Rekonstrukce brněnského OC Futura

Rekonstrukce brněnského OC Futura

(13. 12. 2019) O vzhled exteriéru centra se postará studio KOGAA, interiéry navrhlo studio ARCHI JAM

   
 
 
 
 

Rekonstrukce brněnského OC Futura

Obchodní centrum Futurum na kraji Brna projde v příštím roce kompletní přestavbou. Revitalizace začne na jaře. Společnost Trikaya do přestavby investuje přes 300 milionů korun a rozšíří jeho plochu o celých 3000 metrů čtverečních. Zvětší se prostor pro obchody a služby, objeví se nové možnosti trávení volného času a provoz budovy bude ekologičtější. Vlastník a investor celé revitalizace, společnost Trikaya, již letos provedl první kroky modernizace a zřídil v budově spolu s provozovatelem trampolínový park, který slavnostně otevře 14. prosince.

Modernizace klade důraz i na ekologičtější řešení provozu budovy, k němuž vybrala také vhodný design využívající přírodních prvků. „Při proměně centra počítáme také s instalací moderních technologií, které šetří životní prostředí. Vylepšit hospodaření s energiemi pomůže nová solární elektrárna na střeše budovy
a návštěvníci tu budou moci využít i dobíjecí stanice elektromobilů,
“ popisuje Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya.
O vzhled exteriéru centra se postará studio KOGAA, jež vyhrálo v architektonické soutěži se svým návrhem, na němž se podílel i umělec Václav Kočí. Hlavním estetickým prvkem bude sjednocený plášť z perforovaného plechu, který budově dodá barevnější identitu a který spolu s přiléhající krajinou vytvoří denní i noční ikonu, jež bude sloužit jako orientační bod pro projíždějící automobilovou dopravu.

Na přírodních prvcích pak staví i návrh interiéru, který má zjednodušit prostor tak, aby vynikaly výlohy s vystavenými produkty. Důležitou roli v něm hraje přirozené sluneční světlo a přírodní prvky jako dřevo a zeleň. „Řešení severního vstupu je ovlivněno nízkou výškou stávajících stropů. Proto je kompletně odhalujeme a doplňujeme o světlíky přes celou šířku obchodní pasáže. Světlíky přináší sluneční světlo hluboko do prostoru obchodního mallu. Lehce industriální charakter umocňují zavěšené lampy. Konstrukční přiznaný beton doplňují dřevěné podhledy. Barevné obchodní shopfronty organizuje grafitově šedá linka žaluzií s jasně vymezenými vstupy,“ představuje nový vzhled interiéru Jan Vlček ze studia ARCHI JAM. Kompletní revitalizace centra by měla být dokončená na podzim 2020.tisková zpráva, Stavbaweb

Revitalizace obchodních center je jedním ze současných témat urbanistické a architektonické tvorby. Vítězný návrh rekonstrukce OC Futurum od architektonického studia KOGAA fragmentuje pomocí hmoty a barevnosti objem této stavby zpět do lidského měřítka.
Předmětem rekonstrukce exteriéru OC Futurum v Brně, které v roce 2018 koupila investiční skupina Trikaya, bylo především řešení objemu stávající budovy. Ta dominuje panoramatu svou zaoblenou fasádou, vytvářející dojem nekonečné šedé bariéry.
Záměrem architektonického řešení tak bylo fasádu fragmentovat na uchopitelnější měřítko a v rámci možností ji otevřít a prezentovat okolí její náplň. Existující limity neumožňovaly výraznější posuny hmoty mimo současný půdorys, a proto byla hlavní gesta navržena ve vztahu k vertikalitě budovy. Vzniklo tak celkem šest "věží", které akcentují různé provozní prvky propisující se na fasádu. Tento dojem klastru objektů různých objemů je umocněn směrem k vchodu pro návštěvníky, kde je měřítko této suburbánní budovy rozmělněno na rozměry příjemné pro lidské vnímaní.
"Všechny naše zásahy vedly k tomu, aby se lidé přicházející do tohto centra citíli, jako ve městě a ne na jeho okraji." (Tomáš Kozelský, design director / partner)
Části fasády, které pak nekomunikují s návštěvníkem - chodcem jsou ponechány ve větším měřítku, aby byly vhodně vnímány návštěvníkem - řidičem, jehož rychlost i vzdálenost ovlivňují působení budovy.
Barevnost fasády je dalším elementem, který rozbíjí rigiditu hmotového řešení a postupným přechodem barev umožňuje návštěníkům lépe se orientovat ve vztahu ke komplikované dopravní stiuaci v okolí centra. Vysoký důraz na kvalitní zpracování barevnosti byl posílen přizváním malíře a grafika Václava Kočího, který je autorem vzoru a barevnosti fasády.
‘’Konceptem výtvarného řešení fasády je zvýraznit tektoniku budovy plynulým barevným gradientem, který je složen z barevných ploch odkazujícím k fasetám krystalů.’’  (Václav Kočí, artist)
Pro udržitelnost estetiky architektonického řešení bylo navrženo řešení umístění reklamních ligthboxů. Tyto jsou umísťovány výhradně do jednoho pásu na fasádě a jejich tvarosloví bude přísně podléhat grafickému a architektonickému manuálu centra. Tímto zásahem minimalizujeme dopad grafického smogu na suburbánní zónu podél ulice Vídeňská s vizí podpory kvalitnější výstavby v dané lokalitě do budoucna.
tisková zpráva KOGAA studio

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz