Luhačovická
kolonáda s halou Vincentka se dočkala návratu do své původní podoby, do
období přelomu 40. a 50. let. Jedinečná, pozdně funkcionalistická tvář
Luhačovic znovu zazářila, aby se prosadila vedle známých Jurkovičových staveb.
Projděte se po lázeňské kolonádě – dýchne na Vás atmosférou poválečných let.
Pod vašimi kroky bude ubíhat mozaiková dlažba RAKO jako z doby jejího
vzniku. Repliky původní dlažby vyrobila pro Luhačovice po 70 letech znovu
značka RAKO. Mimořádně zdařilé mozaiky zcela odpovídají barevnosti původních
dlaždic.
Areál
kolonády s halou Vincentka je vynikajícím příkladem doznívání
funkcionalismu u nás. Pozdně funkcionalistický komplex citlivě zapojený do
okolní krajiny je dílem brněnského architekta Oskara Pořísky (1897-1982). Tři vzájemně propojené objekty haly Vincentka
a Velké a Malé kolonády vyrostly na jižní straně Lázeňského náměstí mezi léty
1947-1951.
Dnes,
po 70 letech, tato kulturní památka znovu září jako v době svého vzniku.
Vzdušnost a propojení s přírodou symbolizují prosklené plochy, otevřená
atria a střešní světlíky. Jako velkou tepnou proudí kolonádou znovu život a
mění střed lázní v kulturní i společenské centrum. Hala Vincentka přivítá
mnohé akce, na jejích ochozech si lze prohlédnout stálou interaktivní expozici
věnovanou vzniku a významu luhačovických minerálních vod. Projektovou
dokumentaci Rekonstrukce a modernizace Kolonády, haly Vincentka a navazujících
objektů zpracoval S-projekt plus, a.s. ve Zlíně v roce 2016. Projekční tým
byl veden hlavním projektantem, Ing. arch. Mirkou Chmelařovou. Stavební část
zpracovala Ing. Lenka Lazareva, statiku objektů řešil Ing. Ladislav Doležal. Většinu nákladů z celkové investice 115 mil. korun kryje
dotace z evropských zdrojů. Společnost Lázně Luhačovice, a. s., která je
majitelem kolonády i haly Vincentka, poskytla více než 17 mil. korun.
Památka
v havarijním stavu
Na začátku revitalizace, která trvala od podzimu 2018 téměř rok, byly
památky v havarijním stavu. Projekt stavebních úprav se musel
vypořádat s neutěšeným stavem železobetonových konstrukcí podlahy kolonády
při maximálním zachování původních prvků a atmosféry doby vzniku památky. Repliky se připouštěly pouze tam, kde
nebylo jiné cesty. Jako v případě původní podlahy na kolonádě. Dlaždice
byly na řadě míst uvolněné, zvedaly se, prázdná místa byla doplněna betonovou
mazaninou. Stav doslova o zakopnutí. A důvod? Dlaždice na kolonádě byly
vystaveny dlouhodobě venkovnímu prostředí. I když na ně přímo nepršelo a nesněžilo,
jejich podklad tvořily železobetonové desky na železobetonových žebrech a
betonových pasech. Pod podlahou je vzduchová mezera a byla tedy vystavena
promrzání i kondenzaci vlhkosti. Podlahová plocha kolonády je téměř 1300 m2
a na této ploše byly pouze 2 objektové dilatační spáry. I proto se postupem let
začala podlaha zvedat a jednotlivé dlaždice uvolňovat.
„V době zpracovávání projektové dokumentace Rekonstrukce
a modernizace Kolonády, haly Vincentka a navazujících objektů probíhala četná jednání se zástupci státní památkové péče a NPÚ,“ upřesňuje k tomu Ing. Arch. Mirka Chmelařová a doplňuje: „S jejich
pracovníky byly objekty postupně kontrolovány, poruchy zaznamenávány do výkresů
a hledána shoda na způsobu jejich obnovy.“
Jak sladit funkčnost a celkový dojem
„Na
místě bylo třeba najít řešení, které by vyhovovalo funkčně, ale přitom
odpovídalo tomu, že jde o kulturní památku České republiky, ležící na území,
které je navržené na zápis na seznam UNESCO,“ uvádí Ing. Jiří Dědek, MBA, výkonný ředitel Lázní Luhačovice.
Při obnově železobetonových konstrukcí podlah kolonády bylo tedy nutné unikátní
mozaikovou dlažbu kolonády z doby jejího vzniku odstranit, stejně jako
původní železobetonové desky.
„Následovala
reprofilace neboli sanace železobetonových žeber a pasů, na něž se položily
nové PZ desky,“ upřesňuje Ing. Dědek. Nová skladba musela respektovat
současné normy, přitom však dodržet původní dojem, atmosféru místa. Nová
mozaika vyrobená opět v závodě RAKO je však natolik dokonalá, že laik
rozdíl nepostřehne. Výroba samotných mozaik na zakázku byla v tomto
případě v podstatě ruční práce. Kostičky jsou nařezány pilami, jednotlivé dílky se ručně skládají
na podložku s rastry mozaiky. V rastrech jsou již zapracované spáry,
přesto stojí pracovníci výroby před zodpovědným úkolem: Skladba mozaiky,
schválená Národním památkovým ústavem musí být přesně dodržena.
Důkladně byly s památkáři řešeny i již zmíněné dilatace. Cílem bylo
dodržet původní jednolitý vzhled podlahy, přitom však umožnit pohyby jako jsou
pohyby podkladu a roztažnost dlažby, a zajistit tak dlouhodobou životnost a
funkčnost povrchu.
RAKO
po 70 letech
Při
rekonstrukci kolonády, která má délku 126 m a šířku 10 m, bylo položeno 1 270 m2
mozaikové dlažby, v hale Vincentka se uplatnilo asi 390 m2 nové mozaikové
dlažby, celkem tedy přes 1600 m2 replik keramických mozaik RAKO. Pokládka nových dlažeb na kolonádě
byla zahájena od ústředního motivu kachen nad nádržemi, následovaly plošné
keramické mozaiky se vzorem pletenců v hlavním koridoru. Středový motiv uprostřed
kolonády o celkové velikosti asi 2,8 x 2,8 m je tvořen z mozaiky 2 x 2 cm
v osmi různých odstínech. Jde o přesnou repliku původního díla. Ve středu
haly Vincentky zůstává jednoduchá mozaika 5 x 5 cm v barvě
bílé a zelené, po stranách, vně sloupů, pak tzv. pletence v odstínech
šedé, béžové a hnědé, což je vzor hojně užívaný právě ve 40. a 50. letech. Originální
mozaiková podlaha RAKO se v původní podobě zachovala v ochozu haly
Vincentka.
Zajímavostí je, že do základů rekonstruované kolonády byla
v polovině května 2019 umístěna časová schránka, jejíž obsah má budoucím
generacím připomenout rozkvět luhačovických lázní. Místo uložení nebylo zvoleno
náhodně. Nachází se uprostřed kolonády u nového pítka Vincentky.
Podpatky
prvních lázeňských hostů zazvonily o novou dlažbu kolonády v 27. listopadu
2019, hala Vincentka byla otevřena asi o tři měsíce dříve. Lázeňským areálem
v předcházejících letech prošlo ročně okolo tři čtvrtě milionu
návštěvníků. Dnes tímto místem proudí opět, aby na kolonádě navštívili zajímavé
obchody i kavárny s venkovními zahrádkami, informační centrum a napili se
Vincentky z druhého, nově zřízeného pítka, v prostoru původního
pramene Amandka. Vzdušnost celého prostoru podpořil i obnovený světlík nad ústředním motivem mozaiky,
otevření nepoužívaných atrií nebo celková rekonstrukce osvětlení. Do podzimu
2020 zbývá ještě dokončit umělých mramorů sloupů v hale Vincentka.
Více
informací o luhačovické kolonádě na www.lazneluhacovice.cz,
více o materiálech RAKO na www.rako.cz.
podle podkladů společnosti Lasselsberger
Moc se mi park líbí, není to uhlazená unylost posekaných trávníků. Divokost a rozmanitost parku a křovin je daleko více…
Škarohlíde :-) , copak nevidíte ty možnosti? Každé ráno uděláte z těch venkovních spáčů četu, která nakluše a s radostí…
Autorům, realizaci a investorovi se podařila úžasná stavba. Ta obřadní síň je svojí koncepcí a jednoduchostí nesmírně přitažlivá, gratuluji. Materiálové…
Copak omyl? Ale strategie myšlení tvůrců a autorů záměru běhá někde v jných galaxiích a nevnímá, že jsme v Česku,…
Je to kulturní stánek nebo další cirkus? Už to vidím jak ty rampy v zimě, v létě, budou žít svým…