Rekonstrukce brněnského OC Futura

Rekonstrukce brněnského OC Futura

(13. 12. 2019) O vzhled exteriéru centra se postará studio KOGAA, interiéry navrhlo studio ARCHI JAM

   
 
 
 
 

Rekonstrukce brněnského OC Futura

Obchodní centrum Futurum na kraji Brna projde v příštím roce kompletní přestavbou. Revitalizace začne na jaře. Společnost Trikaya do přestavby investuje přes 300 milionů korun a rozšíří jeho plochu o celých 3000 metrů čtverečních. Zvětší se prostor pro obchody a služby, objeví se nové možnosti trávení volného času a provoz budovy bude ekologičtější. Vlastník a investor celé revitalizace, společnost Trikaya, již letos provedl první kroky modernizace a zřídil v budově spolu s provozovatelem trampolínový park, který slavnostně otevře 14. prosince.

Modernizace klade důraz i na ekologičtější řešení provozu budovy, k němuž vybrala také vhodný design využívající přírodních prvků. „Při proměně centra počítáme také s instalací moderních technologií, které šetří životní prostředí. Vylepšit hospodaření s energiemi pomůže nová solární elektrárna na střeše budovy
a návštěvníci tu budou moci využít i dobíjecí stanice elektromobilů,
“ popisuje Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya.
O vzhled exteriéru centra se postará studio KOGAA, jež vyhrálo v architektonické soutěži se svým návrhem, na němž se podílel i umělec Václav Kočí. Hlavním estetickým prvkem bude sjednocený plášť z perforovaného plechu, který budově dodá barevnější identitu a který spolu s přiléhající krajinou vytvoří denní i noční ikonu, jež bude sloužit jako orientační bod pro projíždějící automobilovou dopravu.

Na přírodních prvcích pak staví i návrh interiéru, který má zjednodušit prostor tak, aby vynikaly výlohy s vystavenými produkty. Důležitou roli v něm hraje přirozené sluneční světlo a přírodní prvky jako dřevo a zeleň. „Řešení severního vstupu je ovlivněno nízkou výškou stávajících stropů. Proto je kompletně odhalujeme a doplňujeme o světlíky přes celou šířku obchodní pasáže. Světlíky přináší sluneční světlo hluboko do prostoru obchodního mallu. Lehce industriální charakter umocňují zavěšené lampy. Konstrukční přiznaný beton doplňují dřevěné podhledy. Barevné obchodní shopfronty organizuje grafitově šedá linka žaluzií s jasně vymezenými vstupy,“ představuje nový vzhled interiéru Jan Vlček ze studia ARCHI JAM. Kompletní revitalizace centra by měla být dokončená na podzim 2020.tisková zpráva, Stavbaweb

Revitalizace obchodních center je jedním ze současných témat urbanistické a architektonické tvorby. Vítězný návrh rekonstrukce OC Futurum od architektonického studia KOGAA fragmentuje pomocí hmoty a barevnosti objem této stavby zpět do lidského měřítka.
Předmětem rekonstrukce exteriéru OC Futurum v Brně, které v roce 2018 koupila investiční skupina Trikaya, bylo především řešení objemu stávající budovy. Ta dominuje panoramatu svou zaoblenou fasádou, vytvářející dojem nekonečné šedé bariéry.
Záměrem architektonického řešení tak bylo fasádu fragmentovat na uchopitelnější měřítko a v rámci možností ji otevřít a prezentovat okolí její náplň. Existující limity neumožňovaly výraznější posuny hmoty mimo současný půdorys, a proto byla hlavní gesta navržena ve vztahu k vertikalitě budovy. Vzniklo tak celkem šest "věží", které akcentují různé provozní prvky propisující se na fasádu. Tento dojem klastru objektů různých objemů je umocněn směrem k vchodu pro návštěvníky, kde je měřítko této suburbánní budovy rozmělněno na rozměry příjemné pro lidské vnímaní.
"Všechny naše zásahy vedly k tomu, aby se lidé přicházející do tohto centra citíli, jako ve městě a ne na jeho okraji." (Tomáš Kozelský, design director / partner)
Části fasády, které pak nekomunikují s návštěvníkem - chodcem jsou ponechány ve větším měřítku, aby byly vhodně vnímány návštěvníkem - řidičem, jehož rychlost i vzdálenost ovlivňují působení budovy.
Barevnost fasády je dalším elementem, který rozbíjí rigiditu hmotového řešení a postupným přechodem barev umožňuje návštěníkům lépe se orientovat ve vztahu ke komplikované dopravní stiuaci v okolí centra. Vysoký důraz na kvalitní zpracování barevnosti byl posílen přizváním malíře a grafika Václava Kočího, který je autorem vzoru a barevnosti fasády.
‘’Konceptem výtvarného řešení fasády je zvýraznit tektoniku budovy plynulým barevným gradientem, který je složen z barevných ploch odkazujícím k fasetám krystalů.’’  (Václav Kočí, artist)
Pro udržitelnost estetiky architektonického řešení bylo navrženo řešení umístění reklamních ligthboxů. Tyto jsou umísťovány výhradně do jednoho pásu na fasádě a jejich tvarosloví bude přísně podléhat grafickému a architektonickému manuálu centra. Tímto zásahem minimalizujeme dopad grafického smogu na suburbánní zónu podél ulice Vídeňská s vizí podpory kvalitnější výstavby v dané lokalitě do budoucna.
tisková zpráva KOGAA studio

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz