Rekonstrukce luhačovické kolonády s halou Vincentka
(24. 6. 2020) Repliky původní dlažby vyrobila pro Luhačovice po 70 letech znovu značka RAKO
Rekonstrukce luhačovické kolonády s halou Vincentka
Luhačovická
kolonáda s halou Vincentka se dočkala návratu do své původní podoby, do
období přelomu 40. a 50. let. Jedinečná, pozdně funkcionalistická tvář
Luhačovic znovu zazářila, aby se prosadila vedle známých Jurkovičových staveb.
Projděte se po lázeňské kolonádě – dýchne na Vás atmosférou poválečných let.
Pod vašimi kroky bude ubíhat mozaiková dlažba RAKO jako z doby jejího
vzniku. Repliky původní dlažby vyrobila pro Luhačovice po 70 letech znovu
značka RAKO. Mimořádně zdařilé mozaiky zcela odpovídají barevnosti původních
dlaždic.
Areál
kolonády s halou Vincentka je vynikajícím příkladem doznívání
funkcionalismu u nás. Pozdně funkcionalistický komplex citlivě zapojený do
okolní krajiny je dílem brněnského architekta Oskara Pořísky (1897-1982). Tři vzájemně propojené objekty haly Vincentka
a Velké a Malé kolonády vyrostly na jižní straně Lázeňského náměstí mezi léty
1947-1951.
Dnes,
po 70 letech, tato kulturní památka znovu září jako v době svého vzniku.
Vzdušnost a propojení s přírodou symbolizují prosklené plochy, otevřená
atria a střešní světlíky. Jako velkou tepnou proudí kolonádou znovu život a
mění střed lázní v kulturní i společenské centrum. Hala Vincentka přivítá
mnohé akce, na jejích ochozech si lze prohlédnout stálou interaktivní expozici
věnovanou vzniku a významu luhačovických minerálních vod. Projektovou
dokumentaci Rekonstrukce a modernizace Kolonády, haly Vincentka a navazujících
objektů zpracoval S-projekt plus, a.s. ve Zlíně v roce 2016. Projekční tým
byl veden hlavním projektantem, Ing. arch. Mirkou Chmelařovou. Stavební část
zpracovala Ing. Lenka Lazareva, statiku objektů řešil Ing. Ladislav Doležal. Většinu nákladů z celkové investice 115 mil. korun kryje
dotace z evropských zdrojů. Společnost Lázně Luhačovice, a. s., která je
majitelem kolonády i haly Vincentka, poskytla více než 17 mil. korun.
Památka
v havarijním stavu
Na začátku revitalizace, která trvala od podzimu 2018 téměř rok, byly
památky v havarijním stavu. Projekt stavebních úprav se musel
vypořádat s neutěšeným stavem železobetonových konstrukcí podlahy kolonády
při maximálním zachování původních prvků a atmosféry doby vzniku památky. Repliky se připouštěly pouze tam, kde
nebylo jiné cesty. Jako v případě původní podlahy na kolonádě. Dlaždice
byly na řadě míst uvolněné, zvedaly se, prázdná místa byla doplněna betonovou
mazaninou. Stav doslova o zakopnutí. A důvod? Dlaždice na kolonádě byly
vystaveny dlouhodobě venkovnímu prostředí. I když na ně přímo nepršelo a nesněžilo,
jejich podklad tvořily železobetonové desky na železobetonových žebrech a
betonových pasech. Pod podlahou je vzduchová mezera a byla tedy vystavena
promrzání i kondenzaci vlhkosti. Podlahová plocha kolonády je téměř 1300 m2
a na této ploše byly pouze 2 objektové dilatační spáry. I proto se postupem let
začala podlaha zvedat a jednotlivé dlaždice uvolňovat.
„V době zpracovávání projektové dokumentace Rekonstrukce
a modernizace Kolonády, haly Vincentka a navazujících objektů probíhala četná jednání se zástupci státní památkové péče a NPÚ,“ upřesňuje k tomu Ing. Arch. Mirka Chmelařová a doplňuje: „S jejich
pracovníky byly objekty postupně kontrolovány, poruchy zaznamenávány do výkresů
a hledána shoda na způsobu jejich obnovy.“
Jak sladit funkčnost a celkový dojem
„Na
místě bylo třeba najít řešení, které by vyhovovalo funkčně, ale přitom
odpovídalo tomu, že jde o kulturní památku České republiky, ležící na území,
které je navržené na zápis na seznam UNESCO,“ uvádí Ing. Jiří Dědek, MBA, výkonný ředitel Lázní Luhačovice.
Při obnově železobetonových konstrukcí podlah kolonády bylo tedy nutné unikátní
mozaikovou dlažbu kolonády z doby jejího vzniku odstranit, stejně jako
původní železobetonové desky.
„Následovala
reprofilace neboli sanace železobetonových žeber a pasů, na něž se položily
nové PZ desky,“ upřesňuje Ing. Dědek. Nová skladba musela respektovat
současné normy, přitom však dodržet původní dojem, atmosféru místa. Nová
mozaika vyrobená opět v závodě RAKO je však natolik dokonalá, že laik
rozdíl nepostřehne. Výroba samotných mozaik na zakázku byla v tomto
případě v podstatě ruční práce. Kostičky jsou nařezány pilami, jednotlivé dílky se ručně skládají
na podložku s rastry mozaiky. V rastrech jsou již zapracované spáry,
přesto stojí pracovníci výroby před zodpovědným úkolem: Skladba mozaiky,
schválená Národním památkovým ústavem musí být přesně dodržena.
Důkladně byly s památkáři řešeny i již zmíněné dilatace. Cílem bylo
dodržet původní jednolitý vzhled podlahy, přitom však umožnit pohyby jako jsou
pohyby podkladu a roztažnost dlažby, a zajistit tak dlouhodobou životnost a
funkčnost povrchu.
RAKO
po 70 letech
Při
rekonstrukci kolonády, která má délku 126 m a šířku 10 m, bylo položeno 1 270 m2
mozaikové dlažby, v hale Vincentka se uplatnilo asi 390 m2 nové mozaikové
dlažby, celkem tedy přes 1600 m2 replik keramických mozaik RAKO. Pokládka nových dlažeb na kolonádě
byla zahájena od ústředního motivu kachen nad nádržemi, následovaly plošné
keramické mozaiky se vzorem pletenců v hlavním koridoru. Středový motiv uprostřed
kolonády o celkové velikosti asi 2,8 x 2,8 m je tvořen z mozaiky 2 x 2 cm
v osmi různých odstínech. Jde o přesnou repliku původního díla. Ve středu
haly Vincentky zůstává jednoduchá mozaika 5 x 5 cm v barvě
bílé a zelené, po stranách, vně sloupů, pak tzv. pletence v odstínech
šedé, béžové a hnědé, což je vzor hojně užívaný právě ve 40. a 50. letech. Originální
mozaiková podlaha RAKO se v původní podobě zachovala v ochozu haly
Vincentka.
Zajímavostí je, že do základů rekonstruované kolonády byla
v polovině května 2019 umístěna časová schránka, jejíž obsah má budoucím
generacím připomenout rozkvět luhačovických lázní. Místo uložení nebylo zvoleno
náhodně. Nachází se uprostřed kolonády u nového pítka Vincentky.
Podpatky
prvních lázeňských hostů zazvonily o novou dlažbu kolonády v 27. listopadu
2019, hala Vincentka byla otevřena asi o tři měsíce dříve. Lázeňským areálem
v předcházejících letech prošlo ročně okolo tři čtvrtě milionu
návštěvníků. Dnes tímto místem proudí opět, aby na kolonádě navštívili zajímavé
obchody i kavárny s venkovními zahrádkami, informační centrum a napili se
Vincentky z druhého, nově zřízeného pítka, v prostoru původního
pramene Amandka. Vzdušnost celého prostoru podpořil i obnovený světlík nad ústředním motivem mozaiky,
otevření nepoužívaných atrií nebo celková rekonstrukce osvětlení. Do podzimu
2020 zbývá ještě dokončit umělých mramorů sloupů v hale Vincentka.
Více
informací o luhačovické kolonádě na www.lazneluhacovice.cz,
více o materiálech RAKO na www.rako.cz.
podle podkladů společnosti Lasselsberger
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.
14. 11. 2023 21:23:01
Re: Re: Grand Prix Architektů získala Kloboucká Lesní.
To je dlouhodobý nešvar všech cen. Aby to nikomu nebylo líto. Vždyť ani Oskar už není jen jeden.