Rekonstrukce Rudolfina letos výrazně promění Sloupový sál

(ČTK) – Novorenesanční budova pražského Rudolfina, od jejíhož otevření letos 7. února uplyne 130 let, se v tomto roce dočká výrazné proměny Sloupového sálu. Měl by fungovat nejen jako kavárna, ale i jako odpočinkové místo pro setkávání s výtvarným uměním a hudbou. Nově pojatá kavárna se rozroste do Dvorany. Vzniknou dvě nové zkušebny s vyhovující akustikou. ČTK o tom informovala mluvčí České filharmonie (ČF) Kateřina Motlová.

Budova Rudolfina sloužící především jako koncertní síň a galerie je majetkem státu. Příspěvková organizace ČF ji má v užívání z pověření svého zřizovatele, ministerstva kultury. Součástí ČF je také Galerie Rudolfinum.

Rozsáhlá rekonstrukce v budově Rudolfina začala loni v létě. ČF zahájila opravy zhruba za 100 milionů korun v rámci dvouletého projektu Otevřené Rudolfinum. Pětašedesátimilionovou dotaci na nynější opravy dostala ČF od ministerstva kultury už v roce 2011. Dalších více než osm milionů korun poskytlo ministerstvo loni. Z vlastních zdrojů ČF dodala 11,6 milionu korun. Další miliony korun ministerstvo i ČF věnovaly na modernizaci energetického hospodářství budovy.

"Stavební práce prováděné pod dohledem památkové péče povedou k oživení budovy a zdokonalení jejího provozu a technického zázemí. Během dvou let se počítá s úpravami Dvořákovy síně, Dvorany, Sukovy síně, Sloupového sálu, Galerie Rudolfinum a zázemí účinkujících," uvedla Motlová. "Díky energetickým úsporám se sníží náklady na provoz v řádech statisíců korun ročně," dodala.

První etapa nové rekonstrukce zahrnovala položení nové podlahy v hledišti i na pódiu, novou vzduchotechniku, přečalounění sedadel či další dámské toalety ve foyer, před kterými se tradičně tvořily nedůstojné fronty. "Filharmonie je s výsledky rekonstrukce velmi spokojena, zlepšilo se zázemní hráčů, například byly rozšířeny prostory v ladírnách. Modernizací prošla i vzduchotechnika ve Dvořákově síni a podobně," podotkla Motlová.

Srpnové opravy nenarušily současnou koncertní činnost v Rudolfinu.

Rudolfinum prošlo zásadními úpravami při generální rekonstrukci podle návrhu architekta Karla Pragera v letech 1990 až 1992. Při ní byla tato národní kulturní památka obnovena do původní podoby. Rekonstrukce přišla na 1,2 miliardy korun.

Budova Rudolfina je dnes sídlem ČF a Galerie Rudolfinum. V Dvořákově síni se vedle vystoupení ČF pořádají významné koncerty, mimo jiné festivalů Pražské jaro nebo Dvořákova Praha. Právě v dnešní Dvořákově síni měla ČF 4. ledna 1896 pod vedením Antonína Dvořáka své první vystoupení.

Galerie Rudolfinum nemá vlastní sbírky, funguje na principu kunsthalle, kdy nemá vlastní sbírku. Galerie má k dispozici 1500 metrů čtverečních výstavních sálů, prodejnu a kavárnu. V těchto dnech se zde koná výstava prací 11 současných umělců, kteří se věnují fenoménu modelu a modelování.

"Filharmonie budovu využívá k výkonu činností stanovených zřizovací listinou, pečuje o zachování budovy a zajišťuje její údržbu. Jednotlivé části budovy krátkodobě pronajímá, a to zejména pořadatelům kulturních akcí," sdělila mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Rudolfinum bylo postaveno před 130 lety k uvádění českého umění
(ČTK) – Uznávaná galerie i věhlasné hudební těleso sídlí v prostorách pražského Rudolfina, které také každoročně hostí prestižní mezinárodní hudební festival Pražské jaro. První návštěvníci si novorenesanční budovu, v níž za první republiky fungoval československý parlament, mohli prohlédnout před 130 lety, 7. února 1885, kdy byla slavnostně otevřena za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa. Téhož dne zde byla zpřístupněna i první expozice nově založeného Uměleckoprůmyslového muzea.

Kulturnímu životu v Praze dlouhodobě chyběl stánek, kde by bylo možné prezentovat české umění. Vedení České spořitelny se proto u příležitosti svého padesátiletého trvání rozhodlo Praze takovou budovu dát. Pozemek ke stavbě byl vybrán v severní části dnešního Palachova náměstí, takzvaného Rejdiště. Podle historiků pochází jméno tohoto území od bývalé jízdárny nebo souvisí s "rejdy" chudiny, která se tady scházela. Od 14. do 17. století bylo na pravém břehu řeky Vltavy smetiště, a poté překladiště dřeva s pilou a několik dalších objektů, které byly demolovány.

V architektonické soutěži na Dům umělců, který by sloužil jako sídlo obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, Uměleckoprůmyslového muzea a Konzervatoře hudby, zvítězil plán Josefa Zítka a Josefa Schulze. Profesoři pražské polytechniky budově vtiskli stejný novorenesanční ráz jako předtím Národnímu divadlu. Při své práci se inspirovali budovou v té době již požárem zničené Opery v Drážďanech, kterou navrhl architekt Gottfried Semper.

Rudolfinum rozdělili do dvou svébytných částí: jižního traktu s Dvořákovou síní a severní části s několika sály, soustředěnými kolem ústřední monumentální dvorany s proskleným stropem. Celkem je zde přes 80 místností, které zabírají 8000 čtverečních metrů plochy.

Základní kámen Rudolfina byl položen 23. června 1876. Stavba, která nesla jméno svého patrona, korunního prince Rudolfa, byla dokončena o pět let později. Práce na její umělecké výzdobě poté trvaly ještě do konce roku 1884. Celkové náklady na stavbu dosáhly dvou milionů zlatých, čtyřikrát víc, než se předpokládalo.

Zahajovací koncert se konal 7. února 1885. Téhož roku započala výstavní činnost ve vedlejší budově. Galerie tehdy vystavovala především soudobé umění. Česká filharmonie zahájila své působení v Rudolfinu v roce 1896 koncertem, který řídil Antonín Dvořák. Jeho socha od roku 2000 velebí prostor před Rudolfinem.

Po vyhlášení Československé republiky se v budově Rudolfina usídlilo Národní shromáždění, které zde s výjimkou německé okupace fungovalo až do dubna 1946. Koncertovat v Rudolfinu se opět začalo 11. května 1946, když dirigent Rafael Kubelík zahájil první ročník hudebního festivalu Pražské jaro. Od té doby je Rudolfinum trvalým sídlem České filharmonie a místem koncertního života metropole.

Za dobu své existence prošla budova řadou stavebních úprav, v roce 1989 byla dokonce uzavřena kvůli špatnému havarijnímu a technickému stavu. Rudolfinum pak prošlo zásadními úpravami při generální rekonstrukci podle návrhu architekta Karla Pragera v letech 1990 až 1992. Při ní byla tato národní kulturní památka obnovena do původní podoby a k původním, tedy koncertním i výstavním účelům. Rekonstrukce přišla na 1,2 miliardy korun.

Loni v létě proběhla v Rudolfinu první etapa nové rekonstrukce v rámci dvouletého projektu Otevřené Rudolfinum, která zahrnovala položení nové podlahy v hledišti i na pódiu, novou vzduchotechniku, přečalounění sedadel či další dámské toalety ve foyer.
zdroj foto: prague.eu

Doplněno Stavbaweb:
Rudolfinum / Sloupový sál