Recenze: Obrátit pozornost k tomu, co by mohlo být normální
(16. 11. 2023) Ida Chuchlíková, vyšlo v časopise Stavba 4/2022.
Recenze: Obrátit pozornost k tomu, co by mohlo být normální
Představte
si, že procházíte soutěskou. O kolmé stěny se k vám vrací zvuky ozvěny vašich
kroků. Je slyšet zurčení vody. Elementární základní podmínka života je na
dosah. Materiálová hapticita strohého vrásnění stěn vymezuje nad hlavou obraz
nebe. Je to přesně ten moment, který zostřuje mysl a poskytuje duši prostor pro
kontemplaci. Před vámi se otevírá horizont protější krajiny. Trosky, vpravo
Kozákov, v dálce Krkonoše. Na konci soutěsky se nadechnete, ukročíte stranou a
sednete pod převis. Pozorujete svět před sebou, trochu bez sebe, ale v
přítomném okamžiku se podvědomě dotýkáte nekonečna. Jste kousek od Prachovských
skal, kde je Císařská chodba, předloha pocitu, co zrovna zažíváte. Jenže tady
jste v poli hned u silnice mezi Rakovem a Staňkovou Lhotou, pár kilometrů od
Markvartic. Sedíte v záhybu křivky betonové lavice lemující jednu z hran
překrytého zemního valu podzemního vodojemu se zásobníkem 300 m3
vody. Tvoří umělé návrší ve tvaru polní brázdy. Jemné vyrovnání se s překážkou,
kterou jde obejít, nebo do ní skrz 1,5 m širokou „umělou soutěsku“ vstoupit.
Vtáhne vás do svého světa a odhalí krajinu kolem. Vlnka, která nepřekáží, ale
jemně vybíhá do prostoru. Výhled je i o pár metrů výš, z terénního valu. K
dokonalosti úvodního obrazu chybí jen troška. V architektonickém návrhu byla
slyšet i tekoucí voda. V realizované stavbě je schovaná pod zemí. Pro pítko
spínané fotobuňkou už nebyla dostatečná souhra s investorem.
Chápeme-li
element vody jako základní podmínku života, jsou objekty spojené s její
distribucí pomyslným prostorovým zhmotněním jejího aktuálního kulturně
společenského významu. Většinový způsob řešení podoby technické infrastruktury
nás jako uživatele staví do pozice pragmatických konzumentů. Zaplatíme, otočíme
kohoutkem a voda teče. Stačí to? V pocitu ohrožení možná. Při vnímání vlastní
kulturní identity ne. Co nám současná podoba technické infrastruktury říká o
našem vztahu k vodě? Distribuční soustava vody, podzemní i nadzemní vodojemy
jsou samozřejmou součástí urbánní krajiny. Tvoří její vodovodní „krevní
soustavu“. A právě tyto objekty mají obrovský potenciál stát se hodnotnou
architekturou, která dokáže citlivě interpretovat nejen význam vody, ale i kontextuální
souvislosti.
Realizace
podle návrhu architekta Zdenka Balíka z ateliéru Zette předkládá způsob, jak s
technickou infrastrukturou zacházet, aby se stala citlivě zakomponovanou
součástí nejen urbánní krajiny, ale i myšlenkového světa.
Posun od masového
turismu k lokálním rituálům
V odborné veřejnosti se vedou diskuse na téma adekvátnosti vstupování
architektury do volné krajiny. Na jedné straně řešíme magnetismus nových
vyhlídek či megalomanská gesta, po kterých přichází overturismus v turisticky
už často přetížených lokalitách. Jako kdyby pohled a bytí v krajině musely
doprovázet výjimečná architektonická gesta. Na druhé straně je krajina posetá
stavbami spjatými s každodenní elementární potřebou zajistit vodu. Běžný
podzemní vodojem je plotem obehnaný, veřejně nepřístupný barevný domeček se
zamčenou brankou a kopečkem. Banální technická infrastruktura, která
nereflektuje okolní kontext a rozsévá do pohledových horizontů
nepatřičnost.
U
vodojemu na Jičínsku se princip chápání krajiny obrací. Dalo by se říci, že to,
co je normální, dostává hodnotu a význam. Objekt technické infrastruktury
nabývá nejen významu urbánního, ale stává se cílem cesty, mající v sobě respekt
i úctu vůči okolí. Obsahoval by i edukativní rovinu, kdyby k tomu měl architekt
dostatečný prostor. Technické zázemí každodenní potřeby se tu neredukuje do
pouhé nezbytnosti, ale získává hloubku prožitku.
Když jsem byla malá, táta mě vodil k pramenu s desetilitrovým kanystrem na
zádech. Chodil z paneláku do hor. Nemusel. Byl to rituál úcty k životodárnému
elementu vody. Vodou ze studánky zaléval kytky. Naučil mě si vody vážit.
Pokaždé, když přišel k pramenu, bylo poznat, že nejde jen o vodu, ale i o
získání vnitřního klidu a sounáležitosti s okolní krajinou.
Sám autor návrhu ke svému projektu připojuje citát Václava Cílka: „Proč lidé
lezou na vrcholy kopců a pohledem sledují linii obzoru? Dává jim to pocit
identity – tady jsem, toto je můj kraj, je to můj citový myšlenkový kontext.
Sem patřím!“
Historický kontext
V Česku je v kontextu vodní infrastruktury známý
svou vznešenou architektonickou abstrakcí „chrám vody“. Vodárna v Podolí od
architekta a urbanisty Antonína Engela. Autorem velkorysého domu v hlavním
městě je významný architekt. Zdá se to být samozřejmostí. Přítomnost architekta
a význam jeho role v procesu, kde ve hře figuruje symbolika, by neměla klesat
se zmenšujícím se měřítkem objektu a rostoucí vzdáleností od středu města.
Distribuce vody a její akumulace má svou historii. Vybaví se Gočárův vodojem v Lázních
Bohdaneč, Kotěrova Vršovická
vodárna v Michli, meziválečný
věžový vodojem v Kolíně od Františka Jandy a řada dalších. Zaměříme-li
se na téma zemních vodojemů, narazíme v českém historickém kontextu na období,
kdy jejich architektonické podobě byla věnovaná daleko větší pozornost než
dnes. První polovina 20. století za sebou zanechala architektonicky kvalitní
objekty, jejichž podoba odrážela ambice tehdejší doby a řemeslné zpracování
přesahovalo současný standard. Nenápadné šperky vsazené v krajině, zhmotňující
úctu k vodě i její význam. Tuto perspektivu na význam vody znovu objevujeme. V
dlouhodobém časovém kontextu spjatém se změnou klimatu je rozprostřenost
vodovodní infrastruktury klíčová.
Podoba objektů spjatých s vodou v sobě vždycky ponese aktuální kulturně
společenskou odpověď na otázku, jak velkou váhu umíme projevit objektům, které
se pojí s každodenností a jsou pro náš život nezbytné. Vodojem u vrchu Čakan má
šanci stát se precedentem. Provázat technickou infrastrukturu s prostupností
krajiny a rozprostřít dostupné pěší cíle, jejichž smyslem není zážitkový
turismus, ale rituál spojený s blízkou známou krajinou, v které je možné v
klidu spočinout. Obrátíme tak konečně pohled na to, co by mohlo být samozřejmé
a normální.
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

9. 12. 2023 01:59:13
Čestný a spolehlivý úvěr do 24 hodin
Čestný a spolehlivý úvěr do 24 hodin Vážná v a rychlá půjčka Jsem čestný, seriózní člověk , ekonomický subjekt. Dávám půjčky všem vážným lidem, kteří mě mohou splatit, pokud se cítíte v nouzi nebo ve finančních potížích, jsem připraven poskytnout kapitál, který bude použit na poskytnutí konkrétních krátkodobých a dlouhodobých půjček od 20 000 Kč do 50 000 000 Kč Více informace, kontakt E-email: Veronikajirikova10@gmail.com whatsapp.....+420704207735
8. 12. 2023 16:19:32
HLEDÁTE BEZPEČNOU PŮJČKU?
HLEDÁTE BEZPEČNOU PŮJČKU? Nabízíme nejrychlejší půjčky. Bez poplatku předem můžete žádat od 30 000 Kč do 50 000 000 Kč. Splátky si můžete naplánovat na několik měsíců nebo až na 30 let. Vaši žádost zpracujeme a schválíme téměř okamžitě. Peníze vyplácíme v den podpisu smlouvy. Vše vyřídíte z domova, aniž byste museli chodit do kanceláře. Pro více informací nás kontaktujte emailem. E-mailem: Turon.patrik99@gmail.com
8. 12. 2023 16:19:29
HLEDÁTE BEZPEČNOU PŮJČKU?
HLEDÁTE BEZPEČNOU PŮJČKU? Nabízíme nejrychlejší půjčky. Bez poplatku předem můžete žádat od 30 000 Kč do 50 000 000 Kč. Splátky si můžete naplánovat na několik měsíců nebo až na 30 let. Vaši žádost zpracujeme a schválíme téměř okamžitě. Peníze vyplácíme v den podpisu smlouvy. Vše vyřídíte z domova, aniž byste museli chodit do kanceláře. Pro více informací nás kontaktujte emailem. E-mailem: Turon.patrik99@gmail.com
7. 12. 2023 17:36:43
Re: Obnova Červeného kostela v Olomouci
Nalezení soudobé funkce, skloubení starého s novým, vzrušující inovace urbanistického kontextu - obdiv zaslouž všichni, kdo se o rehabilitaci ltohoto důležitého kloubu olomoucké Ringstrasse zasloužili: Olomoucký kraj, KVM, ateliér-r a jím oslovení spolupracovnícj. A nezapomeňme jmenovat i orgány památkové péče - pokud budou vždy chápat, že architektura, stavba, městský prostor nejsou mrtvými muzeálními exponáty, ale živoucími objekty, které se musí proměňovat v čase, doplňovat, obohacovat o nové kulturní vrstvy, pak má uchování a rozvinutí architektonického dědictví i v Olomouci šanci.
6. 12. 2023 12:39:42
Re: Šťastný Hlavák
Přestože brutalistní stavby v centru zrovna nemusím, protože většinou nemají žádnou návaznost na okolí, v tomto případě je to jiné. Hala se skrývá pod úrovní magistrály a pohled na Fantovu budovu je odkrytý. To je to hlavní, co by mělo být zachováno. Pergola mezi parkem a vstupní halou je nesmysl, provozně nic nevyřešila. Jen překáží pohledu na historickou památku, ubírá vnitřní prostor a poskytuje další prostor bezdomovcům a holubům. Nevím, jak náročná by byla oprava a úprava vnitřního uspořádání současné haly, ale jediné, co by stačilo přidat, by byly přístřešky na nové tramvajové zastávce.
5. 12. 2023 22:51:11
Re: Šťastný Hlavák bez Dánů !
Nepamatuji se, že by nějaká vafle vydržela dlouho ...
5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!