věže a odtud postupně klesá k obvodu. Sklon a směr střechy je optimalizován pro aktivní využití solární energie.
Měkké zářezy pracují s terénem a formují prostor pro nezbytné funkční prvky stavby. Venkovní bazénová plocha vytváří rovnou terénní lavici, ze spodní části pohledově krytou náspem, z horní části krytou náběhy budovy. Na severní straně je do travnaté plochy prolomeno vnitřní atrium, které prezentuje venkovní prostor provozu wellness.
Dispozice
Základním cílem bylo dosáhnout optimální rovnováhy provozních požadavků a objemu budovy, který významně předurčuje jak investiční, tak provozní náklady. Koncept současně vychází ze záměru minimalizace nákladů na personál a agregace dílčích funkcí.
Téměř celý provoz bazénu se odehrává v jedné výškové úrovni (bezbariérovost). Ve 2. NP se nachází jen galerie s tribunou pro diváky, suterén je pak tvořen pouze systémem servisních a technologických chodeb. Tvar objektu umožňuje vytvořit jeden bod ve styku tří ramen – recepci, od níž se postupně odvíjejí funkční zóny: šatny pro hlavní bazény s průchodem do wellness, dětský provoz, přístup na tribunu a přístup k letní venkovní části.
Přímo proti hlavnímu vstupu je návštěvník konfrontován s průhledem do bazénové haly. Po pravé straně je recepce, po levé bistro, průchod do venkovního areálu a panel s informacemi pro návštěvníky. Po stranách recepce jsou vstupy do hlavních šaten a wellness, do dětské zóny a schodiště na diváckou galerii.
Vstup z šatního a hygienického bloku ústí do prostoru bazénové haly. Její objem je předělen skleněnou stěnou a rozděluje tak plaveckou a relaxační část. Hala je ze tří stran prosklená. Plavecká hala obsahuje 25metrový bazén s osmi drahami, relaxační hala víceúčelový bazén a dojezdové koryto tobogánu. V čele haly je mokrá část bistra a průhled do vstupní haly. Z obou prostor je možné v letním období procházet do venkovního areálu.
Na diváckou galerii se vychází schodištěm vedle recepce, při organizované akci je galerie přístupná i západním vstupem (jinak fungujícím jako únik). Galerie je průběžná po celé délce bazénové haly, v plavecké části je vybavena tribunou pro 200 diváků.
Dětský provoz je separován od ostatních provozních částí, má nezávislý vstup a samostatnou provozní osu ústící do prostoru dětského bazénu. Prostor bazénu je jednoduchý, otevřený do atria. Wellness provoz je situován v nejklidnější vnitřní části stavby a je propojen do prostoru atria. Na protilehlé stěně atria je vertikální zahrada. V ploše atria je venkovní posezení, lehátka, případně další mobiliář.
Letní provoz tvoří plocha s jednou vodní nádrží a travnatá prostranství. Pohledově je odcloněn od přilehlých komunikací a blízkých pohledových míst. Ve východní stěně je integrováno zázemí.
Technologický blok tvoří západní část zázemí, má samostatný vstup z prostoru servisního dvoru a průchod do obslužné chodby z šaten (pouze personál). Tvoří jej série technologických prostorů, sklady a rozvodny.
Stavebně-technické a technologické řešení
Objem zázemí a suterénní chodby jsou uvažovány jako železobetonová monolitická konstrukce. Bazénová hala je tvořena lepenými dřevěnými vazníky opřenými do stěn betonové konstrukce zázemí. Opláštění haly je řešeno převážně transparentním lehkým obvodovým pláštěm.
Základním cílem návrhu je významná redukce provozních nákladů objektu, tedy potřeby energie a vody k provozu bazénu. Úvahy vycházejí z typického energetického profilu plaveckých bazénů. Ze 100 % zkonzumované energie připadá typicky: 53 % na vytápění prostoru; 25 % na ohřev vody; 10 % na pohon čerpadel a ventilátorů; 6,5 % na osvětlení; 5,5 % na ostatní spotřebu.
Z tohoto modelu byly vyhodnoceny základní koncepční osy:
Omezení potřeby energie na vytápění a větrání
● Velmi kvalitní plášť budovy. Budova bude muset být navržena jako objekt s téměř nulovou spotřebou energie. V projektu bychom chtěli jít dále a zlepšováním obálky nejen zásadně redukovat tepelné ztráty, ale synergicky díky vyšší vnitřní povrchové teplotě především transparentních výplní využít příležitost k vyšší relativní vlhkosti, a tím dosáhnout dalších úspor, zejména díky snížení odparu vody. Pozitivní roli zde hraje i významná plocha budovy krytá zeminou.
● Systém rekuperace tepla a ventilace s inteligentním řízením, která vede k významnému snížení objemu proudícího vzduchu a s tím spojených tepelných ztrát.
● Využití vysoce účinných zdrojů tepla – uvažujeme i s aplikací kogeneračních jednotek.
● Snížení odparu vody i prostřednictvím účinného krytí vodní hladiny mimo provozní dobu bazénu.
Omezení potřeby energie na ohřev vody
● Využití zpětného získávání tepla z odpadní vody
● Zapojení obnovitelných zdrojů energie – navrhujeme aplikaci integrované solární střechy nad celým půdorysem haly, která kombinuje teplovodní a fotoelektrický systém ve společném souvrství.
Omezení potřeby energie na pohon ventilátorů a čerpadel
● Potrubní rozvody s nízkými tlakovými ztrátami
● Inteligentně řízené pohony s plynulým řízením otáček
Omezení potřeby energie na osvětlení
● Kvalitní prosvětlení prostor přirozeným světlem
● Inteligentní a dynamická regulace intenzity osvětlení
● LED technologie jako zdroj s velmi příznivým poměrem příkonu na jednotku světelného toku při dlouhé životnosti
Omezení spotřeby vody
● Použití provozně úsporných výtokových armatur
● Navržení odpadové hierarchie vody, její opětovná úprava a vícenásobné použití
● Vlastní zdroj vody – vyžaduje podrobnější analýzu a průzkum – nabízí se studna nebo využití blízkosti řeky.
● Retence srážkových vod.
