Porodnice na Slovanech

Porodnice na Slovanech

(26. 11. 2013) Plzeňský historik Jiří Sankot zmapoval příběh výjimečného objektu. Podrobné dějiny cenného objektu jsou spolu s dalšími místy ve městě zachyceny v druhém díle knihy Příběhy plzeňských domů, jež právě vychází.

 
 
 
 

Porodnice na Slovanech

Plzeňský historik Jiří Sankot zmapoval příběh výjimečného objektu. Podrobné dějiny cenného objektu jsou spolu s dalšími místy ve městě zachyceny v druhém díle knihy Příběhy plzeňských domů, jež právě vychází.

(ČTK) - Historii výjimečného plzeňského domu, do roku 2007 největší porodnice v regionu, zmapoval plzeňský historik Jiří Sankot. Původně unikátní a na svou dobu velmi moderní základní škola, jež sloužila za války jako lazaret, byla otevřena v roce 1939. Hned první den - 1. září byl před začátkem vyučování její ředitel začten gestapem. Žáci poté v novém objektu strávili pouhý jeden školní rok, řekl ČTK Sankot. Budova je dokladem velmi kvalitní předválečné funkcionalistické architektury. "V této porodnici se narodila většina Plzeňanů. Vždy mě zajímalo, jak dlouho byl objekt školou," uvedl Sankot.

Bývalá Obecná a měšťanská chlapecká škola na Slovanech v Plzni (zdroj foto: Geocaching/ Iluvator) Bývalá Obecná a měšťanská chlapecká škola na Slovanech v Plzni (zdroj foto: Geocaching/ Iluvator)
Bývalá Obecná a měšťanská chlapecká škola na Slovanech v Plzni
(zdroj foto: Geocaching/ Iluvator)


Škola v nové budově na Slovanech zahajovala ještě jako nezkolaudovaná v únoru 1939. Její vybudování měla na starost proslulá firma Müller a Kapsa, projekt navrhl známý plzeňský architekt Václav Klein. Objekt se stavěl dva roky, od léta 1937 do února 1939. Žákům však sloužil pouhý rok.

"Prvního září 1939 přijelo k budově gestapo a zatklo zastupujícího ředitele. Důvodem bylo to, že začala druhá světová válka a oni potřebovali různá rukojmí pro případ nepokojů. Zatknout tohoto ředitele jim zřejmě přišlo výhodné, na tu školu bylo vidět, byla v té době prezentovaná," uvedl Sankot. Objekt byl v té době velmi moderní stavbou. "Měli tam korkové podlahy, v každé místnosti topení podlahou, bylo i zvlhčování vzduchem," přiblížil historik. Zatčení ředitele vyvolalo šok.

Na začátku školního roku 1940/1941 zabrala budovu německá armáda, během války byl v objektu lazaret. Od prosince 1942 přestavovali zaměstnanci firmy Müller a Kapsa budovu pro nový účel, takže od ledna 1944 mohla sloužit jako porodnice. Přestože po válce bojovalo sdružení rodičů a přátel školy o získání objektu zpět pro žáky, nepodařilo se to.

V porodnici na Slovanech se po válce narodily celé generace obyvatel města, poslední ženu přijalo zařízení k porodu 30. srpna 2007. V lednu 2010 byla budova vyhlášena nemovitou kulturní památkou.

O osudu objektu, který vlastní stát, se v Plzni v posledních letech jednalo. Zvažovala se varianta bezúplatného převodu na město Plzeň. Město ale od myšlenky odstoupilo poté, co se stát rozhodl na prodeji budovy vydělat. Zájem o objekt projevila soukromá firma, a to za účelem vytvořit z chátrajícího objektu domov pro seniory se sociálními lůžky.

Budova školy v Plzni na Slovanech. Hranatá moderní budova byla zakončena netradičně školní hvězdárnou. V horní části budovy je umístěna kopule astronomické pozorovatelny. (zdroj foto: http://hvezdarna.plzen.eu)
Budova školy v Plzni na Slovanech. Hranatá moderní budova byla zakončena netradičně školní hvězdárnou.
V horní části budovy je umístěna kopule astronomické pozorovatelny.
(zdroj foto: http://hvezdarna.plzen.eu)


Doplněno Stavbaweb:
Kniha: PŘÍBĚHY PLZEŇSKÝCH DOMŮ II.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

6. 4. 2015 18:38:31. Re: Porodnice na Slovanech. Marie
6. 4. 2015 19:42:24. Re: Re: Porodnice na Slovanech. Stavbaweb

 
 
 
 

6. 4. 2015 18:38:31. Re: Porodnice na Slovanech. Marie

  dobrý den ,zajímalo by mně co je dnes z porodnice ,jestli se nějak využívá,děkuji Hájková

6. 4. 2015 19:42:24. Re: Re: Porodnice na Slovanech. Stavbaweb

  ...Společnost Petronex koupila areál porodnice od nemocnice v létě 2013 a chtěla začít co nejdříve s jeho kompletní přestavbou na sociální zařízení pro seniory. Později se ukázalo, že problémem nejspíš bude financování obřích stavebních úprav, které zchátralý areál vyžaduje. Po víc jak roce je situace v podstatě stejná.
"Ta situace je neměnná. Stále se řeší otázka dotací a teprve až bude vyřešené financování, tak se začne s rekonstrukcí. Stále zatím zůstává ten záměr, že by se v areálu vybudovalo sociální zařízení. I to ale záleží právě na těch dotacích. Ke změně rozhodně nedojde během letošního roku, takže tu aktivitu směřujeme už do toho příštího roku," potvrdil QAPu Pavel Cink, právní zástupce společnosti Petronex.
http://www.qap.cz

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz