Praha jedná o koupi nádraží Vyšehrad

Praha jedná o koupi nádraží Vyšehrad

(27. 2. 2020) Zda je místo vhodným objektem pro umístění Slovanské epopeje, nyní posuzují architekti z IPR

   
 
 
 
 

Praha jedná o koupi nádraží Vyšehrad

(ČTK) - Pražský magistrát plánuje odkoupit chátrající nádraží Vyšehrad. V budově by po rekonstrukci mohla být umístěna Slovanská epopej. O výkupní ceně bývalého nádraží se nyní jedná, ve hře je i vyvlastnění památky. Jednání potrvají do poloviny roku. Novinářům to 26. února 2020 řekl radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09).

Zda je místo vhodným objektem pro umístění Slovanské epopeje, nyní posuzují architekti z Institutu plánovaní a rozvoje Prahy (IPR). Rozhodnou během jednoho či dvou měsíců. Pro výstavu cyklu dvaceti velkoformátových obrazů Alfonse Muchy by vyšehradské nádraží mohlo být doplněno přístavbami. "Architekti posuzují, zda by to bylo možné provést tak, abychom udrželi památkovou ochranu, kterou ta budova má," řekl radní. Pokud objekt vhodný nebude, mohlo by být bývalé nádraží přestaveno na byty či kanceláře.

Opětovné využití budovy jakožto železniční zastávky IPR vyloučil. Mluvčí institutu Marek Vácha pro ČTK uvedl, že nynější systém železnic již tento typ nádražních budov nepotřebuje. "Nahradit by ji měla spíše zastávka na pražské Výtoni. Ta má nejenom lepší přestupní vazby, ale i bližší docházkovou vzdálenost například na Karlovo náměstí, Vyšehrad, úřady i v okolí, ale také je to blíže do VFN či na univerzitní kampus," doplnil Vácha.

Jestli město secesní budovu koupí a za kolik to bude, se nyní jedná. Zahraniční vlastník památkově chráněné budovy za ni požaduje 117 milionů korun, magistrát je ochotný za historické nádraží zaplatit asi 67 milionů korun. "Město může vykupovat pouze za cenu v místě obvyklou. Nemůžeme vykoupit jakoukoliv nemovitost v Praze za jakoukoliv cenu. Musíme se držet znaleckých posudků," doplnil Chabr.

Diskutuje se i o možnosti vyvlastnění. K tomu by mohlo dojít v případě, že se Praha nedohodne na ceně s majitelem nemovitosti. Důvodem k vyvlastnění je podle radních to, že se současný majitel o památku nestará. O případném vyvlastnění se však v pražské magistrátní koalici Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) bude podle Chabra jednat až tehdy, bude-li jednání s vlastníkem budovy neúspěšné. Zatímco podle Chabra je vlastnické právo nedotknutelné a vyvlastnění památky by nyní spíše nepodpořil, předseda zastupitelů Spojených sil a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) je opačného názoru. "Jsem přesvědčený, že politické řešení není koukat dalších dvacet let na padající nádraží. Vyvlastnění je ve veřejném zájmu," sdělil ČTK Pospíšil.

Provoz nádraží byl zastaven kolem roku 1960. V soukromých rukách je objekt, který byl v roce 2000 prohlášen za kulturní památku, od roku 2007. Budova je v desolátním stavu.

Doplněno Stavbaweb:
(ČTK 16.7.2019) – Praha se za stávajících podmínek nechystá kupovat chátrající nádraží Vyšehrad, protože cena, kterou za ni vlastník požaduje, je příliš vysoká. O tom, že je secesní nádraží na prodej, informoval deník E15. 
Radnice Prahy 2 nedávno uvedla, že by v nádraží, respektive v nově vzniklé přístavbě, ráda vytvořila výstavní prostory pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Městská část se dlouhodobě snaží objekt dostat do svého majetku.
Provoz nádraží zde byl zastaven kolem roku 1960 a jeho obnovu neumožňují normy, kdy stanice nesmí být v oblouku. V okolí měly být postaveny nové domy, o jejich případné stavbě nebylo dosud rozhodnuto. V soukromých rukách je objekt, který byl v roce 2000 prohlášen za kulturní památku, od roku 2007.

(ČTK 9.5.2019) – Radnice Prahy 2 chce vytvořit výstavní prostory pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy v chátrajícím nádraží Vyšehrad. Praha 2 se dlouhodobě snaží, aby získala secesní nádražní budovu do svého majetku. Vedení Prahy má zároveň vytipovány tři objekty v majetku hlavního města, kam by mohla být Muchova epopej umístěna a rovněž jedná s majiteli zámku na Zbraslavi.
Cyklus obrazů tvoří 20 velkých pláten, která Mucha maloval od roku 1910 dalších 18 let a věnoval je Praze. Nyní jsou umístěna v depozitáři. Obrazy inspirované slovanskou mytologií a dějinami českého národa jsou od roku 2010 zařazeny na seznam kulturních památek.

Wikipedie: Nádraží Praha–Vyšehrad

Související články:
Nádraží Vyšehrad směřuje k opravě, investor má územní rozhodnutí  10.12.2013
Praha 2 se dohodla s investorem na přestavbě nádraží Vyšehrad 9.2.2012
Přestavba nádraží Vyšehrad 15.2.2011
Nádraží Vyšehrad se možná brzy dočká rekonstrukce 3.4.2008
Šéf pražských památkářů: S nádražím Vyšehrad je to na dobré cestě 27.3.2008
Praha má připravené změny, které se týkají přestavby tří nádraží 9.2.2012
Kniha připomíná zaniklá pražská nádraží 14.9.2009
Z Vyšehradu zmizel bez povolení památkově chráněný objekt 28.2.2008


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz