„V Praze nevznikl koncertní sál pro klasickou hudbu více než 100 let a z dlouhodobé analýzy vyplývá, že Praze chybí dostatečně velký soudobý koncertní sál s výbornou přirozenou akustikou pro symfonickou hudbu. Dvořákova síň Rudolfina z roku 1885 a Smetanova síň Obecního domu z roku 1911 neodpovídají soudobým akustickým, kapacitním ani provozním požadavkům. Kapacita nového sálu by měla být alespoň 1 800 sedadel. Měl by být impulsem pro rozvoj celé oblasti,“ říká primátorka Adriana Krnáčová.
Prověřovací studie zpracovaly ateliéry D3A a Pelčák a partner architekti. Jsou dílčím podkladem pro zpracování územní studie, které určí budoucí podobu celé čtvrti, včetně lokality Vltavská. Podklady pro další postup vznikaly ve spolupráci se Spolkem pro výstavbu koncertního sálu v Praze, Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. města Prahy, architekty a specialisty na akustiku.
Dalším krokem bude zadání studie proveditelnosti, která prověří ekonomická a technická hlediska – investiční a provozní náklady a různé scénáře např. možné varianty správy, vlastnictví a financování objektu, možné kapacity a rozsah doplňkových provozů umístěných v nové budově koncertního sálu – a bude podkladem pro stavební program. V případě shody na dopravním a urbanistickém řešení okolního území včetně závazného rozhodnutí bude soutěž vyhlášena v první polovině roku 2019.
“Díky plánům na stavbu koncertního sálu celé území získává vizi. Nová koncertní hala může nastartovat revitalizaci území Bubny – Zátory, kterým se v současnosti také usilovně zabýváme. Prověřovací studie zjistila, co zmíněné území umožnuje. Kudy je například možné vést dopravu na povrchu i pod ním, jak je možné přistupovat k řece a jak se chovat vůči stávající infrastruktuře a zástavbě,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
tisková zpráva IPR
Soutěž na podobu koncertní síně Praha by mohla být v roce 2019
(ČTK) – Mezinárodní architektonická soutěž na podobu nové koncertní síně na Vltavské by mohla být vyhlášena v první polovině roku 2019, pokud bude panovat shoda na dopravním a urbanistickém řešení území. ČTK o tom informoval Institut plánování a rozvoje (IPR). V budoucnu by koncertní sál město buď mohlo pronajímat České filharmonii, nebo v něm může sídlit Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Budova by podle dřívějšího odhadu mohlo vzniknout mezi lety 2023 až 2025 a vyšla by na dvě až dvě a půl miliardy korun
„V Praze nevznikl koncertní sál pro klasickou hudbu více než 100 let a z dlouhodobé analýzy vyplývá, že Praze chybí dostatečně velký soudobý koncertní sál s výbornou přirozenou akustikou pro symfonickou hudbu. Dvořákova síň Rudolfina z roku 1885 a Smetanova síň Obecního domu z roku 1911 neodpovídají soudobým akustickým kapacitním ani provozním požadavkům,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Kapacita by dle primátorky měla být alespoň 1800 míst.
Nyní hlavní město připravuje podklady pro stavbu. Již zpracovaná prověřovací studie, která ukázala například kudy vést dopravu nebo jak budovu zasadit do stávající infrastruktury a zástavby, bude podkladem pro územní studii. Ta určí budoucí podobu celé čtvrti. Následovat bude zadání studie proveditelnosti, která prověří náklady, různé varianty správy, financování, možné kapacity a rozsah dalších provozů v budově. IPR na přípravě podkladů spolupracuje s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Spolkem pro výstavbu koncertního sálu v Praze, architekty a specialisty na akustiku.
Efektem stavby nového koncertního sálu by mohl být další rozvoj oblasti. „Díky plánům na stavbu koncertního sálu celé území získává vizi. Nová koncertní hala může nastartovat revitalizaci území Bubny – Zátory, kterým se v současnosti také usilovně zabýváme,“ uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč.
O stavbě nové koncertní síně se v Praze mluví od začátku devadesátých let. V minulosti se objevil návrh, aby na ostrově Štvanice stála budova přezdívaná Rejnok, kterou zesnulý architekt Jan Kaplický vytvořil pro České Budějovice. Od umístění objektu na Štvanici vedení města ustoupilo, projekt se nicméně může přihlásit do soutěže na Vltavské. Musel by se však přepracovat, protože Praha chce stavět budovu pro 1800 až 2200 návštěvníků, zatímco Kaplického návrh má zhruba poloviční kapacitu.
