Praha 3 zadala projekt rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad

Praha 3 zadala projekt rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad

nám. Jiřího z Poděbrad, Praha 3 Vinohrady

(4. 6. 2020) Ateliéru MCA, který je autorem studie, která vznikla na přelomu tisíciletí

   
 
 
 
 

Praha 3 zadala projekt rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad

(ČTK) - Radnice Prahy 3 zadala architektonické firmě MCA atelier zpracování projektu dlouho plánované rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad. Projekt vznikne na základě studie z přelomu tisíciletí, kterou městská část nechala upravit na základě podnětů obyvatel. ČTK to řekl starosta Prahy 3 Jiří Ptáček (TOP 09). Vypracování projektu vyjde na 7,5 milionu korun bez DPH, samotná rekonstrukce by mohla podle starosty začít příští rok, ale hlavní práce pravděpodobně až v roce 2022.

Rekonstrukce náměstí v minulosti vyvolala v Praze 3 bouřlivé reakce, minulé vedení radnice přípravu úprav podle původní studie zastavilo. Nová koalice po volbách v roce 2018 zvažovala, zda pokračovat podle původních plánů, nebo vypsat novou soutěž. Loni v září zastupitelé rozhodli o první možnosti, zároveň radnice sesbírala podněty od obyvatel, které by měli architekti v projektu zohlednit.

Ptáček řekl, že po zpracování projektu bude následovat žádost o stavební povolení a radnice vypíše soutěž na stavebníka. Zároveň městská část jedná o financování ze strany magistrátu, který jej již dříve slíbil. "Projekt převyšuje možnosti městské části," řekl starosta a dodal, že náklady určitě převýší 100 milionů korun. Magistrát by podle něj měl zaplatit většinu. Zároveň bude nutné s městem spolupracovat například ohledně plánované rekonstrukce Vinohradské ulice, doplnil starosta.

Radnice podle něj chce jednat i s dopravním podnikem ohledně výduchu z metra, který v minulosti vyvolal diskuse a který podnik vlastní. Ani nyní není jasné, co s ním bude, podněty ze strany obyvatel podle Ptáčka mluví zhruba ve stejné míře o jeho zachování a nahrazení subtilnějším prvkem. I kdyby zůstal zachován, bude nutné jej podle starosty upravit tak, aby byl vizuálně přitažlivější a aby vzduch z něj nešel do boku, kde to poškozuje vegetaci.

Projekt bude řešit také plán zavlažovat zeleň na náměstí z retenčních nádrží, kam se má svádět voda z kostela, dodal Ptáček. Podle shrnutí připomínek obyvatel z loňska by se proti původní studii měly východním směrem posunout farmářské trhy a na severu náměstí by měly být rozšířeny chodníky a přibýt stromy.

Proti původnímu návrhu se také počítá se zachováním kašny na podobném místě, jako je dosud. Plán jejího odstranění v minulosti vyvolal velký odpor, na jehož základě už jednou radnice projekt v roce 2014 upravila, ani poté však politici nenašli shodu a projekt se na několik let zastavil. V minulosti se v souvislosti s úpravami mluvilo i o vybudování obrovského podzemního parkoviště pro 450 aut za 750 milionů korun, od toho však městská část již v roce 2012 ustoupila.


Doplněno Stavbaweb:
V roce 2002 zorganizovala radnice pod vedením ODS veřejnou architektonickou soutěž na rekonstrukci nám. Jiřího z Poděbrad. V roce 2013, kdy náměstí spadalo do kompetence Ondřeje Ruta ze Strany zelených, byla na vítězný návrh objednána projektová dokumentace pro územní rozhodnutí. V roce 2014, kdy měla náměstí Jiřího z Poděbrad v kompetenci starostka Vladislava Hujová z TOP 09, architekt Mirek Cikán zapracoval připomínky spolků i jednotlivců a bylo vydáno územní rozhodnutí, které vytvořilo i prostor pro vybudování bezbariérového vstupu do metra prostřednictvím výtahu. V březnu 2018 ale většina zastupitelů odhlasovala zrušení tohoto projektu, aniž by se seznámila se zapracovanými změnami.
Podle opozičního zastupitele Matěje Stropnického (Zelení/Žižkov (nejen) Sobě), který zrušení rekonstrukce předložil, si v Praze 3 zaslouží investice zanedbanější prostranství ve spodní části Žižkova. Náměstí Jiřího z Poděbrad podle Stropnického potřebuje pravidelnou údržbu a výměnu starého mobiliáře, který nebyl vyměněn kvůli čekání na komplexní rekonstrukci náměstí.
Náklady na rekonstrukci náměstí byly stanovené na 75 milionů korun. Vedení radnice mělo v plánu investovat do komplexní rekonstrukce 20 milionů korun a zbytek chtělo získat od hlavního města, to ale finanční podporu městské části neposkytlo. Podle původních plánů se mělo začít s realizací projektu v roce 2015.
(Zdroj: Praha 3 a zpráva ČTK 21.3.2018 )

Projekt revitalizace Náměstí Jiřího z Poděbrad autorů MCA Atelier naleznete ZDE, na stránkách pavlamelkova.com ZDE.


Související články:
Velká úprava náměstí Jiřího z Poděbrad bude zřejmě v roce 2021  20.9.2019
Úpravy náměstí Jiřího z Poděbrad  7.1.2019
Praha 3 připravuje úpravy náměstí Jiřího z Poděbrad  19.10.2017
Náměstí Jiřího z Poděbrad v novém  10.12014
Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3  20.11.2012

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Veřejný prostor/landscaping

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz